Mongfind (také psaná Mongfhind, Mongfinn, Mongfhinn a Mongfionn nebo v moderní irštině Mongfhionn – což vše znamená „světlé vlasy“ nebo „bílé vlasy“) byla legendární irská královna. Pocházela prý z oblasti Munster a byla ženou legendárního vysokého krále Eochaida Mugmedóna a matkou jeho tří nejstarších synů, Briona, Aililla a Fiachraeho, předků historických dynastií Connachtů. Mongfind byla Eochaidovou první manželkou; jeho druhá manželka Cairenn byla matkou legendárního velkého krále Nialla Noígíallacha. Několik příběhů popisuje Mongfind jako Niallovu protivnici. O Mongfind se také říká, že byla sestrou Crimthanna mac Fidaiga, krále Munsteru a následujícího velkého krále Irska, kterého prý zabila jedem ve snaze prosadit ne trůn svého syna.Stokes 1903a, 1903bO'Grady 1892 Sama také vypila otrávený nápoj, aby přesvědčila Crimthanna, že je neškodný, a brzy poté zemřela v den svátku Samhain.Stokes 1903a

Podle Cormacova glosáře ed. 1868 byla Mongfind bohyní, kterou pohanští Irové uctívali v den Samhainu. Ten také nazývali Féile Moingfhinne, tj. „Svátek Mongfind“.O'Grady 1892Stokes 1903a Pozdější legenda, jak uvádí Patrick Weston Joyce v Sociální historii starověkého Irska, z ní dělá mohylový přízrak (banshee). Výrazné návrší zvané Cnoc Samhna („Samhainový kopec“)Placenames Database of Ireland nebo Ard na Ríoghraidhe („Výšina králova lidu“) v hrabství Limerick je také spojován s příběhem Mongfind. „Anocht Oíche Shamhna Moingfhinne banda“ je dětská říkanka z hrabství Waterford, která se překládá jako „Dnes je předvečer Samhainu bohyně Mongfhionn“. 

Mongfind a její bratr, děti Fidacha a vnuci krále Dáire Cerbby byli podle většiny zdrojů členy rané nebo okrajové větve dynastie Eóganachtů. To je však nepravděpodobné, protože důkazy naznačují, že pokud jsou to historické postavy, patřily k odlišným skupinám spojeným s jinými královstvími, možná s dynastií Dáirinů, což zřejmě naznačuje jedna temná báseň ve staré irštině od Flanna mac Lonáina (zemřel roku 896).{MS folio 150b} Book of Leinster Ve středověké básnické sbírce Banshenchas je Mongfind nazývána “Mongfind z lidu Érnai” (Érainnové, Iverni), a má pozdějšího syna Sidacha, který se přidal ke Connachtům. O králi Dáire Cerbbovi je v rukopise Rawlinson B 502 uvedeno, že se narodil v Mag Breg (Brega) v Mide (království Meath),ed. Ó Corráin 1997 kde pravděpodobně v době jeho předpokládaného panování převládali Érainnové. V dochovaném korpusu textů je obtížné odlišit Dáiriny od Érainnů.

Český teolog a keltolog Martin Gruber legendární Mongfind interpretoval jako archetyp zlé královny, ženy, jež „jako archetyp čarodějné královny přežívá v pohádkách a bájích dál, dodává jim potřebnou dávku adrenalinu, vytváří zápletku – a zpravidla nakonec bídně hyne, aby se v dalším příběhu objevila znovu, jen v jiné podobě“.

Alternativní verze Alternativní verze příběhu Mongfind a jejích synů je obsažena v jedné hagiografii v Knize z Lismore.Stokes 1890, pp. 239–40FitzPatrick 2004, pp. 131–2 Zde Mongfind je spojována s lokalitami patřícími jejím příbuzným z království Uí Fidgenti, ačkoli tu o nich není konkrétní zmínka, ani o Crimthandovi Mórovi, jejím bratru v ostatních příbězích. Uvádí se jednoduše, že byla dcerou Daireho (Cerbba?), syna Findchadova, jinak neznámého muže, a její otec podle jiných zdrojů Fidach, zde není zmíněn. Byla prý manželkou krále Ulsteru a jména jejich tří synů jsou uváděna jinak.

Mongfind také je jméno údajné piktské princezny, která se vdala za Conalla Corca a k jejím potomkům patřil Eóganacht Locha Lein z Iarmumanu a řada mocných piktských králů, např. Óengus I. Pikt. Zdá se však, že historičnost tohoto příběhu lze zamítnout jako případ náhodných vlivů na příběh spojující Crimthanna mac Fidaiga s piktským králem a otcem, zvaným Feredach.Sproule 1985

Literatura Best, R.I., Osborn Bergin, M.A. O'Brien and Anne O'Sullivan (eds). The Book of Leinster, formerly Lebar na Núachongbála. 6 vols. Dublin: DIAS, 1954–83. {MS folio 150b} Fland mac Lonain cecinit. Bhreathnach, Edel (ed.), The Kingship and Landscape of Tara. Four Courts Press for The Discovery Programme. 2005. Pages 249, 250 & Historical Early Éoganachta, Table 9, pages 356, 357. Byrne, Francis John, Irish Kings and High-Kings. Four Courts Press. 2nd revised edition, 2001. Cormac, and John O'Donovan (tr.) with Whitley Stokes (ed.), Sanas Cormaic. Cormac's Glossary. Irish Archaeological and Celtic Society. Calcutta: O.T. Cutter. 1868. Cross, Tom Peete and Clark Harris Slover (eds.), "The Adventures of the Sons of Eochaid Mugmedon", in Ancient Irish Tales. Henry Holt and Company. 1936. Pages 508–13. Dillon, Myles, The Cycles of the Kings. Oxford. 1946. (Four Courts Press. Revised edition, 1995.) FitzPatrick, Elizabeth, Royal Inauguration in Gaelic Ireland, c. 1100–1600: A Cultural Landscape Study. Boydell & Brewer. 2004. (pp. 131–2) Jaski, Bart, Early Irish Kingship and Succession. Four Courts Press. 2000. Joyce, Patrick Weston, A Social History of Ancient Ireland, Vol. I and A Social History of Ancient Ireland, Vol. II. Longmans, Green, and Co. 1903. Joynt, Maud (ed. & tr.), "Echtra Mac Echdach Mugmedóin", in Ériu 4 (1910): 91–111. Keating, Geoffrey, with David Comyn and Patrick S. Dinneen (trans.), The History of Ireland by Geoffrey Keating. 4 Vols. London: David Nutt for the Irish Texts Society. 1902–14. MacKillop, James, A Dictionary of Celtic Mythology. Oxford. 1998. Meyer, Kuno (ed.), "The Laud Genealogies and Tribal Histories", in Zeitschrift für Celtische Philologie 8. Halle/Saale, Max Niemeyer. 1912. Pages 291–338. Monaghan, Patricia, The Encyclopedia of Celtic Mythology and Folklore. New York: Facts On File. 2004. Ó Corráin, Donnchadh (ed.), Genealogies from Rawlinson B 502 University College, Cork: Corpus of Electronic Texts. 1997. O'Donovan, John (ed. and tr.), Annala Rioghachta Eireann. Annals of the Kingdom of Ireland by the Four Masters, from the Earliest Period to the Year 1616. 7 vols. Royal Irish Academy. Dublin. 1848–51. 2nd edition, 1856. O'Donovan, John and the Rt. Hon. Charles Owen O'Conor Don, The O'Conors of Connaught: An Historical Memoir. Dublin: Hodges, Figgis, and Co. 1891. O'Grady, Standish H. (ed. and tr.), "Death of Crimthann son of Fidach, and of Eochaidh Muighmedóin's three sons: Brian, Ailill, Fiachra", in Silva Gadelica Williams and Norgate. 1892. Pages 373–8. (also available here) O'Grady, Standish H. (ed. and tr.), "The Story of Eochaidh Muighmedóin's Sons", in Silva Gadelica Williams and Norgate. 1892. Pages 368–73. O'Rahilly, Thomas F., Early Irish History and Mythology. Dublin Institute for Advanced Studies. 1946. Sproule, David, "Politics and pure narrative in the stories about Corc of Cashel", in Ériu 36 (1985): pp. 11–28. Stokes, Whitley (ed. and tr.), "Aided Chrimthaind Maic Fhidaig: The Death of Crimthann mac Fidaig", in Revue Celtique 24. 1903a. Pages 172–189. Stokes, Whitley (ed. and tr.), "Echtra Mac nEchach Muigmedóin: The Adventures of the Sons of Eochaid Muigmedóin", in Revue Celtique 24. 1903b. Pages 190–207. Stokes, Whitley (ed. and tr.), Lives of Saints from the Book of Lismore. Oxford. 1890.

Reference

Kategorie:Irská mytologie Kategorie:Irské královny Kategorie:Středověké dějiny Spojeného království Kategorie:Ženy