Síran železnatý (FeSO4) je anorganická sloučenina, železnatá sůl kyseliny sírové. Jeho heptahydrát FeSO4·7H2O je znám také pod triviálním názvem zelená skalice, dříve i jako zelený vitriol. Tvoří jemné světle zelené krystalky, které při delším skladování na vzduchu ztrácejí vodu (větrají), postupně tvrdnou a vlivem povrchové oxidace dvojmocného železa na trojmocné mění barvu do žlutého až hnědého odstínu. Roztoky této látky delším stáním taktéž hnědnou kvůli vznikající železité soli.
Výroba a výskyt Vyrábí se rozpouštěním železných odpadů ve zředěné kyselině sírové, jak je vidět na této rovnici:
Fe + H2SO4 + 7 H2O → FeSO4·7 H2O + H2
Dá se také získat z roztoku modré skalice pomocí železa, které z ní vytěsní měď, protože má zápornější standardní elektrodový potenciál:
Fe + CuSO4 → FeSO4 + Cu
Je obtížným (a ekologicky nebezpečným) odpadem například při výrobě titanové běloby (TiO2) z ilmenitu (FeTiO3).
V přírodě vzniká samovolně zvětráváním pyritu (FeS2), kde se pak nachází v několika stupních hydratace.
FeSO4·H2O (minerál: szomolnokit) FeSO4·4H2O (minerál: rozenit) FeSO4·5H2O (minerál: siderotil) FeSO4·6H2O (minerál: ferohexahydrit) FeSO4·7H2O (minerál: melanterit)
Použití náhled|Kádinka s duběnkami (vlevo) a sklenice se síranem železitým (vpravo). Jedná se o hlavní ingredience pro výrobu inkoustu.
Dezinfekce Používá se k úpravě pitných, povrchových a technologických vod (nejúčinněji v zásadité oblasti pH) a k čištění odpadních vod.
Lze použít i jako dezinfekci při onemocnění paznehtů dobytka
Doplněk stravy Zelená skalice se někdy podává při anémii z nedostatku železa, ale taková léčba má několik vedlejších příznaků, jako je nevolnost a zvracení
Barvení Tato látka poskytuje při reakcích barevné sloučeniny, čehož se využívá k barvení. Organokovová sloučenina s kyselinou gallovou se v minulosti používala jako inkoust. Reakcí s vápenným mlékem vzniká tzv. tereziánská žluť, používaná zejména během 18. století k nátěrům fasád (často u veřejných budov).
Proti mechu v trávnících Rozpustit, přecedit a aplikovat nejlépe postřikovačem na chemickou ochranu.
Historie Zelená skalice je prokazatelně známá od prvního století našeho letopočtu, nejstarší rozdělení skalic ale pochází ze šestého století před naším letopočtem ze sumerského slovníku. (Sumerský jazyk byl v té době chrámovým jazykem.) Skalice se získávala především z dolů, kde se zvětráváním uvolňovala z hornin a vytvářela bílé povlaky. Síran železnatý se v přírodě vyskytuje i jako minerál melanterit.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Železo Síran železitý Duběnkový inkoust Síran měďnatý
Externí odkazy
Kategorie:ATC B03AA Železnatý Kategorie:Železnaté sloučeniny