Trest smrti v Íránu je legální formou trestu. V roce 2015 bylo v Íránu popraveno minimálně 977 lidí, v roce 2016 bylo popraveno nejméně 567 lidí a v roce 2017 bylo vykonáno minimálně 507 poprav. Írán nesouhlasí s počty vykonaných poprav, které uvádí organizace zabývající se ochranou lidských práv. Tyto počty považuje za „přehnané“ a tvrdí, že se popravy v zemi vykonávají až po „zdlouhavém soudním procesu“. Íránští představitelé uvádí, že „bojují ve velké drogové válce podél své východní hranice a nárůst počtu drogových dealerů způsobuje nárůst vykonávaných poprav“. Podle BBC však Írán „vykonává více poprav než kterákoli jiná země s výjimkou Číny“.
V lednu 2023 Írán popravil britsko-íránského občana Alirezu Akbariho, přestože Londýn žádal jeho propuštění. Spojené království jeho popravu označilo za politicky motivovanou a za bezohledný a krutý čin spáchaný barbarským režimem. Počet poprav zaznamenal v roce 2023 rychlý nárůst. Jen během května bylo popraveno nejméně 142 lidí, což byl nejvyšší počet poprav během jediného měsíce od roku 2015. Nejméně 30 z nich byli příslušníci etnika Balúčů, kteří většinou vyznávají sunnitský islám. Za rok 2025 bylo v Íránu celkem popraveno 1 639 osob.
Hrdelní zločiny V íránském právu existují čtyři druhy zločinů: zločiny kisás, zločiny hudúd, zločiny tazír a odstrašující zločiny. Mezi zločiny, které lze potrestat smrtí patří vražda, znásilnění, obtěžování dětí, homosexualita, pedofilie, obchod s drogami, ozbrojená loupež, únos, terorismus, vloupání, incestní vztah, smilstvo, zakázané sexuální vztahy, sodomie,Wilets, James D. (1997). "Conceptualizing Private Violence Against Sexual Minorities As Gendered Violence: An International and Comparative Law Perspective". Albany Law Review. 60 (3): 989–1050. sexuálně nevhodné chování, prostituce, spiknutí s cílem svrhnout islámský režim, politický disent, sabotáž, žhářství, povstání, odpadlictví od víry, cizoložství, rouhání, vydírání, padělání, pašování, spekulace, narušení výroby, recidiva v konzumaci alkoholu, výroba nebo příprava potravin, nápojů, kosmetiky nebo hygienických potřeb, jejichž požití či použití vedlo ke smrti, výroba a publikování pornografie, používání pornografických materiálů k žádostem o sex, recidiva ve falešném obvinění z hrdelních sexuálních trestných činů, které způsobilo popravu nevinné osoby, opakované krádeže, některé vojenské trestné činy (např. zbabělost, napomáhání nepříteli), „vedení války proti Bohu“, „šíření korupce na Zemi“, špionáž a vlastizrada."Iran/death penalty" p4. International Federation for Human Rights. Dostupné online
Zločiny kisás V právu šaría jsou zločiny kisás třídou zločinů, které mohou být potrestány odplatou. Jedním z těchto zločinů je vražda, kdy šaría zastává přístup život za život. V tomto právu se uplatňují soukromé žádosti o urovnání mezi rodinou oběti a pachatelem. Rodina oběti má možnost odpustit zločinci tím, že přijme finanční vyrovnání, které má kompenzovat ztrátu, kterou rodina utrpěla, místo aby byl pachatel popraven. Protože je vražda považována za soukromou záležitost mezi pachatelem a rodinou oběti, stát nesmí trest za zločiny kisás zmírnit. Proti odsouzení, nikoliv však trestu, se lze odvolat. Soudci však mohou pouze doporučit postup, kterým má rodina jednat a v mnoha případech může soudce rodinu požádat, aby vrahovi odpustila.
Poprava za vraždu je často odložena o pět let od spáchání vraždy tak, aby rodina vrahovi odpustila a byl mu dopřán čas, aby mohl zaplatit finanční vyrovnání. V případě omilostnění pachateli stále hrozí trestní postih prostřednictvím zločinu tazír. Každý, kdo spáchal úmyslnou vraždu, musí vykonat trest odnětí svobody v minimální délce dva až tři roky, což obvykle odpovídá době, která zabere zaplacení finančního vyrovnání. Obvykle se však udílí delší tresty a pokud byly spolu s vraždou spáchány další trestné činy, je trest odnětí svobody prodloužen a pachatel může být odsouzen i na doživotí. Pachatel může být odsouzen za vraždu pokud se přizná, pokud existují dva svědci, pokud existuje 50 místopřísežných svědectví a nebo pokud jedna nebo více osob svědčí padesátkrát proti obžalovanému. V praxi však soudci připouští i nepřímé důkazy.
Kisás nelze použít v případech sebeobrany nebo zabití, kde nejsou splněny výše uvedené požadavky na prokázání, u nezletilých (před rokem 2008 dívky mladší 9 let a chlapci mladší 15 let, od roku 2008 ve většině případů osoby mladší 18 let), pro osoby nepříčetné, v případě, kdy je obětí pachatelův manžel či manželka nebo milenec a pokud pachatel přistihl manželku při cizoložství nebo v případě pokud otec zabije své děti. V takových případech je pachatel potrestán odnětím svobody podle zločinů tazír v rozmezí od dvou let po doživotí. Zločiny z vášně nemusí být vždy uznány jako legitimní obrana s výjimkou manželky přistižené při cizoložství. Lidé, kteří vraždili v sebeobraně jsou obvykle propuštěni poté, co zaplatili za krev rodině oběti.
V případě zabití nebo nedostatečných důkazů není pachatel povinen platiti finanční vyrovnání. Pokud vrah pracoval na příkaz někoho jiného a může to dokázat, může být odsouzen podle tazíru. Může tak být odsouzen k odnětí svobody, zaplacení pokuty a/nebo bičování, ale někdy také k trestu smrti. V takovém případě kisás podléhá osoba, která vraždu nařídila. Pokud je po prvním trimestru zabita žena s nenarozeným dítětem, je to považováno za vraždu dvou lidí.
V případě pokud rodina oběti trvá na odplatě, nemůže obdržet finanční vyrovnání, i když může získat menší občanskou náhradu. Většina případů je vyřešena pomocí finančního vyrovnání. Tabulku s uvedenou částkou pro finanční vyrovnání každoročně připravuje íránská vláda. Je ekvivalentem ceny 100 velbloudů a musí být vyplacena v hotovosti. V případě, že byla vražda spáchána během svatých měsíců Ramadán a Muharrám, je její výše dvojnásobná. V praxi však obě strany o výši finančního vyrovnání vyjednávají a může být vyšší i nižší, než je oficiální částka stanovená vládou. Pokud pachatel nemůže sumu zaplatit, je držen ve vězení i po uplynutí uděleného trestu odnětí svobody, dokud není částka zaplacena. Obvykle se očekává že pachatelova rodina a přátelé pomohou požadovanou finanční částku vybrat nebo ji v některých případech může zaplatit stát.
Podle oficiálních tabulek dostává rodina ženské oběti poloviční částku než rodina mužské oběti, ačkoliv částky vyplácených pojišťovnou za nehodu jsou v obou případech shodné. V praxi však díky vyjednávání bývají i částky finančního vyrovnání za vraždu srovnatelné. Před rokem 2004 byly poloviční částky vypláceny také v případě nemuslimské oběti, ale zákon byl změněn a od roku 2004 není v tomto případě přihlíženo na víru oběti.
Tazír/odstrašující zločiny V islámském právu jsou zločiny tazír trestány podle uvážení soudce. „Odstrašující trestný čin“ je takový trestný čin s pevně stanoveným trestem. Tyto tresty by obecně měly být méně přísné. Zároveň zde neexistují žádné přísné požadavky na důkazy jako u zločinů hudúd. Tazír a odstrašující zločiny jsou často srovnatelné s přestupky, i když ne ve všech případech.
Pašování zbraní se trestá smrtí nebo doživotním vězením, pokud je trestný čin považován za moharebeh (zločin proti Bohu či lidem). Podobně držení, prodej a/nebo použití nelegálních vojenských zbraní může být potrestáno smrtí nebo doživotním vězením.
Obchod s lidmi se trestá smrtí nebo doživotním vězením, pokud byla obětí obchodu osoba mladší 18 let nebo pokud došlo ke znásilnění, vraždě nebo finančnímu vykořisťování. Provozování prostituce je také trestáno smrtí, stejně jako vytváření pornografických webových stránek ve velkém měřítku. Osoba provozující blog, webovou stránku nebo jakýkoli typ internetové aplikace, která šíři „korupci, urážky islámu, terorismus, násilí nebo zradu“, může být také potrestána smrtí. Ve většině případů se však udílí nižší tresty. Rozsáhlé podvody nebo padělání, pokud svým rozsahem byly dostatečné k narušení „finanční stability Islámské republiky“ nebo „úmyslně zaměřené na podkopání vlády“, se také trestají smrtí nebo doživotím. Kromě toho mohou být k trestu smrti odsouzeni i lidé, kteří jednají proti republice nebo jsou usvědčeni z terorismu.
Podle íránského protidrogového zákona je držení narkotik trestným činem, který se trestá smrtí nebo doživotím v případě že u osoby bylo nalezeno více než 30 gramů heroinu, morfinu, kokainu, LSD, metamfetaminu nebo podobných drog. V takovém případě se trest smrti neuplatňuje za první trestný čin této povahy, kdy prodej nebyl dokončen nebo celkové množství bylo nižší než 100 gramů a ani za opakovaný trestný čin, pokud souhrnné množství bylo menší než 100 gramů. Dále může být trest smrti udělen za držení více než 5 kg opia, hašiše nebo marihuany. V takovém případě se trest smrti neuplatňuje za první trestný čin této povahy, kdy prodej nebyl dokončen nebo celkové množství bylo nižší než 20 kg. Ovšem trest smrti je uplatňován v případě třetího spáchání tohoto trestného činu, i když celkové množství nepřesáhlo 20 kg. Dále může být trest smrti vynesen v případě, pokud osoba byla přistižena při držení více než 5 kg léků na předpis nebo průmyslových léků pro nelegální použití, nebo je recidivistou a má v držení 5 až 20 kg těchto léků, pokud jde o recidivistu odsouzeného za pěstování opiového máku za účelem užívání drog, nebo marihuany a v případě, že je osoba odsouzena za ozbrojené pašování jakýchkoli nelegálních narkotik, spáchání ozbrojeného zločinu při držení drog nebo za to, že je členem či šéfem gangu obchodujícím s narkotiky. V drogových případech je vedena evidence množství drog, se kterými byl člověk přistižen, aby byly informace dostupné pro případ pozdějšího zadržení. V okamžiku, kdy je dosaženo určité kumulativní výše, může být pachatel odsouzen k trestu smrti nebo k doživotnímu vězení.
Drogové zločiny, pašování a zločiny proti stabilitě země jsou souzeny v systému Revolučního soudu, speciálního soudu, který řeší případy související s národní bezpečností. V roce 2011 bylo u některých drogových trestných činů zrušeno právo na odvolání a místo toho, se musí odsouzenec odvolat ke generálnímu prokurátorovi Íránu. Polehčující okolnosti umožňují soudci udělit i nižší trest, a to odnětí svobody na doživotí (který může být po odvolání také snížen). V praxi je většina obchodníků odsouzena k trestu odnětí svobody za první trestný čin, ale za druhý nebo třetí trestný čin jsou popraveni nebo odsouzeni na doživotí. V případech ozbrojeného pašování drog si vězeň často musí před popravou odpykat trest odnětí svobody (obvykle v délce pět až deset let). Většina popravených drogových dealerů byla zapletena i do jiných zločinů, jako krádež, loupež, znásilnění či vražda.
Írán v 21. století vede velkou drogovou válku ve svých východní provinciích, především v provinciích Sístán a Balúčistán a v části provincie Chorásán. Vzhledem k tomu, že Írán hraničí s Afghánistánem a Pákistánem, dvěma největšími zeměmi na světě produkujícími opium, je Írán hlavní obchodní cestou do Evropy a na západ. Od roku 2000 zemřelo v boji s ozbrojenými drogovými kartely a pašeráky až dva tisíce íránských vojáků. Většina vykonaných poprav v Íránu souvisí s obchodem s drogami. Podle prohlášení íránské viceprezidentky pro ženy a rodinné záležitosti z roku 2015 byli v nejmenovaných vesnicích v provincii Sistán a Balúčistán popraveni všichni dospěli muži na základě obvinění ze zločinů souvisejících s drogami.
V roce 2016 zákonodárci navrhli zákon o ukončení trestu smrti za drogové trestné činy. Tento návrh podpořil i tehdejší ministr spravedlnosti.
Zločiny hudúd