Jiří Ptáček (* 29. března 1949 Praha) je český malíř.
Životopis Jiří Ptáček vyrůstal v Českém Krumlově a Českých Budějovicích. V letech 1966 až 1970 studoval na Střední odborné škole výtvarné (Výtvarná škola Václava Hollara) v Praze. V letech 1970–1976 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1985 se na AVU vrátil jako nástupce svého bývalého pedagoga Arnošta Paderlíka a do roku 1990 vedl jako docent a profesor speciálku monumentální a figurální malby. Samostatně vystavuje od roku 1978. Výstavy uspořádal například pro Galerii Čs. spisovatel v Praze (1990), Dům umění v Českých Budějovicích (1991), Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě (1995) nebo Galerii Jiřího Jílka v Šumperku (2010). V letech 1995 a 2009 měl velké výstavy ve Wortnerově domě AJG v Českých Budějovicích.
V letech 1984–1985 pracoval na výtvarné stránce bezmála padesátiminutového animovaného filmu Salar, za který obdržel Cenu Národní galerie Praha (1986). Z příležitostných knižních ilustrací lze jmenovat např. výtvarný doprovod knihy Františka Hrubína Romance pro křídlovku (1992). Byl editorem a autorem grafické úpravy Paderlíkovy knižní monografie (2002). Jeho díla jsou zařazena do sbírek Národní galerie Praha, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Východočeské galerie v Pardubicích nebo Galerie výtvarného umění v Náchodě. V roce 2010 získal Cenu Intersalonu na výtvarné přehlídce pořádané Asociací jihočeských výtvarníků. Žije v Českých Budějovicích. Jeho syn Jiří Ptáček je kritik umění a kurátor.
Dílo Raná malba Jiřího Ptáčka byla figurativní. Pod vlivem práce na animovaném filmu Salar, jehož příběh se odvíjí na ose života říčního lososa, se již v 2. polovině 80. let stala Ptáčkovou hlavní inspirací příroda. S počátkem 90. let dospěl k imaginativní obraznosti, v níž abstraktní tvarosloví jen vzdáleně poukazovalo na reálné předobrazy v mikroskopických zvětšeních mořského planktonu nebo pestrých životních formách korálových útesů. Později obrátil pozornost ke všednodenním zážitkům a pozorováním. Inspirací k malbám se mu stávaly např. ranní mlhy, popadané větve stromu nebo detaily zahrady. Ptáčkova malba vychází z tradice lyrické abstrakce a stojí na organickém tvarosloví, detailech větších celků a kolorismu. Na počátku 90. let komponoval obrazy z výrazně dynamických prvků, později spěl k více kontemplativnímu výrazu skrze zklidnění kompozice a výstavbu v odstínech převažující barvy. Před polovinou nultých let dospěl k malbám vibrujících, téměř monochromních ploch (cyklus Zranění, 2005).
Vedle volné tvorby se Ptáček v rozmezí 70. až 90. let věnoval rovněž realizacím v architektuře. Vytvořil několik keramických stěn (ve spolupráci s Jiřím Malým), dekorativních obrazů v textilní technologii aradekor a deskových maleb.
Realizace
Film 1985 Salar, animovaný film, režie: Ivan Renč, Krátký film Praha, 50 min.
Realizace v architektuře (výběr) 1976–1977 fontána sídliště Za kapličkou (ve spolupráci s Jiřím Malým) 1977–1978 keramická dělicí stěna ve foyer Kulturního domu v Táboře (ve spolupráci s Jiřím Malým) 1981 keramický glazovaný reliéf pro polikliniku v Krči (ve spolupráci s Jiřím Malým) 1984 keramický glazovaný reliéf pro ČSTV ve Špindlerově Mlýně (ve spolupráci s Jiřím Malým) 1988 malba pro koncertní síň Otakara Jeremiáše, České Budějovice 1990 Domov, keramický glazovaný reliéf, prodejna Jednoty, Týn nad Vltavou (ve spolupráci s Jiřím Malým) 1992 Jihočeská krajina, akryl na desce, jídelna administrativní budovy Jaderné elektrárny Temelín
Samostatné výstavy (výběr) 1978 Jihočeské papírny, České Budějovice (spolu s Anežkou Kovalovou a Petrem Hanou) 1978 Výstavní síň KSSPPOP, České Budějovice 1980 Galerie Díla, Olomouc 1981 Muzeum Aleše Hrdličky (spolu s Miroslavem Konrádem, Jiřím Malým a Jiřím Řeřichou), Humpolec 1981 Výstavní síň KSSPPOP, České Budějovice (spolu s Jiřím Řeřichou) 1983 Galerie Okresního muzea v Písku (spolu s Jiřím Prachařem a Jiřím Řeřichou) 1984 Výstavní síň KSSPPOP, České Budějovice (spolu s Jiřím Řeřichou) 1987 Foyer Malé scény DK ROH, České Budějovice 1988 Galerie na dvorku, České Budějovice (spolu s Tomášem Prollem) 1989 Galerie Díla, České Budějovice 1990 Příroda podle Ptáčka. Galerie Československý spisovatel, Praha 1991 Dům umění, České Budějovice 1992 Galerie Mladá fronta, České Budějovice 1993 Salar. Zámek Wolffstein, Freyung, Německo 1995 Jiří Ptáček: Obrazy. Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava (spolu s Jaroslavem Kolihou) 1995 Jiří Ptáček: Obrazy. Wortnerův dům AJG, České Budějovice 1996 Příroda. Kolowratský palác, Praha 1997 Příroda. Galerie Salva Quarda, Litoměřice 1999 Jiří Ptáček: Obrazy. Radniční výstavní síň, České Budějovice 2000 Obrazy z minulého století. Hradní galerie, Nové Hrady 2003 Jiří Ptáček: Obrazy. Galerie Doxa, Český Krumlov 2004 Jiří Ptáček: Obrazy. Galerie Prácheňského muzea, Písek 2004 Jiří Ptáček: Obrazy. Galerie A. D. 1551, Tábor 2005 Jiří Ptáček: Obrazy. Galerie Cordonhaus, Cham, Německo 2008 Paměť krajiny. Galerie Hans-Eisenmann-Haus, Neushönau, Německo 2009 Ozvěny a nápovědy. Wortnerův dům AJG, České Budějovice 2009 Letmo a náznakem. Radniční výstavní síň, České Budějovice 2010 Příběhy krajiny. Galerie Jiřího Jílka, Šumperk 2021 Jádro a oběžnice. Městská galerie Týn nad Vltavou
Odkazy
Reference
Literatura Příroda podle Ptáčka. Galerie Českolsovenský spisovatel, 1990 (katalog) Ptáček: obrazy. Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, 1995 (katalog) ISBN 80-900633-7-3 Ozvěny a nápovědy. Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, 2009 (katalog) ISBN 978-80-86952-16-1
Externí odkazy
Osobní web Heslo Jiřího Ptáčka v Encyklopedii Českých Budějovic Rozhovor s Jiřím Ptáčkem (Českobudějovické listy, 2009)
Kategorie:Výtvarní pedagogové Kategorie:Výtvarníci Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění v Praze Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Narození v roce 1949 Kategorie:Narození 29. března Kategorie:Muži Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Čeští malíři 21. století