Tchaj-pej (ženský rod; tradiční znaky: 臺北, zjednodušené znaky: 台北; pinyin: Táiběi; tchajwansky: Tâi-pak) je hlavním městem Čínské republiky (Tchaj-wanu), leží na severu ostrova Tchaj-wan. Ve správním systému Čínské republiky je centrálně spravovaná speciální obec. Žije zde obyvatel. Společně s hustě osídlenou centrální a západní částí města Nová Tchaj-pej, které ji obklopuje, splývá do jedné velké aglomerace, taktéž označovaná jako Tchaj-pej. Ve městě se také nachází kdysi nejvyšší budova světa – mrakodrap Tchaj-pej 101.
Hlavními průmyslovými odvětvími jsou elektronický průmysl, textilní průmysl, hutnictví, stavba lodí a výroba motocyklů.
Geografie
Poloha Tchaj-pej se nachází v Tchajpejské pánvi (台北盆地) na severu ostrova Tchaj-wan. Na jihu ji obtéká řeka Sin-tien (新店溪), na západě řeka Tan-šuej (淡水河); severní obvody Š'-lin a Pej-tchou zasahují severně od řeky Ťi-lung (基隆河) a přiléhají k národnímu parku Jang-ming-šan (陽明山國家公園).
Klima Kvůli své údolní poloze město v letních měsících trpí vysokými teplotami a vlhkostí. Problém zvyšuje husté zalidnění a časté používání klimatizace. Klima v oblasti je subtropické.
Dějiny Oblast Tchajpejské pánve obývali nejprve domorodé lidé z etnika Ketagalan. V 18. a 19. století sem přicházeli imigranti z Číny, a na území dnešní Tchaj-peje vznikala významná města Monka (dnešní Wan-chua), Twatutia (Dadaocheng), Dalongdong a další. V roce 1875 bylo poblíž těchto měst založeno nové město Čcheng-nej (城內 Chengnei, doslova uvnitř hradeb), dnešní centrum Tchaj-peje. Z tehdy vystavených hradeb dnes zbyla jen pětice městských bran, přičemž jen severní brána je zachována v původní podobě. V roce 1887 byla města sjednocena a stala se hlavním městem nově vyhlášené provincie Tchaj-wan, rozkládající se nad tou částí ostrova, která byla pod kontrolou Říše Čching. Při té příležitosti bylo město přejmenováno na Tchaj-pej (臺 Tchaj(wan) + 北 pej – sever). alt=Severní brána.|vlevo|náhled|Severní brána bývalého městského opevnění.|270x270pixelů
Od doby, kdy v roce 1895 Tchaj-wan na základě Šimonosecké smlouvy připadl Japonskému císařství, začal další rozvoj města. Již v roce 1905 byly zbourány městské hradby, aby na jejich místě vznikly městské bulváry a železniční koridor. Roku 1919 byl dokončen Úřad guvernéra (dnešní Prezidentský palác), v roce 1921 Nemocnice NTU. Nejvýznamnější obchodní čtvrtí se stalo bývalé město Twatutia (Dadaocheng). Město ke konci války zažilo nálety spojeneckých sil.
Po válce město spolu se souostrovím spadlo pod správu Kuomintangu, která v roce 1947 vyústila v nepokoje a následný Masakr 228. O dva roky později, kdy komunisté obsadili Čínu a Kuomintang ustoupil na Tchaj-wan, se Tchaj-pej stala „provizorním“ hlavním městem Čínské republiky a nastala další vlna rozrůstání města. Začátkem 60. let zde žilo přes milion obyvatel, o dekádu později již více než dva miliony.
V roce 1968 byla k městu připojena okolní města Nan-kang, Ťing-mej, Mu-ča, Nej-chu, Pej-tchou a Š'-lin bývalého okresu Tchaj-pej. Celkový počet 16 městských částí byl v roce 1990 restrukturalizován do dnešních 12.
V roce 1990 se v Tchaj-peji konalo shromáždění Hnutí Wild Lily, které pomohlo ukončit vládu jedné strany a přispělo k demokratizaci země. Od doby, kdy se v roce 1996 konají svobodné volby, město slouží jako sídlo vlády Tchaj-wanu.
Jako první linka metra byla v roce 1996 zprovozněna nadzemní linka Wen-chu. Město se mezi lety 2004 a 2010 pyšnilo nejvyšší budovou světa, mrakodrapem Tchaj-pej 101.
Městské části Tchaj-pej se dělí na 12 městských částí (區 čchü):
MapaMěstská částPočet obyvatel(zdroje:)Rozloha(km2)Český přepisZnakyHanyu pinyinTongyong pinyinTchajwansky Sung-šan松山區SōngshānSongshanSiông-san210 539 9,29Sin-i信義區XìnyìSìnyìSìn-gī229 21111,21Ta-an大安區Dà'ānDà-anTāi-an312 90911,36Čung-šan中山區ZhōngshānJhongshanTiong-san231 28613,68Čung-čeng中正區ZhōngzhèngJhongjhèngTiong-chèng158 814 7,61Ta-tchung大同區DàtóngDàtóngTāi-tông130 929 5,68Wan-chua萬華區WànhuáWànhuáBáng-kah189 0528,85Wen-šan文山區WénshānWúnshanBûn-san274 22731,51Nan-kang南港區NángǎngNángǎngLâm-káng121 13421,84Nej-chu內湖區NèihúNèihúLāi-ô͘287, 86131,58Š’-lin士林區ShìlínShìhlínSū-lîm290 68262,37Pej-tchou北投區BěitóuBěitóuPak-tâu255 71356,82 Stav v roce 2019
Vysoké školy a univerzity Tchaj-pej je také centrem vzdělávacích zařízení Tchaj-wanu. Ve městě se nacházejí následující důležité státní a soukromé vysoké školy: Název Čínsky Rok založení Vyučujících StudujícíchNárodní univerzita veřejné správy國立政治大學195475914 800Národní tchajwanská univerzita國立臺灣大學19282 10729 830National Taiwan Normal University國立台灣師範大學194685813 432National Yang-Ming University國立陽明大學19753583 563National Taiwan University of Science and Technology國立台灣科技大學19743308 366National Taipei University of Technology國立台北科技大學19944588 242National Taipei University of Arts國立台北藝術大學19821751 732Soochow University東吳大學195456215 629Chinese Culture University文化大學196374427 615Shih Hsin University世新大學196027910 917Ming Chuan University銘傳大學196057217 521Shih Chien University實踐大學195828014 657Tatung University大同大學19632073 874Taipei Medical University台北醫學大學19603655 674 Stav v roce 2004
Kromě toho se ve městě nacházejí důležité vyšší odborné školy: náhled|Chrám Lung-šan ve čtvrti Wan-chua Název Čínsky Rok založení Vyučujících StudujícíchTaipei College of Nursing台北護理學院19941542 905Taipei Teachers College台北師範學院19612264 692Taipei College of Business台北商業技術學院1968223922Taipei Municipal Teachers College 台北市立師範學院19642263 591Taipei Physical Education College台北體育學院19681241 753China Institute of Technology中華技術學院19682644 745Takming College德明技術學院19652282 245 Stav v roce 2004
Vláda a politika náhled|210x210px|vlevo|Mrakodrap Tchaj-pej 101, kdysi nejvyšší budova světa (509 m) (první je Burdž Chalífa v Dubaji). Od roku 2014 je starostou tchajwanský chirurg a politik Kche Wen-če (柯文哲).
Na místo starosty byli lidé jmenováni od doby zahrnutí Tchaj-peje pod centrální vládu v roce 1967 až po první veřejné volby, které se konaly v roce 1994. Volí se jednou za 4 roky. Prvním zvoleným starostou byl Čchen Šuej-pien (陳水扁) z Demokratické pokrokové strany (民主進步黨; DPP), který byl v letech 2000 až 2008 prezidentem Čínské republiky (Tchaj-wanu).
Podle výsledků voleb v předchozím desetiletí voliči vykazují určitou náklonnost k pro-KMT táboru (tzv. „Modrý“ tábor), nicméně obhájci tábora pro-DPP (tzv. „Zelený“ tábor) reprezentují nezanedbatelnou část voličů. Současný starosta Ko Wen-je kandidoval jako nezávislý.
Jako město, které je sídlem prezidentského úřadu, centrální legislativy a mnoha dalších administrativních celků, je Tchaj-pej často sužována velkými politickými kampaněmi a náhodnými srážkami mezi zastánci odlišných táborů. Masové pochody a demonstrace na bulváru Ketagalan před prezidentským úřadem po volbách v roce 2004 či v rámci Slunečnicového hnutí v roce 2014 jsou příhodným příkladem politického tlaku, který ve městě je.
Kultura
Pamětihodnosti a turistické zajímavosti alt=Vyhlídka na Sloní hoře|náhled|306x306pixelů|Výhled na Tchaj-pej z vyhlídky na Sloní hoře (象山). alt=Prezidentský palác|náhled|305x305pixelů|Prezidentský palác, ve kterém se nachází kancelář tchajwanské prezidentky. Budova pochází z roku 1919. Historické a pozoruhodné čtvrti
Wan-chua (Bangka) Twatutia (Dadaocheng) Ximending Pej-tchou
Chrámy
Chrám Lung-šan ve čtvrti Wan-chua Chrám Baoan ve čtvrti Dalongdong Konfuciův chrám
Muzea
Národní palácové muzeum Národní muzeum Tchaj-wanu TFAM (Taipei Fine Arts Museum) MOCA (Muzeum současného umění) Národní historické muzeum Národní muzeum lidských práv ve čtvrti Wen-šan
Ostatní stavby
Prezidentský palác Tchaj-pej 101
Přírodní památky
Národní park Jang-ming-šan Vyhlídka na Sloní hoře (象山)
Doprava Tchaj-pej je hlavním tchajwanským dopravním uzlem pro vnitrostátní i mezinárodní leteckou, silniční a železniční dopravu.
Letecky město obsluhuje Mezinárodní letiště Tchaj-wan Tchao-jüan ležící 40 km západně od města a Letiště Tchaj-pej Sung-šan, které se nachází přímo ve městě. Tchaj-pej je napojena na vysokorychlostní vlakové tratě HSR skrze dvě stanice (Tchaj-pej a Nan-kang) a prochází zde západní linka Tchajwanské železnice (TRA). Centrální železniční uzel města je hlavní nádraží Taipei Main Station.
Na silniční dopravu je území napojeno přes dálnice č. 1 a 3, propojující sever a jih ostrova, a dálnici č. 5, propojující hlavní město s okresem I-lan.
Metro náhled|320x320pixelů|Mapa Tchajpejského metra
Tchajpejské metro má v současné době šest hlavních linek s celkovým počtem 131 stanic. Dále je propojeno s linkou metra města Tchao-jüan, která zajišťuje spojení mezi oběma městy a letištěm Tchaj-wan Tchao-jüan. Doba jízdy z centra města na letiště trvá 35 min.
Partnerská města
Reference
Související články Tchaj-wan Dějiny Tchaj-wanu Nová Tchaj-pej Computex Taipei
Externí odkazy
Kategorie:Speciální obce Tchaj-wanu Kategorie:Hlavní města v Asii