Bi-2 (rusky Би-2) je běloruská rocková skupina založena v roce 1988 ve městě Babrujsk. Zakladateli a stálými členy jsou Šura Bi-2 (kytara, doprovodné vokály) a Ljova Bi-2 (hlavní zpěv).
Od počátku ruské invaze na Ukrajinu koncertuje kapela pouze v zahraničí. Zpěvák Jegor Bortnik byl ruskými úřady po kritice prezidenta Vladimira Putina označen za „zahraničního agenta“.
Historie Sovětské období (1988–1991) Zakladatelé skupiny Šura Bi-2 (Alexandr Uman) a Ljova Bi-2 (Jegor Bortnik) se seznámili v roce 1985 v minském dětském divadelním studiu Rond «Ронд» a rozhodli se spolu s dalšími kolegy vytvářet inscenace v duchu absurdního divadla. Po uzavření divadla se rozhodli realizovat svoji tvůrčí činnost v hudební branži. Šura v té době studoval na hudební škole a hrál na kontrabas v orchestru a Ljova skládal texty písní. V srpnu 1988 Šura a Aleksandr Fjodorov společně se skupinou Šanc «Шанс» založili formaci Braťja po oružiju «Братья по оружию», která se později přejmenovala na Bereg istiny «Берег истины». Kolektiv se skládal z 15 členů (včetně dechové sekce a rockové skupiny). Ljova jako autor textů sám dlouho nevystupoval. Zpěvákem skupiny byl Aleksandr Sergejev. Šura v té době hrál na basovou kytaru. Místem pro zkoušky byla továrna na pneumatiky, kde Šura pracoval.
V roce 1989 uskupení změnilo název na Bi-2, je to zkratka z předchozího názvu Bereg istiny. Ljova se stal zpěvákem této nové formace. První velké vystoupení skupiny se událo 10. listopadu 1989 v rámci Mogilevského rock-festivalu.Dle vyjádření Šury Bi-2: „Byli jsme punková kapela, která hrála ve stylu skupiny Police. Texty hudby měli společenský námět nebo měli erotický obsah“. Vyjádření Ljova Bi-2: „Vystoupení začalo vytažením rakve na jeviště, já jsem z rakve vystoupil a měl na sobě prostřelenou košili a polštář, který se najednou roztrhl. Publikum se okamžitě dostalo do varu“.V letech 1989 až 1990 koncertovali po celém Bělorusku a v domácím studiu v Minsku nahráli svoje první debutové album Izmenniki Rodiny «Изменники Родины». Ve stejné době byla napsána píseň Varvara «Варвара», která se v budoucnu zařadila mezi největší šlágry skupiny.
Izraelské období (1991–1993) V roce 1991 Šura Bi-2 a poté Ljova Bi-2 přestěhovali do Izraele, jelikož v Bělorusku bylo v 90. letech pro mladé hudebníky málo příležitostí. V Izraeli museli dělat věci, které zpočátku nesouvisely s hudbou, například pracovali jako ochranka na staveništi. Brzy však skupina v nestálé sestavě vystupuje na festivalech a klubové scéně. Styl skupiny se mění, upřednostňuje akustický zvuk a pečlivé aranžmá. V roce 1992 získala skupina první cenu na Jeruzalemském rockovém festivalu a v roce 1993 získala cenu diváků na ruskojazyčném rock fóru.
Australské období (1993–1998) V roce 1993 odjel Šura Bi-2 k příbuzným do Austrálie, protože v Izraeli nenašel žádné pobídky pro další tvůrčí rozvoj rusky mluvící skupiny. Ljova Bi-2 zůstává v Jeruzalémě a slouží v izraelské armádě jako specialista na počítačovou grafiku. Šura Bi-2 v Melbourne hrál v různých kapelách, kde vystupoval jako kytarista. Hudební aktivita skupiny Bi-2 tím neskončila, jelikož oba protagonisté skládali písně pomocí telefonické komunikace a také audionahrávek.
V roce 1994 Šura Bi-2 společně s fotografem Gennadijem Revzinym vytvořili sólový projekt s názvem «Shura B-2 Band». Šura Bi-2 se neodvážil pojmenovat skupinu Bi-2, jelikož v sestavě chyběl jeho nejlepší přítel Ljova Bi-2. V tomto období se Šura Bi-2 seznámí s pianistkou a umělkyní Viktorije Pobjedoj Bilogan, která ve skupině hraje na klávesy a aktivně se podílí na tvorbě písní. Zpočátku skupina hraje ve stylu punku, později přejde k experimentálnějšímu zvuku, který zahrnuje prvky jazzu, alternativy, postpunku či gotiky. Sestava skupiny se neustále měnila, proto byl název změněn na Shura B-2 Band i sotovarišči.
V letech 1994–1997 skupina natočila několik živých nahrávek a studiovou nahrávku Meldennaja zvezda «Медленная звезда». 23. srpna 1997 skupina Shura B-2 Band i sotovarišči oficiálně přestala existovat a obnovuje se název Bi-2 v sestavě Šura Bi-2 a Viktoria. Skupina v novém složení pracuje na novém albu, slova k písním zasílají Ljova Bi-2 a Michal Karasjov. Na albu s názvem Bespolaja i grustinaja ljubov «Бесполая и грустная любовь», které Šura Bi-2 celé nazpíval. Po dokončení alba se muzikanti snažili kontaktovat nahrávací společnosti. Kontrakt na vydání alba byl podepsán s nakladatelstvím «A-ram». V roce 1998 bylo v Německu vydáno album Bespolaja i grustinaja ljubov «Бесполая и грустная любовь» včetně bonusové písně Medlennaja «Медленная звезда». V roce 1998 vypukla v Rusku ekonomická krize a toto bonusové album se nikdy neprodávalo. Toho času skupina vydala videoklip k písni Svadebnaja «Свадебная»
V únoru 1998 přijel Ljova Bi-2 do Austrálie, kde se Šurou vystupovali ve skupině Chiron. V rámci skupiny Bi-2 nahráli hudebníci nové album I korabl pluvjot «И корабль плывёт». Většina písní byla Ljovem Bi-2 vytvořena již v Izraeli.
Na podzim roku 1998 bylo album hotové a odesláno ruskému vydavateli «Extraphone», ale album nevyšlo, nicméně některé písně z tohoto alba se objevily ve stálém seznamu písní na stanici NAŠE rádio.
Moderní historie 1999–2000: album «Би-2» Písničky skupiny Bi-2 měly v Rusku velký ohlas, a proto Ljova Bi-2 a Šura Bi-2 v září 1999 přicestovali do Ruska. Navzdory popularitě se však nepodařilo uzavřít smlouvu na vydání alba a navíc australská sestava skupiny nemohla přicestovat do Ruska a za těchto okolností byli hudebníci nuceni vyhledat nové členy. Propagaci skupiny měl na starost Alexandr Chip Ponomarjov, který také spolupracoval se skupinou Splin «Сплин».Dle vyjádření Ljova Bi-2: „Pořádali jsme akustické koncerty. Po skončení koncertu jsme pořádali oslavy na chatě, kde byli z marketingových důvodů zváni i žurnalisté. Na této akci se grilovalo, zpívali naše písně, pilo a hosty se nám podařilo získat na svoji stranu a to byl velmi chytrý tah. Zde na těchto akcích jsme začali hledat hudebníky. Podařilo se nám získat ze skupiny Žuk „Жуки“ baskytaristu Vadima Jermolova a navíc se k nám přidal bubeník Grigorij Gaběrman a klávesista Nikolaj Pljavin. Naučili se naše materiály zaznamenané na disku a přidali k tomu spoustu vlastních věcí“.První vystoupení BI-2 v nové sestavě se konalo 10. prosince 1999 na úplně prvním festivalu Našestvie «Нашествие». První televizní vystoupení skupiny se uskutečnilo následujícího roku v únoru.
V roce 2000 se skupina podílela na vytvoření písně k filmu Alekceja Balabanova «Брат-2». Píseň Polkovniku nikto ne pišet «Полковнику никто не пишет» znějící v tomto trháku se stala šlágrem a zůstala jednou z hlavních skladeb skupiny.
Po vydání videoklipu Varvapa «Варвара» a písně Nikto ne priďot «Никто не придёт» podepsali 13. dubna roku 2000 smlouvu se společností Sony Music Entertainment Russia. Výsledkem bylo vydání alba I korabl plujot .. «И корабль плывёт…» vytvořeného ještě v Austrálii, ale s jiným pořadím písní a s jiným obalem pod názvem Bi-2 «Би-2».
Navzdory tradici skupina odmítla uspořádat obvyklou prezentaci alba pro novináře v některém hudebním klubu. Místo toho se hudebníci rozhodli věnovat album svým posluchačům. Den vydání alba se shodoval s termínem posledního zvonění na všech středních školách v Rusku. Mezi středoškolskými vzdělávacími institucemi proběhla soutěž, kterou vyhrála moskevská škola č. 600. Prezentace alba proběhla v rámci posledního zvonění v této škole.
Album Bi-2 «Би-2» bylo velmi úspěšné a dosáhlo v té době rekordního nákladu 400 000 kopií. Za toto album získala skupina mezinárodní ocenění World Music Awards v kategorii nejprodávanější ruská skupina.
V průběhu roku 2000 skupina Bi-2 úspěšně vystupuje na mnoha významných festivalech a také uskutečňuje první turné v ruských městech, ale i na Ukrajině či v Pobaltských zemích. První oficiální sólový koncert Bi-2 v Moskvě se odehrál 12. listopadu 2000 v СДК МАИ (palác kultury a techniky moskevského leteckého institutu) a vytvořil základ dokumentárního filmu Zažigaj! «Зажигай!», na kterém pracovala filmová produkce Brata 2 «Брата-2». Nedlouho před tímto koncertem opustil skupinu baskytarista Vadim Jermolev a na jeho místo přišel Aleksandr Ljubarskij.
2001–2002 «Fellini Tour» a Mjau kiss mi «Мяу кисс ми» Na začátku roku 2001 společně s předákem skupiny Splin «Сплин» Aleksandrem Vasiljevem «Александром Васильевым» nahráli společnou píseň s názvem Fellini «Феллини» (a poté byl k ní natočen videoklip) – aranžmá a záznam písně byly vytvořeny Bi-2, ale slova napsal a hudbu vytvořil Vasiljev. Podle této písně pak bylo pojmenováno společné turné kapel Bi-2 a Splin jako Fellini Tour. Stejný název dostalo také společné album skupin Tomas, Splin «Сплин» a Bi-2 «Би-2».
V lednu 2001 odjeli Šura Bi- a Ljova Bi-2 do Austrálie, kde začali pracovat na novém albu. V Melbourne byly dokončeny písně Nedotroga «Недотрога», Mjau kiss mi «Мяу кисс ми», Moja Ljubov «Моя любовь» a také volná píseň Volki «Волки», další materiál byl vytvořen v Moskvě. Později skupina nahraje píseň Poslednij geroj «Последний герой» dle stejnojmenného názvu pořadu na Prvním kanále. Píseň Poslednij geroj je zařazena jako přídavek na album Mjau kiss mi «Мяу кисс ми», které vyšlo v prosinci 2001. Jen za první den se prodalo 70 000 kusů alba. Na podporu alba byla uspořádána koncertní šňůra v zemích SNS, Velké Británie a Izraele. Celkový náklad alba byl 250 000 kusů a v roce 2004 bylo album znovu vydáno v nakladatelství Misterija zvuka «Мистерия звука».
Kromě písně Poslednego geroja «Последнего героя» si získává popularitu duet Šury Bi-2 a Julie se zpěvačkou Čičerinoj Moj rok-n-roll «Мой рок-н-ролл». Pro natočení tohoto klipu byla pozvána herečka Ingeborga Dapkunajte.
5. prosince 2001 vyšlo první oficiální DVD skupiny s názvem Serebro «Серебро», které kromě záznamu prvního koncertu Fellini Tour v DK Gorbunova, obsahovalo videoklipy Bi-2, fotografie hudebníků a archivní záznamy.
V září 2002 začala skupina pracovat na videu k písni «Зажигать», ale natáčení muselo být několikrát odloženo, protože při sestupu z ledovce Kolka společně s týmem Sergeje Bodrova zemřelo 8 lidí filmového štábu a o jejich tragickém skonu se dlouho nevědělo. Výsledkem je, že klip byl dotočen a uveden až na konci října.
V listopadu 2002 se v moskevském klubu 16 tonn «16 тонн» konal soukromý akustický koncert, kterého se mohlo účastnit pouze 200 vítězů speciální soutěže. Koncert, při kterém bylo zahráno několik raritních písní, posloužil jako základ pro internetové album «Unplugged@16tones» a filmu Mjau kiss mi tur (na scene) «Мяу кисс ми тур (на сцене)». Ze zlomků tohoto filmu se sestavil videoklip Mjau kiss mi «Мяу кисс ми».
Mjau kiss mi tur mělo být završeno koncertem v Moskvě v prosinci roku 2002, ale koncert byl zrušen z důvodu onemocnění hlasivek Ljova Bi-2. Po vyléčení hlasivek nazpíval Ljova Bi-2 převzatou písničku skupiny VIA Plamja ВИА «Пламя» s názvem Sněg kružitsja «Снег кружится». V této době přichází do skupiny nový člen hrající na basovou kytaru Alexandr Pljavinin, bratr klávesisty Nikolaja Pljavinina, který nahrazuje Alexandra Ljubarskogo.
2003–2004: Inomarki «Иnoмарки» V druhé polovině března cestují Šura Bi-2 a Ljova Bi-2 do Austrálie, kde v melbournském studiu Toyland Studio namíchali pár písní pro nové album. Byla zde vytvořena i první píseň Bi-2 nazpívaná v anglické verzi a jednalo se o skladbu Proščaj, Berlin «Прощай, Берлин».
23. května se v Moskevském činoherním divadle K.S. Stanislavskogo uspořádalo první představení skupiny se symfonickým orchestrem. Společná vystoupení se symfonickými orchestry se později stala tradičními a vyústila v samostatný vedlejší projekt.
5. června Bi-2 a Julia Čičerina obdrželi cenu Muz-TV v kategorii Píseň roku za píseň Moj rok-n-roll «Мой рок-н-ролл».