Hwang Čang-jop (korejsky 황장엽, anglický přepis Hwang Jang-yop; 17. února 1923, Kandong – 10. října 2010, Soul) byl severokorejský politik, který v roce 1997 uprchl ze země do Jižní Koreje. Do roku 2016, kdy uprchl Tche Jong-ho byl znám jako nejvýše postavený severokorejský uprchlík. Je také zodpovědný za vytvoření severokorejské státní ideologie Čučche.
Životopis
Mládí a vzdělání Hwang se narodil v Kandongu v Jižním Pchjonganu. Roku 1941 dodělal obchodní školu v Pchjongjangu a následující rok začal studovat právo na Chuo University v Tokiu. Po dvou letech však školu ukončil a vrátil se do Pchjongjangu, kde začal učit matematiku na své staré škole. Roku 1946, krátce po jejím založení, vstoupil do Korejské strany práce. V letech 1949 až 1953 byl poslán na studia na Moskevskou univerzitu, kde se setkal se svou manželkou Pak Sung-ok. Po svém návratu do Severní Koreje se stal hlavním učitelem filosofie na Kim Ir-senově univerzitě.
Kariéra Roku 1955 položil základ k řeči O odstranění dogmatismu a formalismu a nastolení Čučche v ideologické práci, kterou později přednesl Kim Ir-sen. Přál si totiž vytvořit vlastní verzi Marxismu-leninismu. Dohlížel také na přepisování korejské historie tak, aby Kim Ir-sen vypadal jako zakladatel a lídr Korejské strany práce od jejího vzniku.
Roku 1972 nahradil Čchoi Jong-kona na pozici prezidenta Nejvyššího lidového shromáždění, čímž se teoreticky stal hlavou státu. Tuto pozici držel po 11 let.
V roce 1983 byl odsunut z lidového shromáždění a jeho pozice byla ohrožena. I přesto, že učil Kim Čong-ila na Kim Ir-senově univerzitě, jej Kim kritizoval za přílišný zájem o čínské kapitalistické reformy. Hwang popsal svou roli poradce Kim Čong-ila: „Když jsem něco navrhoval, zpočátku předstíral, že poslouchá, ale nakonec nikdy neposlechl“.
Útěk Hwang spolu se svým pobočníkem Kim Duk-hongem, prezidentem severokorejské obchodní firmy v Pekingu, uprchli z totalitního státu během zpáteční cesty z Tokia v únoru 1997. Vstoupili na jihokorejskou ambasádu v Pekingu a vydávali se za jihokorejské diplomaty s pomocí falešných jihokorejských pasů. Když byla jejich pravá identita odhalena, Pchjongjang pohrozil odvetou, zatímco pekingská policie uzavřela okolí jihokorejské ambasády. O tři dny později byl severokorejský uprchlík Yi Han-yong (synovec Kim Čong-ilovy milenky Song Hye-rim) zastřelen před svým domem v Jižní Koreji neznámým atentátníkem z řad severokorejských tajných služeb. Jihokorejský premiér Lee Soo-sung popsal útok jako odvetu za Hwangův útěk. O pár dní později prohlásil Kim Čong-il v Rádiu Pchjongjang: „Zbabělci, odejděte, pokud chcete. My budeme bránit rudou vlajku revoluce až do konce“
Čínské úřady nakonec povolili Hwangovi odjet do Jižní Koreje přes Filipíny. Vzhledem k jeho roli v totalitním režimu jeho útěk způsobil rozruch. Deník The Washington Post komentoval situaci „jako kdyby Joseph Goebbels uprchl z nacistického Německa“.
Po Hwangově útěku spáchala jeho manželka v Severní Koreji sebevraždu a jedna z jeho dcer zahynula záhadně pod koly nákladního auta. Všechny jeho další děti, dcera a syn, stejně jako jeho vnoučata, byli posláni do pracovních táborů. Po svém příletu do Jižní Koreje se stal velkým kritikem severokorejského režimu, napsal přes 20 knih a pojednání, ve kterých často obviňoval Kim Čong-ila ze „zneužití ideologie Čučche a budování feudalismu namísto socialismu“.
Přispíval též do Daily NK, online novin zřízených Jihokorejci se severokorejskými zaměstnanci. Zde popsal své pocity ohledně útěku.
V dubnu 2010 NIS (Národní zpravodajská služba Jižní Koreje) oznámila zadržení dvou severokorejských agentů, kteří byli vysláni zavraždit Hwang Čang-jopa. Agenti byli na svůj úkol údajně trénováni čtyři roky. Působili jako uprchlíci, avšak byli odhaleni během výslechu, kdy sice tvrdili, že naleznou pomoc u dalších severokorejských uprchlíků, avšak odmítli říci jména. Hwang pokus o atentát okomentoval slovy „Smrt je jen smrt. Není žádný rozdíl mezi úmrtím stářím a zabitím od Kim Čong-ila“. V červnu 2010 odsoudila Jižní Korea oba atentátníky k deseti letům odnětí svobody.
Smrt Hwang Čang-jop byl nalezen mrtvý ve svém domě v Soulu ráno 10. října 2010. První zprávy mluvily o úmrtí na infarkt myokardu. Zemřel během koupele, když se mu dostalo do plic příliš velké množství vody. Během pitvy v jeho těle nebyly nalezeny žádné drogy ani jed a záznamy z bezpečnostních kamer nezaznamenaly ničí příchod. Metropolitní policie v Soulu (SMPA) vydala prohlášení, že není žádný důkaz o vraždě.
O deset dní později vydala SMPA prohlášení, že zadržela dalšího atentátníka s cílem zavraždit Hwanga, Ri Dong-sama, který vstoupil též do Jižní Koreje jako uprchlík. Nebylo však prokázáno, že by měl nějaký vliv na Hwangovu smrt.
Dílo Hwang Čang-jop publikoval 20 knih během svého pobytu v Jižní Koreji.
I Saw the Truth of the History. Hanul Books. (1999) Sunshine Siding with Darkness Cannot Beat Darkness (2001) World Democratization and the Last War of Human Beings. The Zeitgeist. (2002) National Life More Precious than Individual's Life. The Zeitgeist. (2002) Several Matters about the Human-centered Philosophy. The Zeitgeist. (2003) Democratic Political Philosophy. The Zeitgeist. (2005) The Truth and Deceit of North Korea. The Zeitgeist. (2006) Dialectical Strategy and Tactics Theory. The Zeitgeist. (2006) Hwang Jang Yop's Memoirs. The Zeitgeist. (2006) Philosophy for Youths. The Zeitgeist. (2007) Human-centered Philosophy Principles. The Zeitgeist. (2008) North Korean Democratization and Democratic Strategy. The Zeitgeist. (2008) Dialectics and Dialectic Strategy and Tactics. The Zeitgeist. (2009) Democracy and Communism. The Zeitgeist. (2009) Logic. The Zeitgeist. (2010) Human-centered Philosophy – Outlook on the World. The Zeitgeist. (2010) Human-centered Philosophy – Outlook on History. The Zeitgeist. (2010) Human-centered Philosophy – Outlook on Life. The Zeitgeist. (2010)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Narození 17. února Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Narození v Severní Koreji Kategorie:Úmrtí 10. října Kategorie:Úmrtí v roce 2010 Kategorie:Úmrtí v Soulu Kategorie:Severokorejští politici Kategorie:Severokorejští emigranti a exulanti Kategorie:Muži