Hranatá bašta je původně gotická věž vnější hradby městského opevnění Českých Budějovic, jedna ze dvou dochovaných.
Hradební věž Parkánová zeď, jíž byla bašta součástí, vznikala pravděpodobně ve 14.–15. století. Podle vedut ze 17. a 18. století šlo o nezastřešenou pravoúhlou baštu, která byla dovnitř parkánu otevřená. Sloužila pravděpodobně k posílenému střežení Solní branky a solního skladu.
Novodobý stav Bašta byla od svého vzniku opakovaně přestavována. Soudobý stav je důsledkem přestavby v letech 1833–1835, kdy se stala součástí komplexu patřícího k nově postavené empírové budově c. k. hlavního celního úřadu – Kamerálu (k němu náležela i Kruhová bašta). Oproti původní podobě je užší.
Historie využití Původní obranné účely ztratily budějovické hradební věže na přelomu 18. a 19. století, kdy začala éra jejich přestaveb a bourání. Hranatá bašta byla ve 30. letech 19. století uzpůsobena potřebám Kamerálu. Po roce 1918 začalo jeho sídlo využívat Okresní finanční ředitelství. 1949 následovalo zrušení finančních úřadů a o rok později areál převzalo ředitelství Jihočeských cihelen a vápenic. Ty byly 1952 rozděleny, takže objekt zůstal až do roku 1975 v užívání n. p. Jihočeské cihelny. Baštu následně držel ve svém majetku Kovopodnik. Po roce 1989 se zde vystřídalo několik institucí – od Kovopodniku transformovaného v akciovou společnost přes Plynoservis, Svaz žen, stavební spořitelnu, reklamní agentury, realitní kancelář, okresní výbor ČSSD a jiné, až do poslední rekonstrukce, od níž je objekt využíván restaurací.
Odkazy Reference
Související články Opevnění Českých Budějovic
Externí odkazy
Kategorie:Gotické věže v Českých Budějovicích Kategorie:Městské opevnění v Českých Budějovicích Kategorie:Městská památková rezervace České Budějovice Kategorie:Kulturní památky v Českých Budějovicích Kategorie:Zátkovo nábřeží Kategorie:Vzniklo v 15. století