Ex libris v latině znamená doslova z knih, ve smyslu: Tato kniha je z knih pana XY. Do češtiny se překládá jako knižní značka. Jako podstatné jméno se toto latinské označení píše v češtině zpravidla jedním slovem.
Původ Knižní značky vznikly ve středověké Evropě jako funkční prostředek označení tehdy cenného knižního majetku jednotlivců, šlechtických rodů a církevních institucí. V raném novověku se začaly vlepovat na vnitřní stranu knih papírové lístky s latinským nápisem Ex libris (Z knih) a se jménem majitele.
Už ve středověku některé knižní značky měly uměleckou úroveň (např. Albrecht Dürer). Od konce 19. století pak došlo ke kultivaci knižní produkce; s tím souviselo i zvýšení umělecké úrovně knižních značek. Knižní značky se pak začaly používat nejen k označení vlastníka knih, ale staly se i předmětem zájmu sběratelů.
Čeští tvůrci Ex libris Tvorbou ex libris se zabývali umělci v Čechách už od konce 19. století. Současná literatura (viz Vencl) uvádí více než 300 autorů v českých zemích od počátku 20. století do současnosti. Mezi nejznámější patří např. Cyril Bouda, Jiří Švengsbír, Jaroslav Lukavský, Oldřich Kulhánek, Alfons Mucha a mnoho dalších. Více než čtyři sta ex libris vytvořil Josef Váchal. Velkou sbírku jeho ex libris, obrazů i dalších prací vlastní sběratel umění Jan Pelánek Lazarowitz, majitel zámku Týnec u Klatov, kde je vystavuje.
V současné době převažují knižní značky individualizované, tj. konkrétních majitelů knižního fondu. Mohou to být také instituce, zejména knihovny a úřady. Svým pojetím jsou zvláštností fiktivní ex libris, která nemohla vzniknout na zvláštní objednávku, protože jejich adresáti již dávno nežijí. Umělec do těchto ex libris promítá své znalosti i představy o těchto osobnostech.
Náměty a technika Námětově je obsah ex libris velmi různorodý. Pro osoby mohou vzniknout "mluvící" ex libris, tj. grafické zobrazení jména zadavatele, pokud je to vůbec možné. Často však jde spíše o vystižení profese nebo zájmů objednatele v oblasti umění či literatury. Často jde i o přírodní či historickou památku. Velmi často je důvodem objednávky je i vztah objednatele k umělci a ke směřování k jeho dosavadní tvorby. V takovém případě je dost snadné určit autora ex libris, i když často si lze pomoci také autorskou značkou.
Specifickou oblastí je tvorba ex libris pouze pro určitou část knihovny objednatele, např. knihovna hudebnin, vědeckofantastické literatury nebo i erotické literatury.
Technika tisku Ex libris jsou tištěna obecnými grafickými technikami. Zcela výjimečná jsou ex libris, která byla vytvořena pouze v jednom exempláři pomocí kreslířských či malířských technik, zpravidla jako dar umělce obdarované osobě. Exlibris může být i razítkové
České sdružení sběratelů České sběratele ex libris sdružuje Spolek sběratelů a přátel ex libris, založený v listopadu 1918 pod názvem Československý spolek sběratelů a přátel ex libris. Od roku 1937 vydává Spolek sběratelů a přátel exlibris časopis Knižní značka. Název časopisu a logo vytvořil akademický malíř Miroslav Houra. Od roku 2002 vydává Spolek časopis Sborník pro exlibris a drobnou grafiku, který navázal na Sborník pro exlibris a jinou užitou grafiku.
Odkazy Reference
Literatura
LANGHAMMER, Jan. České sběratelství exlibris v datech: sto let SSPE. Praha: Spolek sběratelů a přátel exlibris, 2018. 159 stran. ISBN 978-80-906980-0-0
Související články Supralibros
Externí odkazy Spolek sběratelů a přátel exlibris Trienále českého ex libris
Stránky věnované exlibris Časopis Spolku sběratelů v elektronické podobě sbírka exlibrisů – Ex-libris aus der Sammlung H. K. Frech. Bratislava: Karl Angermayer, [pred 1945]. [1 svazek]. – dostupné v Digitální knihovně UKB
Kategorie:Knihy Kategorie:Latinská slova a fráze Kategorie:Grafika