Terorismus v Česku je téma bezpečnostní politiky zahrnující historické i současné projevy terorismu na území dnešní České republiky, příslušnou právní úpravu a institucionální zázemí boje proti tomuto jevu. Přesnou právní definici terorismu podává český trestní zákoník v § 311 a § 312, obecně se terorismem rozumí násilný útok za účelem dosažení politických nebo ideologických cílů, spáchaný mimo kontext ozbrojeného konfliktu.
V předválečném Československu došlo k několika významným teroristickým činům včetně úspěšného atentátu na ministra financí Aloise Rašína a pozdější socialistické Československo se samo zapojilo do mezinárodního terorismu na straně sil podporovaných Sovětským svazem. Současná Česká republika však patří mezi evropské státy s relativně nízkou mírou teroristické aktivity. Na jejím území například dosud (2026) nedošlo k žádnému významnému útoku motivovanému islámským radikalismem. Ohrožení ze strany mezinárodního terorismu však existuje a sledují ho zpravodajské a bezpečnostní složky. Hlavními odpovědnými institucemi v této oblasti jsou Ministerstvo vnitra České republiky a Bezpečnostní informační služba.
Zákonná úprava
Trestněprávní základ postihu terorismu v České republice tvoří trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.). Původní jsou paragrafy § 311 – teroristický útok a § 312 – teror. První z nich postihuje jednání zaměřené na poškození ústavního zřízení nebo obranyschopnosti ČR, narušení základních politických, hospodářských či sociálních struktur, závažné zastrašení obyvatelstva nebo protiprávní donucení orgánů veřejné moci. Hrozí za něj trest odnětí svobody až do výše patnácti až dvaceti let nebo výjimečný trest. Druhý, § 312 – teror, spojuje záměr poškodit ústavní zřízení s úmyslným usmrcením jiné osoby.
Zákonem č. 455/2016 Sb. (tzv. protiteroristická novela), účinným od 1. února 2017, byl trestní zákoník doplněn o §§ 312a–312f, které zavádějí skutkové podstaty účasti na teroristické skupině, financování terorismu, podpory a propagace terorismu a vyhrožování teroristickým trestným činem. Novela reagovala na závazky vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/541 a na rostoucí hrozbu bojovníků vracejících se z území Islámského státu.
Institucionální zázemí Boj proti terorismu v České republice koordinují zejména Bezpečnostní informační služba (BIS), což je zpravodajská služba sledující radikalizaci, financování terorismu a aktivity teroristických sítí, a Centrum proti hybridním hrozbám (CHH) v rámci Ministerstva vnitra, které koordinuje protiteroristická opatření na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.
Byl rovněž stanoven systém stupňů ohrožení terorismem, jejichž vyhlašování na základě poznatků zpravodajských služeb přísluší ministrovi vnitra. Má čtyři stupně od nejnižšího A až po kritické ohrožení D.
Vybrané případy
Československo před rokem 1989 náhled|Ministr financí Alois Rašín se roku 1923 stal obětí atentátu Po vzniku Československa byli terčem atentátů ze strany anarchokomunistů politici Karel Kramář a Alois Rašín.
Dne 26. srpna 1923 byl v Holečkově ulici na Smíchově v Praze zastřelen bulharský politik Rajko Daskalov atentátníkem Jordanem Ciconkovem, na rozkaz Todora Aleksandrova, vůdce Vnitřní makedonské revoluční organizace (VMRO).
Dne 31. srpna 1933 byl Mariánských Lázních zavražděn německý exulant Theodor Lessing dvěma nacionálními socialisty (Rudolfem Maxem Eckertem a Rudolfem Zischkou).
V září až říjnu 1938 proběhlo sudetoněmecké povstání, doprovázené teroristickými útoky ze strany německých povstalců.
V období Protektorátu označovala nacistická propaganda jako teroristické nálety Spojenců, včetně např. leteckého útoku na Prahu 14. února 1945.
V září 1947 se komunisté pokusili zavraždit tři nekomunistické ministry vlády Petra Zenkla, Jana Masaryka a Prokopa Drtinu prostřednictvím balíčků s bombami označených jako voňavky. Tento skandál vešel ve známost jako krčmaňská aféra či krabičkový atentát.
V roce 1957 podnikla československá rozvědka ve Francii pumový útok, namířený proti tehdy počínající západoevropské integraci. Bomba měla podle představ teroristů vybuchnout na recepci Evropského společenství uhlí a oceli, předchůdce dnešní Evropské unie. Útočníci chtěli vyvolat dojem, že za akcí stojí němečtí neonacisté, odpůrci evropského sjednocování. Shodou okolností však nálož zabila manželku prefekta města Štrasburku.
Dne 26. ledna 1972 se po výbuchu nálože poblíž Srbské Kamenice zřítil letoun McDonnell Douglas DC-9 (let JAT 367) na pravidelné lince ze Stockholmu do Bělehradu. Podle reportáže v pořadu Reportéři ČT byl pachatelem chorvatský nacionalista Josip Senić, který v době výbuchu vedl evropskou část Chorvatského revolučního bratrstva, chorvatskou separatistickou teroristickou organizaci.
V 70. a 80. letech 20. století proškolovala Státní bezpečnost příslušníky Rudých brigád nebo „studenty“ z Vietnamu, Nikaraguy, Sýrie a hlavně z Palestiny. Jedním z nich byl i Venezuelan Ilich Ramírez Sánchez, jehož skupina pak stála i za mnichovským atentátem na Rádio Svobodná Evropa v roce 1981, který nejvíc poškodil českou sekci.
V roce 1989 komunistická propaganda označovala Chartu 77 a další opoziční skupiny za teroristy i fašisty. V červenci 1989 se na prvním televizním programu v hlavním vysílacím čase objevil pořad Žháři, který Chartu 77 spojoval se sérií požárů továren a vraždou.
Po roce 1989 Dne 2. června 1990 došlo na Staroměstském náměstí v Praze k bombovému útoku. Pachatel a motiv zůstal neznámý.
Po teroristických útocích 11. září 2001 v USA vyslala Česká republika do misí v Afghánistánu, Iráku a Mali své vojáky s cílem pomoci zničit islámské teroristické skupiny navázané na Tálibán, al-Káidu a později Islámský stát.
Po vypuknutí ekonomické krize v roce 2007 proběhly nepokoje v podobě tzv. protiromských pochodů, které se většinou konaly po demonstracích neonacistické Dělnické strany (DS) a její nastupkyně Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). Nejznámějšími incidenty byla „bitva o Janov“ (17. listopadu 2008) nebo žhářský útok ve Vítkově (v noci z 18. na 19. dubna 2009).
Prvním pravomocně odsouzeným teroristou v historii České republiky se stal Jaromír Balda, tehdy sedmdesátiletý důchodce z Mladoboleslavska. V červnu a červenci 2017 pokácel dvě stromy na železniční koleje (mezi Mladou Boleslaví a Bakovem nad Jizerou, resp. mezi Bezdězem a Bělou pod Bezdězem) a způsobil nehody osobních vlaků. V okolí nechal letáky s arabskými výrazy, aby vzbudil dojem islámského terorismu a vyvolal ve společnosti odpor k migraci. Krajský soud v Praze ho v lednu 2019 odsoudil ke čtyřem letům odnětí svobody. Pražský vrchní soud rozsudek potvrdil v dubnu 2019 a Nejvyšší soud dovolání odmítl v prosinci téhož roku. Balda byl podmíněně propuštěn v říjnu 2020 a v únoru 2026 bylo pravomocně ukončeno i jeho ochranné psychiatrické léčení.
Na území ČR dosud nebyl spáchán žádný významný islamistický teroristický útok. Pouze v lednu 2024 se dva mladíci z buňky propagující Islámský stát a al-Káidu pokusili zapálit brněnskou synagogu. BIS nicméně sleduje jevy jako radikalizaci, nábor a logistickou podporu mezinárodních sítí. Česká republika se po útocích v Paříži (2015) a Berlíně (2016) – při nichž zahynula česká občanka Naďa Čižmár, označovaná za první českou oběť terorismu v EU – zapojila do prohloubené výměny zpravodajských informací v rámci Europolu a Eurojustu a později se připojila i k mezinárodní vojenské kampani proti islamistickým politickým útvarům na Blízkém Východě, označované jako válka proti terorismu.
V roce 2016 byl v Turecku zadržen český občan Jan Silovský, který se pokusil dostat do Sýrie, aby v občanské válce bojoval za Islámský stát (IS). Po repatriaci do Česka dostal 6 let vězení, ale v roce 2021 byl po čtyřech letech podmíněně propuštěn. V roce 2017 policie v Praze odhalila Slováka Dominika Kobulnického, který přechovával výbušniny a propagační materiály Islámského státu a Kavkazského emirátu; Vrchní soud v Praze mu v roce 2020 uložil pět let odnětí svobody.
Dne 20. března 2026 došlo v Pardubicích k požáru haly závodu na výrobu dronů. K zapálení se přihlásila údajná mezinárodní protiizraelská skupina Earthquake Faction hájící zájmy Palestinců trpících pod útiskem Izraele. Státní zastupitelství obvinilo několik osob z teroristického útoku a z účasti na teroristické skupině. Advokát Aleš Rozehnal však upozornil, že pro kvalifikaci činu jako žhářství, nebo terorismus je rozhodující úmysl: „například zastrašit veřejnost, vynutit si splnění určitých požadavků nebo prosadit konkrétní kroky“, který musí být prokázán.
Terorismus v evropském kontextu
Česká republika je členem Evropské unie a NATO a podílí se na společných protiteroristických mechanismech, zejména na uplatňování směrnice 2017/541 o boji proti terorismu, sdílení informací prostřednictvím Europolu a účasti ve vojenských misích v oblastech s přítomností teroristických organizací (Afghánistán, Irák, Mali aj.).
Podle hodnocení BIS je k roku 2026 hlavním ideovým zdrojem mezinárodního terorismu džihádismus, přičemž hrozba v ČR spočívá zejména v možné logistické podpoře teroristických sítí, radikalizaci jednotlivců (tzv. osamělých vlků) a v ohrožení českých občanů a objektů v zahraničí. Podle Europolu však bylo mezi lety 2010 a 2021 nejčastější formou všech dokončených, neúspěšných a zmařených útoků na území Evropské unie (včetně Velké Británie) etnonacionalistický a separatistický terorismus, dále nespecifikované činy, levicový a anarchistický terorismus, teprve poté džihádistický či nábožensky motivovaný terorismus a pravicový terorismus.
Reference
Literatura
Související články Únos školního autobusu 23. května 1978 Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích
Externí odkazy Centrum proti hybridním hrozbám – Ministerstvo vnitra ČR Terorismus – BIS
Kategorie:Boj proti terorismu Kategorie:Bezpečnost Kategorie:České právo