náhled|Rekonstrukce zbytků Hjortspringské lodi v Národním muzeu v Dánsku v Kodani Hjortspringská loď () je plavidlo ve tvaru velké kánoe pocházející ze skandinávské předřímské doby železné. Byla postavena v období 400 až 300 př. n. l. Trup lodi a další pozůstatky byly nalezeny a vyzvednuty v letech 1921 až 1922 z bažiny Hjortspring Mose na dánském ostrově Als.Thorkild Ramskou (1965). Danmarks oldtid. Guides to the National Museum. Kodaň. s. 43 Dostupné online (dánsky) Tato loď je nejstarším nálezem dřevěné prkenné lodi ve Skandinávii a velmi se podobá tisícům lodí vyobrazených na petroglyfech datovaných do severské doby bronzové, jež jsou nalézány po celé Skandinávii.
Okolnosti nálezu náhled|Petroglyfy s vyobrazením lodí datované do severské doby bronzové V okamžiku nálezu se v lodi nacházelo množství zbraní a brnění včetně 131 štítů keltského typu, 33 zručně zhotovených středových štítových kování, 11 jednostranných železných mečů a několik zbytků kroužkového brnění. Dva z mečů byly úmyslně ohnuty, což byla praxe spojená s rituály doby železné. Čepel nejdelšího meče dosahovala délky 43,5 cm. Nález obsahoval také misky, kovářské náčiní a další předměty denní potřeby. Vzhledem k okolnostem nálezu bylo potopení lodi v bažině interpretováno jako úmyslná votivní oběť.Thomas Dickson (2009). Dansk design. Gyldendal A/S. s. 31–32. Tato domněnka byla posílena přítomností rozřezaného koňského těla, které se v době pohřbu nacházelo pod lodí společně s jehnětem, teletem a dvěma psy.
V roce 1922 byly části lodi konzervovány glycerolem, kamencem, voskem a lakem podle tehdejšího stavu znalostí. Vzhledem k tomu, že byla loď následně uložena ve sklepě, se dřevo postupně rozpadalo v důsledku hygroskopických účinků krystalků kamence. Aby se zastavil jejich rozpad, musely být dřevěné části v letech 1966 až 1979 dále konzervovány polyethylenglykolem (PEG).
Další části lodi byly nalezeny při následných vykopávkách v roce 1987. Radiokarbonová datace tří předmětů pocházející z tohoto dodatečného výzkumu ukázala, že se do bažiny dostaly v období 350 až 300 př. n. l.
Ze stejného období bylo v Dánsku objeveno mnoho hrobů s podobnou pohřební výbavou a obětovanými koňmi, psy, jehňaty, kravami a dalšími zvířaty i lidskými oběťmi.P. V. Glob; Rupert Bruce-Mitford (trans.) (1969). The Bog People: Iron-Age Man Preserved. London: Faber and Faber Ltd. s. 185–86. Flemming Kaul (1988). Da våbnene tav: Hjortspringfundet og dets baggrund (dánsky). Copenhagen: Danish National Museum Klavs Randsborg (1999). "Into the Iron Age: A Discourse on War and Society". In John Carman; Anthony Harding (eds.). Ancient Warfare: Archaeological Perspectives. Stroud: Sutton. s. 191–202. Klavs Randsborg (1996). Hjortspring: Warfare and Sacrifice in Early Europe. Århus: Århus University Press.
Popis lodi náhled|Rekonstrukce lodi z roku 1988
Konstrukce Hjortspringská loď byla dřevěná loď s klinkerovou obšívkou dlouhá přes 19 metrů. Vnitřní délka byla 13,6 metrů a loď byla široká 2 metry. Vážila odhadem 530 kg, takže jí posádka mohla snadno přenášet.
Byla vyrobena z lipového dřeva, které je sice méně odolné než dubové dřevo, které bylo většinou používáno, zároveň je ale výrazně lehčí, což přispělo k flexibilitě. Vzhledem k nepřítomnosti vesel a stěžně, byla loď poháněna celkem dvaceti pádly, což potvrdila i rekonstrukce lodi. Na přídi a zádi byly dva kmeny které výrazně vyčnívaly, připomínaly zobáky a dávaly hjortspringské lodi typický vzhled lodí ze skalních rytin z doby bronzové ve Skandinávii.
Dno lodi tvoří široká kýlová deska se dvěma dalšími prkny na obou stranách lodi a tvořící tak klinkerovou obšívku. Celkem pět prken je vyrobeno z několik centimetrů tlustého lipového dřeva, které v nejtenčí části mělo tloušťku 15 mm. Všechny části byly spojeny lýkovými lany. Spoje a švy byly utěsněny pryskyřicí. Kvůli vyztužení bylo uvnitř lodi deset žeber z lískových větví.
K nevýhodám této lodi patřila její výška, která dosahovala 70 cm a s ní související diskutabilní způsobilosti k plavbě a relativně malému užitečnému zatížení vzhledem k velikosti lodi. Velkou výhodou byla její hmotnost, která ji zajišťovala dobrou manévrovatelnost v obou směrech a možnost dosahovat vysoké rychlosti.
Vysoká řemeslná zručnost s jakou byla loď vytvořena naznačuje, že metody konstrukce použité při její výrobě jsou výrazně starší než samotná loď.Arne Emil Christensen (1968). Boats of the North: A History of Boatbuilding in Norway. Norsk kulturarv. 2. Oslo: Det Norske Samlaget. s. 18–20.
Vývoj tohoto typu lodi Vodní plavidla tohoto stylu a konstrukce byly stavěny a používány nejméně do 3. století n. l. V pozdějších nálezech se čím dál častěji objevují kovové nýty a konstrukce dříku byla zjednodušena do jediného zakřiveného tvaru, který se rozšiřoval a zužoval směrem ven z trupu. Většina zásadních metod konstrukce lodí, jež byly použity při stavbě této lodi, přetrvala i do vikingské éry. Pokračování tohoto vývoje lze vidět i v nálezech lodí v Halsnøy (200 n. l.), Nydam (300–400 n. l.), Sutton Hoo (600–700 n. l.) a Kvalsundu (690 n. l.).A. W. Brøgger; Haakon Shetelig; Katherine John (trans.) (1951). The Viking Ships: Their Ancestry and Evolution. Oslo: Dreyers Forlag. s. 48–60.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Archeologické nálezy v Dánsku Kategorie:Doba železná Kategorie:Lodě