Chantymansijský autonomní okruh – Jugra () je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Ťumeňské oblasti. Je začleněn do Uralského federálního okruhu. Rozprostírá se v západní Sibiři.

Původní obyvatelé oblasti, Mansijci a Chantové, hovoří jazyky podobnými maďarštině. Mansijština a chantyjština patří do skupiny obsko-ugrických jazyků. Tato oblast, dříve nazývaná Jugra, je považována za původní pravlast Maďarů.

Historie

1096 – Jugra byla poprvé zmíněna v ruských kronikách 1708 – založení Sibiřské provincie carem Petrem Velikým 1775 – Kateřina Veliká založila provincii Tobolsk 1918 – Provincie Tobolsk byla přejmenována na Ťumenskou a hlavním městem se stalo město Ťumeň 1923 – Provincie, újezdy, volosti byly zrušeny. Byly založeny nové správní jednotky – Uralský kraj, Tobolský okruh a rajóny – Berjozovský, Surgutský, Samarovský, Kondinský

Chantymansijský autonomní okruh – Jugra vznikl 10. prosince 1930 jako Osťako-Vogulský národnostní okruh ().

květen 1931 – začátek výstavby nového správního centra – Osťako-Vogulsku 1934 – Osťako-Vogulský národnostní okruh byl připojen k Omskému kraji 23. října 1940 – došlo k přejmenování Osťako-Vogulsku na Chanty-Mansijsk a okruhu na Chantymansijský národnostní okruh 1944 – Chantymansijský národnostní okruh byl připojen k nově založenému Ťumeňskému kraji 1977 – byl změněn status národnostního okruhu na autonomní okruh 1993 – Chantymansijský národnostní okruh se stal v souladu s Ústavou Ruské federace jejím rovnoprávným subjektem 2003 – k oficiálnímu názvu okruhu bylo přidáno slovo „Jugra“

Oblastní symboly Vlajka

Vlajka Chantymansijského autonomního okruhu – Jugry je tvořena listem o poměru stran 1:2 se dvěma vodorovnými pruhy – modrým a zeleným, které jsou doplněné o svislý, bílý proužek (o šířce 1/20 délky vlajky) při vlajícím okraji.Vlajka Chantymansijského autonomního okruhu – Jugry na Flags of the World

Geografie Chantymansijský autonomní okruh zabírá střední část Západosibiřské roviny. Převážnou část jeho území zabírá bažinatá tajga. Okruhem od jihu na sever protékají dvě největší ruské řeky – Ob a jeho přítok Irtyš. Většina řek zamrzá na dobu až 6 měsíců v roce. To je dáno také tím, že území je chráněno ze západní strany Uralem, ale ze severní strany je otevřený terén pro proudění arktických studených větrů.

Okruh sousedí s Krasnojarským krajem, Jamalo-něneckým autonomním okruhem, Komijskou republikou, Sverdlovskou a Tomskou oblastí.

Hospodářství Oblast je velmi bohatá na ropu a je zde těžena většina ruské produkce. To dává oblasti velkou ekonomickou důležitost. V roce 2007 se zde vytěžilo 278 milionů tun ropy a 28 milionů tun zemního plynu. Kvůli tomu je ekosystém oblasti již několik desetiletí nesmírně zatížen, což jde hlavně na vrub původnímu obyvatelstvu, Chantům a Mansijcům, kteří se dosud živí převážně rybolovem.

Doprava Primárním způsobem dopravy zboží v Chantymansijském autonomním okruhu jsou vodní a železniční dopravní cesty, 29 % je přepravováno po silnicích a 2 % letecky. Celková délka železničních tratí je 1106 km, silniční síť měří více než 18 000 km.

Obyvatelstvo Chantymansijský autonomní okruh má rozlohu 523 100 km², nicméně celá oblast je velmi řídce osídlena a podle sčítání lidu r. 2022 zde žilo 1 702 240 lidí. Administrativním centrem je Chanty-Mansijsk s 103 117 obyvateli, který ale není největším městem regionu. Největšími městy jsou Surgut (395 900), Nižněvartovsk (278 725) a Něftějugansk (128 159). Původní obyvatelstvo (Chantové, Mansijci, Něnci) tvořilo /včetně Komijců/ v roce 2010 dohromady pouze 2,4 % populace. Těžba ropy přilákala množství imigrantů z celého bývalého Sovětského svazu. Podle posledního sčítání lidu žije na území AO více než 25 národností početnějších než 2000 osob. Historický vývoj složení obyvatelstva je uveden níže: Census 1939 Census 1959 Census 1970 Census 1979 Census 1989 Census 2002 Census 2010 Chantové 12 238 (13,1 %) 11 435 (9,2 %) 12 222 (4,5 %) 11 219 (2,0 %) 11 892 (0,9 %) 17 128 (1,2 %) 19 068 (1,3 %) Mansijci 5 768 (6,2 %) 5 644 (4,6 %) 6 684 (2,5 %) 6 156 (1,1 %) 6 562 (0,5 %) 9 894 (0,7 %) 10 977 (0,8 %) Něnci 852 (0,9 %) 815 (0,7 %) 940 (0,3 %) 1 003 (0,2 %) 1 144 (0,1 %) 1 290 (0,1 %) 1 438 (0,1 %) Komiové 2 436 (2,6 %) 2 803 (2,3 %) 3 150 (1,2 %) 3 105 (0,5 %) 3 000 (0,2 %) 3 081 (0,2 %) 2 364 (0,2 %) Rusové 67 616 (72,5 %) 89 813 (72,5 %) 208 500 (76,9 %) 423 792 (74,3 %) 850 297 (66,3 %) 946 590 (66,1 %) 973 978 (68,1 %) Ukrajinci 1 111 (1,2 %) 4 363 (3,5 %) 9 986 (3,7 %) 45 484 (8,0 %) 148 317 (11,6 %) 123 238 (8,6 %) 91 323 (6,4 %) Tataři 2 227 (2,4 %) 2 938 (2,4 %) 14 046 (5,2 %) 36 898 (6,5 %) 97 689 (7,6 %) 107 637 (7,5 %) 108 899 (7,6 %) Ostatní 1 026 (1,1 %) 6 115 (4,9 %) 15 629 (5,8 %) 43 106 (7,6 %) 163 495 (12,7 %) 223 959 (15,6 %) 324 196

Pohyb obyvatelstva (2005): Narození: 19 958 (porodnost 13,5) Zemřelí: 10 415 (úmrtnost 7,1)

Pohyb obyvatelstva 2007:

Porodnost: 14,61 na 1000 obyv. Úmrtnost: 7,01 na 1000 obyv. Přírůstek stěhováním: +3,4 na 1000 obyv. Míra přirozeného přírůstku: +0,76 %/rok Míra celkového přírůstku: +1,10 %/rok

Odkazy Reference

Externí odkazy

Oficiální stránky vlády Chantymansijského autonomního okruhu (rusky, anglicky)

Kategorie:Autonomní okruhy Ruské federace Kategorie:Ťumeňská oblast