Alfred 2. kníže Montenuovo (Alfred Adam Vilém Jan Maria 2. kníže z Montenuova / Alfred Adam Wilhelm Johann Maria 2. Fürst von Montenuovo; 16. září 1854 Vídeň – 6. září 1927 Vídeň) byl rakouský šlechtic a dvořan s blízkými příbuzenskými vztahy k rodině Habsburků. Po otci byl dědicem titulu knížete (1895) a na konci vlády Františka Josefa zastával funkci císařského nejvyššího hofmistra (1909–1917).
Životopis náhled|vlevo|Zámek Margarethen am Moos (Dolní Rakousko) Pocházel z německého šlechtického rodu Neippergů, který od roku 1864 užíval italskou podobu příjmení Montenuovo s knížecím titulem.Jan Županič: Nová šlechta rakouského císařství; Praha, 2006; s. 161–162 ISBN 80-86781-08-9 Byl vnukem generála Adama Alberta Neipperga (1775–1829) a jeho druhé manželky, arcivévodkyně Marie Luisy (1791–1847), bývalé francouzské císařovny. Narodil se ve Vídni jako jediný syn rakousko-uherského generála knížete Viléma Albrechta Montenuova (1819–1895) a jeho manželky Juliany, rozené hraběnky Batthyány-Strattmann (1827–1871).
náhled|vlevo|Palác Montenuovo ve Vídni Alfred studoval soukromě, po maturitě na prestižním Skotském gymnáziu ve Vídni pokračoval ve studiích práv na univerzitách v Bonnu a Heidelbergu, která ale nedokončil. Po dosažení plnoletosti převzal správu statků zděděných po matce a od mládí se pohyboval v prostředí císařského dvora, kde dosáhl čestných hodností c. k. komořího (1881) a tajného rady (1896).Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Wien, 1918; s. 341, 348 dostupné online V letech 1896–1897 byl nejvyšším hofmistrem arcivévody Otty,Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1897; Vídeň, 1896; s. 42 dostupné online poté byl od roku 1898 po boku knížete Rudolfa z Lichtenštejna druhým nejvyšším hofmistrem. Nakonec byl po Lichtenštejnově úmrtí jmenován prvním císařským nejvyšším hofmistrem (1909–1917). Mezitím se stal také členem rakouské Panské sněmovny, kde získal doživotní (1899) a později i dědičné členství (1907). Ačkoli se z přísně genealogického hlediska sám nemohl pyšnit ukázkovým rodokmenemAlfredův otec Vilém Albrecht Montenuovo se narodil v roce 1819 z nemanželského poměru Adama Alberta Neipperga s arcivévodkyní Marií Luisou, která byla v té době formálně ještě stále manželkou bývalého francouzského císaře Napoleona I. Napoleon I. zemřel v roce 1821 a téhož roku se Marie Luisa za Adama Alberta Neipperga provdala. Rok 1821 jako datum narození syna Viléma Albrechta byl také uváděn oficiálně po celé 19. století a často je takto nesprávně citován dodnes. Přes tyto nesrovnalosti založil kníže Alfred Montenuovo na příbuzenském vztahu k arcivévodkyni Marii Luise svou kariéru u dvora císaře Františka Josefa., ve vysokých úřadech byl striktním zastáncem starého dvorského ceremoniálu (tzv. španělská etiketa) a přísného dodržování hierarchie. V posledních letech života císaře Františka Josefa měl tak rozhodující podíl na izolaci starého mocnáře nejen vzhledem k širší veřejnosti, ale i k mladším generacím císařské rodiny.Jan Županič: Nová šlechta rakouského císařství; Praha, 2006; s. 26 ISBN 80-86781-08-9 To se projevilo především v nepřátelském vztahu vůči následníkovi trůnu Františku Ferdinandovi. Z titulu své funkce byl Montenuovo organizátorem následníkova prohlášení o rezignaci na dědické nároky pro potomstvo (tzv. renunciace, 1900) těsně před jeho sňatkem s hraběnkou Žofií ChotkovouCERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; NLN, Praha, 2008; s. 537–538 ISBN 978-80-7106-977-5 Svůj poměr k následníkovi trůnu a jeho manželce dal Montenuovo najevo později především organizací pohřbu po atentátu v Sarajevu.Odlišné pojetí vztahu knížete Montenuova a následníka trůnu se objevuje v podobě soukromých vzpomínek příbuzných. Montenuovo byl mimo jiné několikrát hostem na zámku Konopiště. Po úmrtí císaře Františka Josefa v listopadu 1916 setrval Montenuovo formálně ještě několik měsíců ve funkci nejvyššího hofmistra, vystřídán byl až v únoru 1917. Po zániku monarchie žil v soukromí, pobýval střídavě na svých statcích a ve Vídni. Zemřel na následky infarktu v září 1927 ve věku nedožitých 73 let ve svém paláci ve Vídni, pohřben byl na panství Bóly v Maďarsku.Nekrolog Alfreda von Montenuovo in: Wiener Salonblatt, 18. září 1927; Vídeň, 1927; s. 3 dostupné online
Majetek Ještě jako nezletilý zdědil po matce v roce 1871 velkostatek Margarethen am Moos v Dolním Rakousku nedaleko od Vídně.Přehled majetku knížete Alfreda Montenuova in: Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 141 dostupné online Díky matce byl také významným pozemkovým vlastníkem v Uhrách, kde mu ve třech župách patřilo přes 13 000 hektarů půdy na několika velkostatcích.KOBLASA, Pavel: Uherská šlechta v nových časech; České Budějovice, 2011; s. 34, 71 ISBN 978-80-254-9315-1 Zde byl majitelem zámku ve městě Németbóly poblíž Pécse.Zámek Németbóly dostupné online Další dědictví v Horním Rakousku (Peuerbach, Schmiding) prodal v letech 1881–1882. Letním sídlem byl zámek v Margarethen am Moos, jinak rodina pobývala ve vídeňském paláci v ulici Löwelstrasse č. p. 6.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1914; Vídeň, 1914; s. 897 dostupné online
Rodina náhled|vlevo|Knížecí erb rodu Montenuovo V roce 1879 se ve Vídni oženil s hraběnkou Františkou Marií Stefanií Kinskou z Vchynic a Tetova (1861-1935), dcerou knížete Ferdinanda Bonaventury Kinského.Rodokmen rodu Kinských na webu euweb.cz dostupné online Františka jako Alfredova manželka užívala titul princezny, od roku 1895 kněžny Montenuovo. Mezitím se stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, v roce 1905 obdržela Alžbětin řád I. třídy.Kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 188 ISBN 978-80-85955-53-8Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Wien, 1918; s. 325, 335 dostupné online Za první světové války se také angažovala ve vedení rakouského Červeného kříže. Z jejich manželství se narodily čtyři děti:
1. Juliana Rosa Františka (1880 – 1961), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, I. ⚭ 1903 Dionýs Maria (Dénes) hrabě Drašković z Trakošćanu (1875 – 1909), c. k. komoří, nadporučík, dědičný člen uherské Sněmovny magnátů, II. ⚭ 1914 Karel Bedřich kníže z Oettingen-Wallersteinu (1877 –1941), dědičný člen horní komory parlamentu v Bavorsku a Württembersku, majitel velkostatků Hluboš a Zbraslav 2. Marie (1881 – 1954), dáma Řádu hvězdového kříže, ⚭ 1909 František Maria hrabě Ledebour-Wicheln (1877 – 1954), c. k. komoří, major 3. Ferdinand Bonaventura František Alfred 3. kníže Montenuovo (1888 – 1951), ⚭ 1927 Ilona baronka Solymossyová (1895 – 1988) 4. Františka de Paula Marie Luisa (1893 – 1972), ⚭ 1918 Leopold Vilibald Maria princ z Lobkowicz (1888 – 1933), c. k. komoří, nadporučík, majitel velkostatků Dolní Beřkovice a VintířovTICHÝ, Karel: Lobkowiczové dolnobeřkovští; Dolní Beřkovice, 2022; s. 679–681 ISBN 978-80-908607-0-4
Prostřednictvím své manželky získal příbuzenské vazby na významné představitelé vysoké šlechty v Čechách, jeho švagry byli kníže Karel a hrabě Ferdinand Kinští, kníže František Josef z Auerspergu nebo rakousko-uherský ministr zahraničí hrabě Otakar Černín.
Řády a vyznamenání náhled|vpravo|Kníže Alfred Montenuovo náhled|vpravo|Alfredova manželka kněžna Františka Montenuovo, rozená Kinská (1861 1935) Vzhledem ke svému vysokému postavení u císařského dvora obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.Přehled řádů a vyznamenání Alfreda Montenuovo in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1916; Vídeň, 1916; s. 16 dostupné onlineAdolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1918; Vídeň, 1918; s. 916 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1908)Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1908; s. 56 dostupné online 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1900)Přehled rytířů rakouského Řádu zlatého rouna ve 20. století dostupné online 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1897)Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1898; Vídeň, 1897; s. 80 dostupné online
Zahraničí 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu sv. Vladimíra (Rusko) 60x60pixelů Řád svaté Anny (Rusko) 60x60pixelů velkokříž Viktoriina řádu (Spojené království) 60x60pixelů Řád černé orlice s brilianty (Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice (Německo) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy s brilianty (Persie) 60x60pixelů Řád vycházejícího slunce I. třídy (Japonsko) 60x60pixelů Řád posvátného pokladu (Japonsko) 60x60pixelů velkokříž Danebrožského řádu (Dánsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Karla III. (Španělsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Olafa (Norsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Leopolda (Belgie) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu meče (Švédsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko) alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Alexandra (Bulharsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) 60x60pixelů Záslužný řád bavorské koruny (Bavorsko) 60x60pixelů Řád sv. Michaela (Bavorsko) alt=|60x60pixelů Řád svatého Huberta (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu bílého sokola (Sasko) 60x60pixelů Vévodský sasko-ernestinský domácí řád (Sasko) 60x60pixelů Domácí řád věrnosti (Bádensko) 60x60pixelů Řád knížete Danila I. (Černá Hora) 60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko) 60x60pixelů Domácí řád vendické koruny (Meklenbursko) 60x60pixelů Domácí a záslužný řád vévody Petra Fridricha Ludvíka (Oldenbursko) 60x60pixelů Domácí řád Albrechta Medvěda (Anhaltsko) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu siamské koruny (Siam) 60x60pixelů Řád Pia IX. (Papežský stát) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko)
Galerie
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kníže Alfred Montenuovo na webu rakouského parlamentu dostupné online Rodokmen rodu Neipperg (Montenuovo) dostupné online
Alfred Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Španělští grandi Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Královského Viktoriina řádu Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Nositelé Řádu meče Kategorie:Nositelé Řádu svatého Olafa Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Nositelé Řádu posvátného pokladu Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Řádu svatého Huberta Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Nositelé Domácího řádu věrnosti Kategorie:Nositelé Domácího řádu Albrechta Medvěda Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Nositelé Domácího řádu vendické koruny Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu bílého sokola