Sofie Andrejevna Tolstá (; , Pokrovskoje-Strešňovo, dnes součást Moskvy – 4. listopadu 1919, Jasná Poljana) byla ruská spisovatelka, z poloviny německého původu, manželka spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, se kterým strávila skoro padesát let.
Život vlevo|náhled|Sofie s manželem a rodinou v roce 1887 Sofie Andrejevna Behrsová vyrůstala v Moskevském Kremlu v rodině německé národnosti. Jejího prapradědečka Hanse Behrse vyslal v 18. století pruský král jako instruktora u armády carevny Alžběty. Její otec Andrej Evstafjevič Behrs (1808–1868) byl dvorní lékař, oficiální bydliště měl v Kremlu. Matkou byla Ljubov Alexandrovna Behrsová, roz. Islavinová (1826–1886), která byla ruské národnosti. Její pradědeček z matčiny strany byl ruský státník a milenec Kateřiny Veliké Pjotr Zavadovskij. Sofie se narodila jako druhá nejstarší ze tří dcer.
V roce 1861 absolvovala Moskevskou univerzitu jako vychovatelka. Ve stejném roce bylo v Rusku zrušeno nevolnictví a v ruské inteligenci rostly naděje na liberalizaci carské říše. Když jí bylo osmnáct, požádal ji o ruku o šestnáct let starší Tolstoj, který byl rodinný přítel. Období zásnub trvalo jeden týden, 23. září 1862 se vzali v Kremlu v Katedrále Zvěstování. Sofie se vzdala svých vlastních literárních ambicí a spálila před svatbou své pokusy o psaní a deníky. Tolstoj jí zase dával číst své deníky, z nichž se dozvěděla o jeho sexuálně bujarém životě před svatbou (později tuto scénu literárně zpracoval v páté kapitole románu Anna Kareninová a v novele Kreutzerova sonáta).
Zanedlouho po sňatku začal Tolstoj psát svůj nejslavnější román Vojna a mír. Sofie ho v psaní tohoto díla podporovala. Do jeho skonu mu dělala asistentku a později byla vydavatelkou jeho díla.
Tolstá byla šestnáctkrát těhotná, z toho třikrát potratila; odmítala antikoncepci, které v té době již byla hojně používaná.
Během vzniku románu Anna Kareninová, manželům zemřely tři děti a dvě tety. Sofie se vážně rozstonala, takže nemohla svému choti asistovat. Na konci roku 1880 si manželé pořídili dům v Moskvě, aby umožnil dětem vzdělání ve městě.
Manželství se ocitlo v krizi, když se Tolstoj rozhodl rozdat veškerý svůj majetek. Krize vyvrcholila, když v listopadu roku 1910 Tolstoj manželku náhle opustil. Cestou vlakem se nachladil, a pak dojel do Astapova, kde po deseti dnech zemřel na zápal plic.
Sofie Tolstá pobývala na sklonku života v Jasné Poljaně. Přežila ruskou revoluci. Zemřela 4. listopadu 1919.
Dílo Píseň beze slov . Z ruštiny do němčiny přeložila Ursula Keller , s doslovem Natalja Sharandak. Manesse Verlag, Curych 2010, ISBN 978-3-7175-2210-2 . Otázka viny . Přeložil z ruštiny do němčiny Alfred Frank. Manesse Verlag, Curych 2008, ISBN 978-3-7175-2150-1 . Mé manželství s Lvem Tolstým Vzpomínky Tolsté, vydány pod názvem Můj život.
Galerie portrétů a fotografií Sofie Andrejevny Tolsté
Sofie na manželských portrétech a fotografiích
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Olga Martynova: Vtipná hraběnka, o knize Sofji Tolstajové Otázka viny , in: Die Zeit , 14. května 2009 Thomas Hummitzsch: Opravy ruské ikony. Recenze, v: Glanz & Elend. Časopis pro literaturu a kritiku doby
Sofie Andrejevna Tolstá Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Ruští fotografové Kategorie:Narození v roce 1844 Kategorie:Narození 3. září Kategorie:Narození v Moskvě Kategorie:Úmrtí v roce 1919 Kategorie:Úmrtí 19. listopadu Kategorie:Úmrtí v Jasné Poljaně Kategorie:Ženy