Christian Sebastian Dittmann, také Kristián Šebestián Dittmann z Lavensteinu, (kolem 1639 Lauenstein–Altenberg (Sasko) nebo Krupka, 26. prosince 1701 Praha) byl česko-německý malíř, kreslíř a rytec období raného baroka v Praze.
Život Pocházel z východního Krušnohoří z česko-německého pomezí. Do Prahy přišel po roce 1660, roku 1664 získal městské právo na Starém městě. V roce 1672 se připomíná jako člen staroměstského malířského cechu, od roku 1674 byl členem cechu malostranských malířů. Roku 1692 byl hejtmanem Malé Strany. Téhož roku k němu do učení vstoupili Karl Nathaly a Antonín Mansfeld,Mittheilungen des Erzherzog Rainer-Museums in Brünn Nr. 11, 1914, s. 163. dále ještě Pieter Keck a Anton Hybel. Pravděpodobně byl otcem malíře Jana Ludvíka Dittmanna, činného v Praze v letech 1716–1727.
Dílo Malba náhled|Svatoprokopská legenda v kostele Všech svatých na Pražském hraděDvanáct obrazů se scénami z legendy o sv. Prokopovi, pro kostel Všech svatých na Pražském hradě (1668–1669) Čtyři portréty Šternberků (1677) pro zámek v Rychnově nad Kněžnou, později převezeny do Zásmuk: Václav Jiří, Jan Václav, Eleonora Marie Klára Šternberková, rozená z Trauttmansdorffu a Uršula Polyxena ze Šternberka rozená z Martinic (olejomalba poprsí na plechu, na zadní straně erb, jméno portrétovaného a signatura malíře).
Obraz Zakladatelka a první abatyše Svatojiřského kláštera Mlada: v popředí předává papežskou listinu svému bratrovi Boleslavu II., v pozadí uprostřed scéna z Lateránského paláce, kde papež Mladě předává dvě berly: jednu pro prvního pražského biskupa a druhou pro ni; v pozadí vpravo Mlada jednu berlu předává biskupu Dětmarovi. Jiřský klášter na Pražském hradě (1673–1675) Dva lunetové obrazy pro Dušičkovou (Černínskou) kapli a pro kapli Kinských v poutním ochozu na Svaté Hoře u Příbrami (1677–1678). Čtyři oltářní obrazy pro kostel sv. Mikuláše v Lounech již nestihl dokončit a domaloval je Jan Jiří Schummer. Autoportrét–kresba, Národní muzeum v Praze.
Kresby Množství jeho portrétních kreseb posloužilo jako předlohy k mědirytinám, někdy užívaným k ilustraci knih.Rakouská národní galerie Belvedere Vídeň
Johann Borckingː Portrét Jana Hartvíka Nostice. Gerard de Groos: Císař Leopold II. a jeho rodokmen.
Předlohy ilustrací pro rytiny Johanna Ulricha Krause: Knížecí zrcadlo ("Fürstenspiegel") Johanna Jakoba von Weingarten, 1673. H. Saur (editor): Allgemeines Künstlerlexikon, svazek 28, München–Leipzig 2001, s. 23. Předlohy pro rytinu Andrease Matthäuse Wolfganga: Interiér katedrály sv. Víta v Praze při korunovaci rakouského císaře českým králemPamátky archaeologické a místopisné roč. 22, 1906-1908, s. 78, příloha 2 Skici oltářních obrazů na modellettech (trojrozměrné smluvní modely) bočních oltářů pro kostel sv. Mikuláše v Lounech, Národní muzeum v Praze, 1700.
Odkazy
Reference
Literatura Nová encyklopedie českého výtvarného umění 3. (Dodatky), Anděla Horová (editorka). Academia Praha 2006, s. 410 Externí odkazy Thieme-Becker, Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler, svazek 14, Lipsko 1907
Kategorie:Čeští malíři 17. století Kategorie:Čeští malíři 18. století Kategorie:Narození v roce 1639 Kategorie:Úmrtí v roce 1701 Kategorie:Úmrtí 26. prosince Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži