Jiří Horník (5. září 1916, Libice nad Doubravou – 30. dubna 1961, Praha) byl český malíř figuralista, grafik, ilustrátor a vysokoškolský pedagog, profesor Akademie výtvarných umění v Praze, představitel expresionismu, fauvismu a socialistického realismu.
Život Nejprve studoval soukromě malbu a kresbu u Rudolfa Vejrycha. Po té byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval přípravku u prof. Josefa Loukoty a následně v letech 1935–1939 monumentální malbu v ateliéru Willyho Nowaka. Studia oficiálně završil až po znovuotevření vysokých škol v roce 1945 u prof. Jakuba Obrovského. V letech 1947–1948 absolvoval pro jeho tvorbu důležitý studijní stipendijní pobyt na École des Beaux-Arts v Paříži u profesora Nicolase Unterstellera (1900-1967). Postupně maloval v Paříži, Bretani, Normandii a na Korsice. V roce 1948 vystavoval na mezinárodní výstavě studentů v Maison Monaco v Paříži. Ve Francii a následně po návratu do Prahy maloval poučen francouzským fauvismem.Seina u Vermontu z roku 1947 Stal se asistentem v ateliéru monumentální malby AVU, kde byl v roce 1958 jmenován profesorem. V roce 1956 absolvoval studijní cestu po Holandsku.
Od roku 1946 byl členem Umělecké besedy, později Svazu československých výtvarných umělců a od roku 1958 Tvůrčí skupiny Říjen.
Byl ženatý, manželka Zdeňka (Psůtková) Horníková, měli jedinou dceru Evu.
Dílo Věnoval se krajinomalbě, figurálním kompozicím, portrétům i malbě zátiší. Jeho spontánnímu přednesu po technické stránce nejvíce vyhovavala tempera na papíře. Rané olejomalby z období předválečného studia na Akademii navazují na české české krajináře malíře Vysočiny (např. U rybníka)U rybníka z roku 1937, vyznačují se však dynamickou kompozicí.
Za druhé světové války tíhl k sociálním tématům v expresionistickém podání (např. Česající se, Portrét matky a Pieta - útrapy války).Portrét matky z roku 1944 Nelze nevzpomenout kontext s díly jeho spolužáků ze speciálky prof. V. Nowaka, zejména pak Františka Jiroudka, Karla Součka a slovenských autorů Petera Matějky a Evžena Nevana.Dívka v červeném z roku 1944
Vynikající úroveň mají jeho tempery ovlivněné fauvismem z období studia ve Francii (1947 až 1948), např. často reprodukovaná Katedrála v Chartres, Most přes Seinu, Kavárna, Bastia na Korsice, Domky v Bretani (Brignogan), Etretat I a II.Záběr z Paříže z roku 1947 Chalupy v Brignonan z roku 1947Za pozornost stojí i interiérová zátiší z tohoto období s charakteristickou francouzskou lehkostí přednesu, např. St. Raphael.St. Raphael z roku 1947
Z portrétní tvorby významných osobností nelze nevzpomenout Portrét Františka Tichého a Portrét dr. V. V. Štecha. Portrét malíře Josefa Peci se vyznačuje dynamickým výrazem a skizovitým zachycením sedící postavy, a to v technice oleje na plátně. Opakovaně portrétoval manželku Zdeňku, dceru Evičku a sestru Miladu. Výtvarně experimentoval se svými autoportréty.Autoportrét z roku 1942Autoportrét
Francouzské školení, malířský cit pro barvu a charakter postav mu umožnily se relativně se ctí vypořádat i s figurálními a industriálními motivy z Ostravska v období vrcholícího socialistického realismu, tj. v letech 1949 až 1954 (např. Z práce, Horník, Komínář, Brigádník na NHKG, Haldy a Pohled na Ostravu).Z práce z roku 1949 Jiří Kotalík (1973) se k tomuto období vyjadřuje následovně: "Mnohé z prací, tehdy u nás vznikajících, jsou zapomenuty; ale obrazy Jiřího Horníka dodnes působí kresebnou a koloristickou úhrnností, uváženým rytmem plošného členění, nepředstíranou opravdovostí."
Temperou nebo kvašem ilustroval pohádky pro děti a dětskou beletrii, např. J. D. Konrád "Zpívající ryba a tuleň, který kouří", D. Šajner "Paměti ulíčnikovi", K. Herrmann "Skautské slovo", Fr. Sokol-Tůma "Povídky z pekla", V. Tůma "Válka rančerů", H. Hodačová "O vážce tanečnici", E. Turner "Marcelčino štěstí" a Guy de Maupassant "Neděle pařížského měšťáka". Technikou akvarelu ilustroval tři učebnice (čítanky) pro střední všeobecně vzdělávací školy. Grafické ilustrace jsou známy z časopisu Plamen z roku 1960.
Jeho dílo pozitivně hodnotili Jiří Šetlík a Miroslav Klivar ve Výtvarném umění a opakovaně ku příležitosti souborných výstav Jiří Kotalík. Několik oficiálních zakázek socialistického realismu, zejména portréty úderníků z ostravsko-karvinských dolů a milicionářů (v majetku městských galeriích v Praze, Karlových Varech, Ostravě a ve Slovenské národní galerii v BratislavěSbírky SNG online), a jeho předčasná smrt byly příčinami jeho pozdějšího zapomnění.
Umělecká pozůstalost byla rozprodána roku 2021.Aukro 26.8.–1.9.2021
Zastoupení ve sbírkách Národní galerie v Praze, obrazy Česající se (1943), Bretagne (1947), Most přes Seinu (1947), Podobizna děvčátka (1949), Úderník Benda (1949), Pohled na Ostravu (1952), Podobizna Fr. Tichého (1956), Vlastní podobizna (1956) a Praha z vltavského nábřeží (1958/59) Moravská galerie v Brně, obraz Hornický učeň (1949) Galerie hl. města Prahy, obrazy Portrét matky (1944) a Úderník Beránek (1950) Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, obrazy Autoportrét (1942/43), Hornický učeň (1949) a Portrét dívky (1959) Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, obrazy Akt (1942), Z Paříže (1947) a Kytice (1957) Galerie Středočeské kraje, obraz Libice (1955) Východočeská galerie v Pardubicích, obraz Švadlena Oblastní galerie Liberec, obraz Červen na Vysočině (1954) Muzeum Chotěboř, obrazy Jezero a Kytice
Souborné výstavy 1947 – Jiří Horník: Obrazy z Francie, Umělecká beseda, Havlíčkův Brod 1950 – Jiří Horník: Výstava obrazů, Alšova síň Umělecké besedy, Praha (40 prací) 1956 – Jiří Horník: Obrazy a kresby 1943-1956, Galerie Českého fondu výtvarných umění, Praha (48 prací) 1961 – Jiří Horník: Obrazy a kresby, Městské muzeum, Chotěboř, Havlíčkův Brod 1973 – Jiří Horník: Výběr z díla, Mánes, Praha (109 prací) 1974 – Jiří Horník: Výběr z díla, Dům umění města Brna, Brno 1974 – Jiří Horník: Obrazy a kresby, Dům umění, Ostrava 1974 – Jiří Horník: Výběr z díla, Malinův dům, Havlíčkův Brod 1981 – Jiří Horník: Výběr z díla, Městské muzeum, Chotěboř, Havlíčkův Brod 1985 – XV. Nasavrcká paleta – Jiří Horník, Nasavrky 1986 – Jiří Horník: Obrazy, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
Památka Roku 1974 byla prof. Jiřímu Horníkovi odhalena bronzová pamětní plaketa na průčelí zámku v rodné Libici nad Doubravou.
Odkazy
Reference
Literatura Šetlík, Jiří: O tvorbě Jiřího Horníka. Výtvarné umění, 1955, roč. V, č. 5, s. 217-221. Klivar, Miroslav: Jiří Horník – umělec lyrické síly. Výtvarné umění, 1961, roč. XI, č. 7, s. 307-314. Kotalík, Jiří: Jiří Horník, obrazy a kresby 1943–1956. Katalog výstavy, Praha 1956, Český fond výtvarných umění. Kotalík, Jiří: Jiří Horník, výběr z díla. Katalog výstavy, Praha – Mánes 1973, NG v Praze a AVU v Praze. Bénezit Dictionary of Artists, 2011, heslo Hornik Jiri
Externí odkazy
Biografický slovník HIÚ https://aukro.cz/neznamy-cesky-mistr-malir-1948-olej-jiri-hornik-6926687869 fotoportrét od Václava Chocholy
Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Členové Umělecké besedy Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění v Praze Kategorie:Pedagogové na Akademii výtvarných umění v Praze Kategorie:Malíři socialistického realismu Kategorie:Narození v roce 1916 Kategorie:Narození 5. září Kategorie:Narození v Libicích nad Doubravou Kategorie:Úmrtí v roce 1961 Kategorie:Úmrtí 30. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Výtvarníci poštovních známek