Tādž al-Dīn Abū al-Fath Muhammad ibn `Abd al-Karīm aš-Šahrastānī (1086–1153), známý též jako Muhammad al-Šahrastānī, byl perský religionista, historik náboženství, islámský učenec, filosof a teolog.Schimmel, Annemarie (1992). Islam: An Introduction (originál: Der Islam). SUNY Press. . . str. 86
Jeho kniha Kitáb al-Milal wa al-Nihal [český výbor vyšel jako Kniha náboženských a filosofických sekt a škol (díly věnované islámským směrům a odnožím)]Otevřené okno do světa různorodých islámských proudů : Dingir, 30. 12. 2021 je považována za průkopnické historické dílo na poli (srovnávací) religionistiky.
Život Narodil se roku 1086 ve městě Šahristán v Persii, kde získal tradiční základní vzdělání. Poté byl poslán na studia do Nišapúru, kde byl žákem učence al-Juwayního (zemřel 1085). Ve třiceti letech odchází do Bagdádu studovat islámské teologické nauky a tři roky učil na prestižní škole al-Nizāmija. Poté se vrátil do Persie, kde pracoval jako nā'ib (zástupce) kancléře seldžuckého vládce Khurasánu. Na konci života se vrátil do svého rodného města, kde zemřel v roce 1153.
Dílo Al-Šahrastání se vyznamenal svým úsilím vědecky popsat obecné univerzální náboženské dějiny lidstva.Watt 1991, p. 68.
Lze to vypozorovat v jeho již zmíněném díle Kitab al-Milal wa al-Nihal, v němž shrnuje základy soudobých náboženství i filosofických systémů vědeckým způsobem.Watt 1991, str. 68.
Náboženské vyznání Ačkoli se sám prezentoval jako sunnita, bývá řazen k větvi ismalíitů.
Pozorování křesťanství V díle Kitab al-Milal wa al-Nihal přináší pozorování křesťanství (zejména jeho ortodoxní větve) islámským pohledem:
“Křesťané jsou společenství (umma) Krista, Ježíše, syna Mariina (mír s Ním). On to byl, kdo vpravdě poslal Proroka po Mojžíšovi (mír s Ním) a je zmíněn v Tóře. Byla mu (poskytována) zjevná znamení a pozoruhodné důkazy, jako je oživování mrtvých a uzdravování slepých a malomocných. Jeho samotná povaha a vrozená dispozice (fitra) jsou dokonalým znamením jeho pravdivosti; to znamená jeho příchod bez předchozího semene a jeho mluvení bez předchozího učení. U všech (ostatních) proroků došlo k příchodu jejich zjevení ve (ve věku) čtyřiceti let, ale zjevení se mu dostalo, když byl přinucen mluvit v kolébce, a zjevení se mu dostalo, když předal (božské poselství) ve (ve věku) třiceti let. Délka jeho (prorocké) mise (da'wa) byla tři roky a tři měsíce a tři dny. ”
Al-Šahrastani rovněž popsal rozdíly mezi křesťany v díle Kitab al-Milal wa al-Nihal ohledně inkarnace (tajassud):
“Tvrdili, že Bůh má tři hypostáze (aqanim). Řekli, že Stvořitel (kéž je povýšen) je jedna substance (jawhar), což znamená to, co je soběstačné (al-qa'im bi-n-nafs), nikoli (co je charakterizována) prostorovým umístěním a fyzickou velikostí; a on je jeden v podstatě, tři v hypostatice (uqnumiyya). Hypostázemi míní atributy (sifat), jako je existence, život a vědění, a otec, syn a svatý duch (''ruh al-qudus' '). (Hypostáza) vědění sama sebe a byla inkarnována, ale ne ostatní hypostázy..”Watt 1991, p. 69.
Externí odkazy Al-Shahrastani zmíněný v Internet Encyclopedia of Philosophy Al-Shahrastani (Islamic Philosophy Online) Biography of Imām Al-Shahrastānī by Ibn Khallikān (at-tawhid.net) (francouzsky) Digitalisations (of Haarbrücker's German translation 1850–51), at Google Books: v.1: , , v. 1-2: (anglicky)
Reference
Kategorie:Sunnité Kategorie:Islámští teologové Kategorie:Perští filozofové Kategorie:Perští historikové Kategorie:Narození v roce 1086 Kategorie:Úmrtí v roce 1153 Kategorie:Íránci Kategorie:Muži