Bedřich (Fridrich) z Tiefenbachu, nebo též z Teuffenbachu (německy Friedrich von Teuffenbach/Tiefenbach, * 1585 – 27. května 1621, sťat v Innsbrucku) byl rakouský šlechtic a důstojník císařské armády. Pocházel ze štýrského rodu Teuffenbachů z Mayrhofenu.
Život a kariéra Bedřich byl nejstarší ze tří synů císařského diplomata Kryštofa z Teuffenbachu (* 1525 nebo 1528 – 1598).
Se svými bratry Rudolfem a Zikmundem půjčoval peníze císaři Rudolfovi II. Za tyto dluhy ručila královská města Olomouc, Brno, Znojmo a Jihlava.
V srpnu 1608 se přidal na stranu rakouského arcivévody a pozdějšího císaře Matyáše, jenž táhl přes Drnholec do Brna. V roce 1611 se přidal k tažení proti císaři Rudolfovi II. a v roce 1619 inicioval odboj moravských stavů. Půjčoval peníze na vyplácení žoldu stavovskému vojsku, za což byl odměněn olomouckými biskupskými statky ve Vyškově a Pustiměři.
S bratry také vystupoval v roce 1610 na olomouckém zemském soudu, s důrazem na to, aby Rakušané, kteří rovněž usilovali o odstranění kardinála Melchiora Klesla a výměnu členů tajné rady, aby popořili své požadavky u krále Matyáše. V roce 1611 byl s bratrem Rudolfem a Jiřím z Hodic jedním z vůdců 4 000 moravských žoldáků, kteří pochodovali se 7 000 Rakušany proti Rudolfovi a Pasovským, kteří napadli Čechy. V roce 1612 doprovázel císaře Matyáš jako komorník ke korunovaci do Frankfurtu, kde byl pasován na rytíře.
Když roku 1618 v Čechách vypuklo stavovské povstání, tak se k němu Morava v čele s Karlem Starším z Žerotína nepřipojila. Ke změně došlo až tzv. květnovým převratem roku 1619. Tehdy se Fridrich z Tieffenbachu (spolu s Ladislavem Velenem ze Žerotína, Vilémem z Roupova a Petrem Sedlnickým z Choltic) stal jedním z vůdců moravských povstalců. Dne 5. srpna 1619 vedl Fridrich z Tiefenbachu a Ladislav Velen ze Žerotína stavovská vojska v bitvě u Dolních Věstonic, kde porazili vojska císařského generála Dampierra. V únoru 1620 se mu po delším obléhání vzdalo město Mikulov kardinála Ditrichštejna. Na základě smlouvy o vydání města obránci odešli pryč a obléhatelům tam nechali víno a obilí. K žádnému plenění zámku nedošlo a Fridrich tam kardinálovi dokonce ponechal celou knihovnu. Fridrich však trpěl těžkým revmatismem a kolem poloviny roku 1620 se odebral na léčení do švýcarských lázní Pfeftern. Zde byl zajat vojáky katolických kantonů, přepraven do Innsbrucku a 27. května 1621 popraven stětím jako úhlavní nepřítel císaře.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Teuffenbachové Kategorie:Popravení stětím Kategorie:Úmrtí v Innsbrucku Kategorie:Úmrtí v roce 1621 Kategorie:Úmrtí 27. května Kategorie:Narození v roce 1585 Kategorie:Muži