HTV-X (japonsky 新型宇宙ステーション補給機; znaky Shingata Uchū Sutēshon Hokyūki; česky Nové zásobovací vozidlo pro vesmírnou stanici) je nákladní kosmická loď Japonské kosmické agentury (JAXA) určená k bezpilotnímu zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jde o nástupce lodí HTV, které byly ke stejnému účelu celkem devětkrát použity v letech 2009 – 2020 a na ISS dovezly bezmála 50 tun materiálu. Stejně jako HTV, americké nákladní lodi Cygnus a první generace Dragonů společnosti SpaceX, nebudou ani HTV-X k ISS přinejmenším zpočátku připojovány automaticky, ale pomocí robotického manipulátoru ovládaného posádkou stanice nebo pozemním personálem. Start první mise se uskutečnil 26. října 2025.
Historie programu V květnu 2015 – v době kdy se teprve připravoval let lodi HTV-5 – japonské Ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a technologií oznámilo návrh na nahrazení HTV vylepšenou, cenově výhodnější verzí, předběžně nazvanou HTV-X. V červnu 2015 byly zveřejněny základní záměry návrhu:ＨＴＶ－Ｘ（仮称）の開発（案）について (Vývoj HTV-X (předběžný název) (návrh) (PDF)) (in Japanese).
v co největší míře znovu použít konstrukci hermetizované sekce HTV,
nahradit nehermetizovanou sekci (UPL), modul avioniky a pohonný modul HTV novým servisním modulem,
neumisťovat náklad do nehermetizované sekce uvnitř kosmické lodi, ale na horní část servisního modulu.
Opětovné použití konstrukce hermetizované sekce mělo minimalizovat rizika a náklady na vývoj. Soustředění podpůrných systémů do servisního modulu mělo zjednodušit kabeláž a vedení potrubí, snížit hmotnost a výrobní náklady. Konečně umisťování nákladu, který nemusí být dopravován v hermetizované sekci, mimo kosmickou loď by umožnilo naložit objemnější náklad než do HTV, protože jeho rozměry budou omezeny pouze krytem na špičce nosné rakety, nikoli stěnami kosmické lodi.
Úkol vyvinout a vyrábět kosmickou loď připadl společnosti Mitsubishi Heavy Industries ve spolupráci s Mitsubishi Electric Corporation. V roce 2019 se k projektu připojila také Sierra Nevada Corporation.
V prosinci 2015 byl plán vývoje HTV-X schválen Strategickým ústředím pro vesmírnou politiku Úřadu vlády s tím, že pro rozpočtový rok 2021 se počítalo se startem HTV-X1 (Technical Demonstration Vehicle) pomocí rakety H3. Od června 2019 byl podle plánů provozu ISS od Integračního panelu pro plánování letů NASA start HTV-X1 stanoven na únor 2022, což bylo v souladu s plánem (rozpočtový rok v Japonsku začíná dubnem a končí v březnu následujícího roku). V prosinci 2020 již vládní dokumenty obsahovaly plán vypuštění dvou lodí, HTV-X1 v japonském rozpočtovém roce 2022 (duben 2022 – březen 2023) a HTV-X2 v rozpočtovém roce 2023 (duben 2023 – březen 2024).
V říjnu 2022 však byl oznámen posun očekávaného startu z roku 2023 na rok 2024. Komplikaci v termínovém kalendáři pak způsobil nezdar při prvním testovacím startu nosiče H3 v březnu 2023 a revize politiky výzkumu vesmíru zveřejněná v prosinci 2023 misi HTV-X1 přiřadila do fiskálního roku 2025, tedy do období od dubna 2025 do března 2026.
Raketa H3 tak sice provedla první úspěšný start až 17. února 2024 a zopakovala ho 1. července 2024, ale od té doby JAXA o plánovaném termínu startu letu HTV-X1 nevydala žádné oficiální stanovisko. Ředitelka programu ISS Robyn Gatensová v září 2024 v prezentaci harmonogramu pro nadcházející Expedici 72 uvedla, že se první let HTV-X neuskuteční dříve než v září 2025.
To nezpochybnili ani zástupci výrobce Mitsubishi Electric a JAXA při představení servisního modulu novinářům 10. prosince 2024. Uvedli přitom, že hlavní předností lodi je dvojí užití jak pro dopravu materiálu na stanici (ISS a později její nástupkyni nebo nástupkyně), tak pro provedení různých demonstrací a experimentů v době mezi odpojením od stanice a vstupem do atmosféry. A dodali, že finanční náklady na sedmiletý vývoj kosmické lodi dosáhly 35,6 miliardy jenů, tedy několik set milionů amerických dolarů.
JAXA v polovině srpna 2025 poprvé oficiálně oznámila plánovaný termín startu – 21. říjen 2025. Asi měsíc před startem agentura informovala, že v červnu 2025 skončil kompletní systémový test a v srpnu začala nakládka materiálem určeným k přepravě na ISS. První let pak – po dokončení přípravných prací a odkladech způsobených počasím na kosmodromu – začal úspěšným startem 26. října 2025.
JAXA plánuje vyslat k ISS celkem 5 nákladních misí.
Popis lodi Konečná podoba HTV-X se skládá ze tří částí:
horní část lodi tvoří paleta univerzálního přepravního systému (Unpresurized Cargo Support System) pro upevnění nákladu, který nemusí být uložen v hermetizovaném modulu; za zmínku stojí, že verze X neobsahuje uzavřenou, ale nehermetizovanou sekci, jako tomu bylo u její předchůdkyně HTV, 2.7 m vysoký centrální servisní modul o hmotnosti 3,8 tuny, který by mohl fungovat i samostatně, protože kompletně zajišťuje všechny činnosti potřebné pro splnění mise včetně výroby elektřinu, k čemuž je vybaven dvěma poli vyklápěcích solárních panelů schopných generovat 1 kW elektrické energie (oproti 200 W generovaným HTV); rozpětí rozložených panelů dosahuje 18,2 metru, 3,5 metru vysoký hermetizovaný modul o shodné hmotnosti 3,8 tuny, je v dolní části sestavy (u HTV byl umístěn na vrchu sestavy a byl o 0,2 metru kratší). Je doplněn o přídavný boční přístupový poklop, který umožňuj pozdní nakládku na startovací rampě ještě 24 hodin před startem (oproti 80 hodinám u HTV).
Loď tak ve startovní pozici měří na výšku 8,0 metru, při maximálním využití prostoru v horní části až 10 metrů (HTV 9,8 metru), průměr má 4,4 metru (stejně jako HTV). Patří tak, stejně jako její předchůdkyně, spíše k větším zásobovacím plavidlům, což plyne i z porovnání s ostatními typy nákladních lodí: okraj|střed|1000x1000pixelů|Srovnání velikosti zásobovacích lodí K ISS se bude zpočátku připojovat s využitím robotické ruky stanice, podobně jako HTV a některé další nákladní lodě (Cygnus nebo již nepoužívaná první verze Dragonů). Spojovací mechanismus je umístěn ve spodní části hermetizovaného modulu. JAXA v únoru 2023 oznámila, že pro let HTV-X2 společně s NASA pracuje na návrhu předvedení technologie automatického dokování JDOCX. V říjnu 2025, několik dní před startem první mise, JAXA při prezentaci budoucího vývoje nákladní lodi informovala, že automatické dokování předvede na třetím letovém kusu. Stejná informace zazněla i poté, co HTV-X1 počátkem března 2026, krátce před svým odletem ze stanice, uskutečnila v pozici před předním dokovacím portem modulu Harmony několik testů senzorů na přídi, které budou k zabezpečení automatického připojení ke stanici potřebné.
Na rozdíl od HTV jsou z HTV-X odstraněny hlavní trysky a loď tak je odkázána pouze na sadu 24 menších motorů systému řízení, každý o výkonu 120 newtonů. Umístěny jsou po obvodu servisního modulu ve čtyřech blocích po šesti motorech. Palivové nádrže umístěné v servisním modulu přitom pojmou 2,4 tuny pohonných látek, o 30 % více, než tomu bylo u HTV.
Výsledkem celkového zjednodušení konstrukce a modernizace lodi je snížení startovní hmotnosti HTV-X na 16 000 kg (z 16 500 kg u HTV), zatímco maximální hmotnost nákladu – včetně vaků a podpůrných konstrukcí (tzv. racků) – se zvýšila na 7 200 kg (oproti 6 000 kg u HTV). Čistá hmotnost nákladu (bez obalů) tak dosahuje 5 850 kg (u HTV 4 000 kg), z toho 4 070 kg v hermetizovaném modulu a 1750 kg na paletě univerzálního přepravního systému. Navíc se podstatně zkrátila doba montáže nákladu na nosnou raketu v kosmickém středisku Tanegašima – zatímco u HTV začínala 14 týdnů před startem, u HTV-X začíná o 11 týdnů později. pouze (TNSC) byla u HTV-X ve srovnání s KOUNOTORI zkrácena. Mohou tak být pružněji uspokojovány potřeby jednotlivých majitelů nákladu.
Životnost lodi je projektována na 6 měsíců při připojení k ISS, po nichž může následovat ještě dalších až 18 měsíců samostatného letu při plnění dalších úkolů.
Varianta HTV-XG Od roku 2021 se uvažuje o další evoluční verzi HTV-X nazvané HTV-XG, která by po vynesení raketou varianty H3 Heavy převážela náklad na vesmírnou stanici Gateway v rámci programu Artemis.
Loď je také logicky jednou z možností pro zásobování soukromých vesmírných stanic připravovaných pro období po řízeném zániku ISS.
Seznam letů Lodi HTV-X k ISS budou vynášeny nosnou raketou H3 z japonského kosmodromu Tanegašima.
# Kosmická loď Nosná raketa Náklad(kg) Start(UTC) Připojení k ISS(UTC) Port ISS Odpojení od ISS(UTC) Doba spojení s ISS Zánik(UTC)Pozn. 1 HTV-X1 H3~6 000 26. října 2025, 00:00:1530. října 2025, 11:10Harmony nadir5. března 2026, 19:26 UTC 126 dní, 8 hodin, 16 minut26. května 2026, 14:09 2 HTV-X2 H3 léto 2026 (nejdříve) až 6 mesíců
Odkazy
Reference
Související články Seznam nepilotovaných letů na ISS Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů Automated Transfer Vehicle – již nepoužívaná nákladní loď Evropské kosmické agentury (ESA) Cygnus (kosmická loď) Dragon (kosmická loď) – již nepoužívaná první verze nákladní lodi společnosti SpaceX H-II Transfer Vehicle – předchůdce HTV-C Dragon 2 Progress
Externí odkazy
Oficiální stránka o lodi HTV-X na webu agentury JAXA
Kategorie:Kosmonautika Japonska Kategorie:Bezpilotní nákladní kosmické lodě