náhled|upright=1.2|Antonín Vančura, matrika narození náhled|Jiří Mahen s manželkou (nedatováno) náhled|vpravo|Hrob Jiřího Mahena Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura (12. prosince 1882 ČáslavMatriční záznam o narození a křtu evangelické církve Čáslav – 22. května 1939 Brno), byl český básník, novinář, dramaturg, knihovník, režisér a divadelní kritik.
Život Mládí Jiří Mahen se narodil v rodině čáslavského krupaře Antonína Vančury a jeho manželky Elišky, rozené Chobotové. Pokřtěn byl jako Antonín Václav Josef Vančura. Jeho děd byl bratrem děda Vladislava Vančury. Svůj rod odvozovali od zemanů Vančurů z Řehnic; tento původ později inspiroval Vladislava Vančuru k napsání Markéty Lazarové. Mahena inspirovala historie rodu ke hře Mrtvé moře o selské rebelii na Čáslavsku, kde byl předobrazem jeho praděd Jan Vančura.
Rodina se v roce 1897 přestěhovala do Dubé, kde navštěvoval německou měšťanskou školu. Gymnázium studoval v Čáslavi a Mladé Boleslavi, kde roku 1902 maturoval. Již v té době se podílel na přípravě studentských časopisů, spolu se svým přítelem Rudolfem Těsnohlídkem.
Studia v Praze V obtížných finančních podmínkách i se zdravotními problémy studoval v Praze filozofickou fakultu, obory čeština a němčina. Spolupracoval s anarchistickým časopisem Nový kult a časopisem Moderní život, který byl tiskovým orgánem uměleckého spolku Syrinx. Seznámil se tak především s okruhem umělců scházejících se ve vile S. K. Neumanna, jako byl František Gellner, Jaroslav Hašek či Fráňa Šrámek. Státní závěrečnou zkoušku nesložil a v letech 1907–1910 učil jako suplent na reálce v Hodoníně a poté na obchodní škole v Přerově.
Život v Brně Roku 1910 se přestěhoval do Brna, kde působil po zbytek života.
V letech 1909–1919 byl redaktorem Lidových novin; odsud přešel do deníku Svoboda, v němž byl zaměstnán do roku 1936. V letech 1918–1920 působil jako dramaturg Národního divadla Brno. Od roku 1921 byl knihovníkem, později ředitelem Veřejné knihovny města Brna.Některé zdroje uvádějí, že byl ředitelem až od roku 1937. Tisk ho však jako ředitele uváděl již v roce 1931 (viz interview v Národních listech Brno kulturní ).
Rodinný život Dne 6. října 1919 v Brně uzavřel občanský sňatek s Karlou Haselmannovou (1896–1991).Matrika oddaných, Brno městská rada, 1871-1921, snímek 91Encyklopedie města Brna: Svatba Jiřího Mahena Manželství bylo bezdětné. Podle odkazu vdovy je dnes ve vilce, kde žili, knihovna a Mahenův památník.Knihovna Jiřího Mahena: Mahenův památník O svém manželství napsala vzpomínkovou knihu Život s Jiřím Mahenem (Mladá fronta, 1978).
Nevlastní bratr Pavel Vančura byl v roce 1943 popraven za odbojovou činnost.
Závěr života Jiří Mahen ukončil svůj život sebevraždou, čímž reagoval na německou okupaci. Jako další důvod se uvádí Mahenův zdravotní stav, kdy se obával, že nebude schopen další tvůrčí práce. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, Čestný kruh, sk. 25e/ hr.62.
Vznik pseudonymu Pseudonym Mahen údajně vznikl sazečovým omylem při sazbě původního pseudonymu Maheu, což byl hrdina Zolova románu Germinal.Český rozhlas: Antonín Vančura alias Jiří Mahen
Dílo Jiří Mahen psal též pod řadou dalších pseudonymů.Databáze NK ČR: Pseudonymy Jiřího Mahena
Jeho lyrická tvorba je spojena s životním postojem tzv. generace anarchistických buřičů. Podle Mahenových současníků byla jeho pozdější tvorba ovlivněna impresionismem, jak však uvedl Arne Novák v nekrologu, sám Mahen toto přiřazení rozhorleně odmítal.
V přehledu jsou uvedena v závorce první vydání v češtině:
Poezie Plamínky (verše; V Praze, Časopis pokrokového studentstva, 1907) Ballady (Brno, A. Píša, 1908) Dostupné online Duha (cyklus veršů; V Praze, Fr. Borový, 1916) Tiché srdce (verše 1916; Přerov, Tiskařská a vydavatelská společnost, 1917) Scirocco (epická báseň; Brno, St. Kočí, 1923) Básně (předmluvu napsal Vítězslav Nezval; V Praze, Družstevní práce, 1928) Balady (básně Jiřího Mahena, předmluvu napsal Karel Titz, litografie Eduard Milén; Brno, Skupina výtvarných umělců, 1929) Rozloučení s jihem (verše, se vstupní kresbou Eduarda Miléna; V Praze, Družstevní práce, 1934) Požár Tater (se vstupní kresbou Aloise Wachsmana; Praha, Družstevní práce, 1934)
Próza Podivíni (prosa; Praha, František Adámek, 1907) Kamarádi svobody (1909) – studentský román. Rybářská knížka (Brno, St. Kočí, 1921, Družstevní práce 1947, Čs. spisovatel 1956, 1967 a SNKL 1959, Československý spisovatel 1967) Měsíc (fantasie; V Praze, Stanislav Minařík 1920, Odeon 1968) Nejlepší dobrodružství (V Praze, Družstevní práce 1929, Rovnost 1950, Československý spisovatel 1955) Díže (1911) Dvě povídky (1911) Démoni (Hranice, Josef Hladký, 1931) Toulky a vzpomínky (výbor próz; upravil a vyzdobil Eduard Milén; V Praze, Družstevní práce, 1931) Povídky a kresby (výbor prós; upravil a vyzdobil Eduard Milén; Družstevní práce, 1931)
Divadelní hry Klíč (hra o jednom dějství; Praha, Dělnická akademie, 1907) Dostupné online Jánošík (tragédie o pěti dějstvích; Praha-Král. Vinohrady, Přemysl Plaček, 1910) Dostupné online Jánošík (1909) Mefistofeles (dramatická legenda; V Praze, Grosman a Svoboda, 1910) Dostupné online První deště (tragikomedie se schválně příliš dobrými a příliš špatnými lidmi; Praha, Přemysl Plaček, 1910) Juanův konec (Drama o jednom dějství; Praha, Máj, mezi 1901 a 1925) Nebe, peklo, ráj (1919) Mrtvé moře (1918) Generace (komedie o třech dějstvích s předehrou; Praha, B. Kočí, 1921) Dezertér (hra o 4 jednáních; V Praze, B. Kočí, 1923) Dostupné online Ulička odvahy (prajednoduchá komedie o třech aktech; V Praze, B. Kočí, 1917,Dostupné online ČDLJ 1951, Orbis 1953) Praha-Brno-Bratislava (veselohra o 3 dějstvích; Praha, Otakar Štorch-Marien, 1927) Nasredin čili Nedokonalá pomsta (Komedie o třech dějstvích, Praha, Archiv Národního divadla 1928, B. M. Klika 1930) Husa na provázku (6 filmových libret; Praha : Otakar Štorch-Marien, 1925 a Orbis 1959) Dostupné online Josef se vrátil (1919) Lavička (1919) Náměsíčný (dramatický sketch, Praha, Jos. Springer, 1919) Píseň života (1919) Chroust (1920) Rodina 1933 (dvě komedie o třech dějstvích; V Praze, Družstevní práce, 1934, B. M. Klika, 1934) Vyzkoušení přátelé (komedie o třech dějstvích; Praha, B. M. Klika, 1934 Mezi dvěma bouřkami (hra o třech dějstvích; V Praze, Družstevní práce 1938, Dilia 1961)
Pro děti Její pohádky (Brno, Barvič & Novotný, 1914) Dvanáct pohádek (ilustroval Josef Lada; V Praze, B. Kočí, 1918, Zápotočný 1935, Družstevní práce 1947 il. Jiří Trnka, Dostupné online Albatros 1969 il. J. Trnka) Co mi liška vyprávěla (pohádky s obrázky Fr. Hlavici; Praha, B. Kočí, 1922, Družstevní práce 1947, SNDK 1958 a 1964, Československý spisovatel 1974 a 1984, Vimperk Papyrus 1983 a 1993, Liberec Dialog 1996)
Literatura zabývající se divadlem Problémy nového dramatu německého: Hugo von Hofmansthal (Hodonín, vlastním nákladem, 1907-1908) Před oponou (Brno, St. Kočí, 1920) Režisérův zápisník (1945)
Ostatní Černovská massakra (V Hodoníně, nákladem časopisu Slovácko, 1907) Theseus: drama antického člověka (Praha, Časopis pokrokového studentstva, 1909) Pozdrav svobodné vlasti (Praha, nákladem vlastním, 1923) Hercegovina (poznámky, vzpomínky a pohádky; Vyškov, Fr. Obzina, 1924) Kniha o českém charakteru (Vyškov, František Obzina, 1924) Knížka o čtení praktickém (1924) Nutnosti a možnosti veřejných knihoven (Brno, St. Kočí, 1925) Pozdrav Moravy (kresby František Hlavica; V Brně, Barvič a Novotný, 1928) Pozdrav svobodné vlasti (hudebnina, hudba Hynek Bím, slova J. Mahen; Brno, H. Bím, 1928) Člověk ve všech situacích (výbor próz; V Praze, Družstevní práce, 1930) Kout veselí a rozmaru (V Praze, Družstevní práce, 1930) Antonín Procházka (studie; V Praze, Josef Sonberg a Alois Janda, 1934) Kapitola o předválečné generaci (V Praze, Družstevní práce, 1934)
Posmrtné výbory Dvanáct o skutečném Nasr-ed-dinovi (1940) Sedm vybraných básní (vybral František Halas; V Praze, F.J. Müller, 1940) Máchova poesie (text revidoval Bohumil Mathesius, úvodní poznámka František Halas; V Praze, Kruh krásné knihy (Václav Tomsa), 1941) Revoluce (1940) Divadelní hry, Díl I (Janošík, Mrtvé moře; Praha, Československý spisovatel, 1953) Drobná próza I a II (Praha, Československý spisovatel, 1953 a 1954) Za nocí nejtmavších na slunce pamatuj! (výbor poezie; Praha, Mladá fronta, 1955) Divadelní hry. II. díl (Ulička odvahy, Chroust; Praha, Československý spisovatel, 1956) Lyrika (Praha, Československý spisovatel, 1958) Mahen dětem (Brno, Krajská lidová knihovna, 1958) Svůj život spjal jsem v rýmy tvrdé (Literární pásmo z děl Jiřího Mahena; Praha, Měst. lid. knihovna, 1958) Divadelní hry. 3. díl (Praha, Československý spisovatel, 1959) Z dopisů dvou knihovníků, Jiřího Mahena a Stanislava Rambouska (1940) Jiří Mahen Josefu Pojarovi (Šest dopisů, připravil a doslov Ludvík Kundera; Plzeň, Krajská lid. knihovna, 1960) Máchova krajina (dřevoryty Karel Svolinský; Praha, Památník národního písemnictví, 1960 Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání Vašíček a lěší (ilustrace Karel Svolinský; Praha, SNDK, 1961 a 1965) Za oponou umění a života (Výbor uspořádal, doslov a pozn. naps. Vladimír Justl; Praha, Československý spisovatel, 1961) Balady (Praha, SNKLU, 1963) Pryč s divadelní idylou (Soubor projevů; Brno, Blok, 1967) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání Dívka a vosa (Výbor z próz; Brno, Blok, 1974) Dvanáct zbojníčků a vrána (Pohádky; Brno, Blok, 1976, 1982, 1987) Divoké hnízdo (Výbor z próz; Praha, Československý spisovatel, 1982) Modří ptáci hor (Výbor z lyriky; Brno, Blok, 1982) Šupinaté sny (soubor povídek; Praha, Československý spisovatel, 1983) Turban, fez a čepička (Balkáne, lásko moje; Brno, Společnost přátel jižních Slovanů v ČR, 1994) Démoni (a jiné drobné prózy) (Křelov, Ivo Opletal, 1997)
Díla napsaná pod jinými pseudonymy Čím duše překypěla (básně pod pseudonymem Antonín Dubský; Třebenice, nákladem menšinového týdeníku „Pařík“, 1912) Před výletem (sólový výstup pro dámu; napsala Červená sedma; V Praze, Josef Šváb, 1913) Jak se dělá divadlo? (nezbytná příručka pro všechna divadla a pro ochotníky, pseudonym Kamil Urbánek; Brno, St. Kočí, 1921) Kozí bobky z Parnasu (1921) – pseudonym Ladislav Andělíček Moderní drama snadno a rychle (příručka pro básníky i diletanty, pseudonym Josef Zamazal; Brno, St. Kočí, 1921) Narabovaná kultura (časová studie, pseudonym Jaroslav Vrána; Brno, St. Kočí, 1921) O umění Růženy Němcové a Boženy Svobodové (essay, pseudonym Červená Maska; Brno, Stanislav Kočí, 1921) Zpívající pyramida (rozmluva s čertem, pseudonym Pavel Stodola; Brno, St. Kočí, 1921) Knížka pro každého spiritistu (rozřešení tajemství záhrobního, pseudonym Mahatma Batler; Brno, St. Kočí, 1922) Rouletabille v Čechách, aneb, Sebrané spisy Floriána Kreuzmanna (detektivní novela, pseudonym Joe Smetana; Brno, St. Kočí, 1922) Rozřešme českou divadelní otázku (pseudonym Richardson; Brno, St. Kočí, 1922) Režisérův zápisník. I. (1921) – pseudonym Richardson Černá jeskyně (Pohádková hra pro mládež se zpěvy a tanci o třech jednáních, pseudonym Antonín Dubský, hudbu složil Karel Hoffmann; Praha, Fr. Švejda, 1930) Památce selských rebelů z roku 1680 (pseudonym Adolf Filáček; Praha, Říšská jednota republikánského dorostu čs. venkova, 1930 a 1938) Čarovné koření aneb Mír ve Vadilově (Hra pro mládež se zpěvy a tanci o 4 jednáních, pseudonym Antonín Dubský, hudba Karel Hoffmann; Praha, Fr. Švejda, 1931) Když se pucflek vydaří (vojenská fraška o 1 jednání, pseudonym J. Skála; V Praze, Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1932) Dragouni jedou ... (lidová hra se zpěvy a tanci o 3 jednáních, pseudonym J. Skála; hudbu složil Vl. Skládal Mahen, Jiří, 1882-1939 V Brtnici : Josef Birnbaum, 1933)Nade mlýnem – pode mlýnem : (Krajánek Kořínek Amorkem …) : Veselá hra o 3 jednáních, pseudonym J. Skála; V Brtnici, Josef Birnbaum, 1933)