Rusko-ukrajinská krize mezinárodního charakteru začala eskalovat mezi Ukrajinou a Ruskem na konci roku 2021. Odehrávala se na pozadí jejich vzájemného konfliktu a 24. února 2022 přešla do otevřené invaze Ruska na Ukrajinu.

Již v březnu a dubnu 2021 Rusko shromáždilo asi 100 000 vojáků a vojenskou techniku poblíž hranice s Ukrajinou, což představovalo největší mobilizaci sil od ruské anexe Krymu v roce 2014. To vyvolalo mezinárodní krizi a obavy z možné invaze. Satelitní snímky ukázaly pohyby obrněné techniky, raketových střel a dalších těžkých zbraní. Vojska byla do června částečně stažena. Krize opět nabyla na intenzitě v říjnu a listopadu 2021, kdy se do prosince znovu shromáždilo u hranic více než 100 000 ruských vojáků.

náhled|upright=0.9|vlevo|Členské státy NATO (modrá) se státy v procesu vstupu (světle modrá) a dialogu k přistoupení (fialová) a OSKB (rudá) v Evropě. Krize měla kořeny ve vleklém rusko-ukrajinském konfliktu, který začal v roce 2014 a na začátku roku 2021 zaznamenal eskalaci. Ministerstvo zahraničních věcí Ruska v prosinci 2021 vzneslo několik požadavků, včetně zákazu vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO) a snížení počtu vojáků a vojenské techniky NATO ve východní Evropě výměnou za stažení ruských ozbrojených sil. Spojené státy americké a další členové NATO tyto požadavky odmítly a varovaly Rusko před zvýšenými ekonomickými sankcemi, pokud by napadlo Ukrajinu. Mezi prosincem 2021 a únorem 2022 proběhly bilaterální diplomatické rozhovory mezi Ruskem a USA, Francií a Německem, ale ke zmírnění krize nevedly.

Komentátory byla popisována jako jedna z nejintenzivnějších krizí od konce studené války.

Situace se dále vyostřila poté, co ruský prezident Vladimir Putin 21. února 2022 oficiálně uznal nezávislost separatistických regionů rozkládajících se na východní Ukrajině a rozkázal vstup ozbrojených sil Ruské federace na toto území pod záminkou udržování míru. V časných ranních hodinách 24. února na Putinův rozkaz Rusko zahájilo rozsáhlý útok na Ukrajinu.

Chronologie náhled|upright=0.9|vlevo|NATO (modrá) a OSKB (oranžová) na světové mapě. První eskalace (březen–duben 2021) 14. září 2020 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj schválil novou ukrajinskou Strategii národní bezpečnosti č.392/2020, která zajišťuje rozvoj zvláštního partnerství s NATO s cílem členství v NATO. 24. března 2021 Zelenskyj podepsal dekret č. 117/2021, kterým se schvaluje „strategie deokupace a reintegrace dočasně okupovaného území Autonomní republiky Krym a města Sevastopol“. Dekret vstoupil v platnost 26. března 2021. Ukrajina si v dekretu vyhrazuje právo uplatnit všechny prostředky ochrany lidských a občanských práv a svobod, nezávislosti, státní suverenity a územní celistvosti stanovené mezinárodním právem a právními předpisy Ukrajiny v souladu s článkem 51 Charty Organizace spojených národů. Ukrajina zahajuje proces mezinárodního vyjednávání s cílem určit způsoby osvobození dočasně okupovaného území a obnovení ústavního pořádku Ukrajiny, a to zejména na základě ustanovení Memoranda o zárukách bezpečnosti v souvislosti s přistoupením Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, výsledky Krymské platformy. 30. březen 2021 — Velitel ukrajinských sil Ruslan Chomčak upozornil, že Rusko přesouvá k ukrajinským hranicím své síly. 30. března 2021 přijala Vrchní Rada Ukrajiny zákon 1357-IX, který umožňuje prezidentovi povolat do armády členy aktivních záloh bez vyhlášení mobilizace. 31. březen 2021 — Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že vinu za nenaplňování minských mírových dohod nese ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který odmítl dialog s proruskými separatisty. 1. duben 2021 — Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov varoval, že jakákoliv eskalace na východě Ukrajiny může vést k zničení země. Naznačil, že k rozpoutání vojenského konfliktu ukrajinské politické představitele „tlačil“ Západ vedený Spojenými státy. 6. duben 2021 — Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyjádřil podporu a solidaritu Ukrajině. Ukrajinský prezident viděl vstup země do NATO jako jedinou cestou, jak ukončit konflikt v Donbasu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že miliony obyvatel východu Ukrajiny, kde se mluví převážně rusky, by neakceptovaly členství země v NATO, a varoval, že podobná rétorika by dále destabilizovala Donbas, ovládaný proruskými separatisty. 8. duben 2021 — Ruský prezident Vladimir Putin při telefonátu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou obvinil Kyjev z provokací na východě Ukrajiny. Oba státníci vyjádřili znepokojení nad situací na východě Ukrajiny, kde v poslední době rostlo napětí. Německá vláda uvedla, že Merkelová v rozhovoru žádala, aby Rusko snížilo koncentraci svých vojsk u hranic s Ukrajinou. 13. duben 2021 — V Petrohradu byl zadržen a následně vyhoštěn ukrajinský konzul Oleksandr Sosoniuk za „přijímání důvěrných informací“ při rozhovoru s ruským občanem.

Obnovení eskalace (srpen 2021–leden 2022) náhled|upright=0.9|vlevo|Trasy ruského útoku na Ukrajinu 14. června 2021 — NATO ve svém závěru ze summitu v Bruselu zopakovalo rozhodnutí přijaté na summitu v Bukurešti v roce 2008, že Ukrajina se stane členem Aliance s akčním plánem členství (MAP) jako nedílnou součástí procesu. 31. srpna 2021 — USA a Ukrajina uzavřely Rámcovou dohodu o strategické obraně (Strategic Defence Framework) s cílem posílení obranné spolupráce, včetně kooperace na reformě ukrajinských ozbrojených sil v souladu s principy a normami NATO, do prosince 2026. 11. října 2021 Rozkazem č. 313 schválilo Ministerstvo obrany Ukrajiny seznam odborností a/nebo profesí souvisejících s příslušnými vojenskými účetními odbornostmi, na základě kterých budou ženy registrovány do branné povinnosti. 10. listopadu 2021 — USA uzavřely s Ukrajinou Chartu o strategickém partnerství. V dokumentu je deklarována podpora USA pro právo Ukrajiny svobodně rozhodovat o své zahraniční politice, včetně možnosti vstupu do NATO. USA se zavazují k udržování sankcí a zavádění dalších opatření vůči Rusku za účelem návratu území Ruskem ilegálně anketovaného Krymu, teritoriálních vod Krymu a Donbasu pod státní správu Ukrajiny. Dokumentem se prohlubuje spolupráce USA s Ukrajinou v oblasti reformy obrany a obranného průmyslu. 17. prosince 2021 — Rusko zveřejnilo požadavky, které vyžadovalo od NATO a USA. Mezi požadavky byl závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO, ukončení vojenských aktivit NATO na Ukrajině, ve východní Evropě, v oblasti Kavkazu a ve střední Asii a de facto právo veta při přijímání nových členských zemí do NATO navzdory tomu, že samo nebylo členem NATO. Také požadovalo uzavření dohody o tom, že ani jedna ze stran nepovažuje tu druhou za nepřátele a ani Rusko ani USA nebudou rozmisťovat jaderné zbraně mimo svá území, což by znamenalo i konec programu sdílení jaderných zbraní USA se zeměmi NATO v Evropě. V té době zároveň Ukrajina ještě nebyla ve stavu, kdy by bylo její přijetí do NATO možné. 14. leden 2022 — Došlo k rozsáhlému kybernetickému útoku na webové stránky ukrajinských ministerstev a některých dalších institucí, z něhož byli podezřelí ruští hackeři.

18. leden 2022 — Byl zaznamenán přesun ruských armádních sil na území Běloruska. Podle tvrzení ruské strany se důvodem jejich přítomnosti stalo připravované rusko-běloruské vojenské cvičení, ale představitelé Ukrajiny a USA vyjádřili obavy z možného útoku na Ukrajinu ze severu, zejména vzhledem k poloze ukrajinského hlavního města Kyjeva blízko bělorusko-ukrajinské hranice.

21. leden 2022 — Rusko vzneslo požadavek, aby se NATO zavázalo ke stažení svých sil z Bulharska a Rumunska, a poskytlo mu právně závazné záruky, že nebude pokračovat v přijímání nových členských států a navrátí se do hranic ve stavu z roku 1997.

24. leden 2022 NATO oznámilo posílení svých sil ve východní Evropě, zejména námořních a vzdušných, a uvedlo další síly do stavu pohotovosti, v reakci na pokračující soustřeďování ruských sil na hranicích s Ukrajinou. Spojené státy nařídily rodinám diplomatů, aby opustili Ukrajinu, britskou ambasádu v Kyjevě opustila polovina zaměstnanců. 25. leden 2022 Předseda vlády Slovenské republiky Eduard Heger svolal bezpečnostní radu státu na téma rusko-ukrajinského konfliktu. Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že zneškodnila zločineckou skupinu koordinovanou ruskými zpravodajskými agenturami, která se chystala napadnout městské objekty v příhraničních oblastech a destabilizovat situaci. Organizátory gangu byli dva místní obyvatelé, z nichž jeden měl ruské občanství. Agenti SBU při zásahu zabavili mimo jiné výbušné zařízení, ruční zbraně, munici a záznamy s plány přepadových akcí. 26. leden 2022 Vláda ČR schválila dar 4 000 dělostřeleckých granátů na pomoc Ukrajině. Americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken oznámil odevzdání písemné odpovědi USA na požadavky Ruska, v níž nabídl diplomatická jednání o oblastech Ruskem vyjádřených obav, zejména v oblasti kontroly zbrojení, transparentnosti a stability, a také zopakoval trvání již dříve vysloveného nesouhlasu s požadavkem na absolutní vyloučení vstupu Ukrajiny do NATO, s odkazem na právo států rozhodovat o tom jaké bezpečnostní smlouvy uzavřou či do jakých aliancí vstoupí. Vyjádřil v ní také znepokojení Spojených států a jejich spojenců z ruských akcí podrývajících bezpečnost. Další podrobnosti neuvedl, pouze že odpověď, která vznikla ve spolupráci se spojenci, zopakoval již dříve veřejně učiněná stanoviska, a dodal, že očekává další jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, poté co se ruská strana blíže seznámí s obsahem dokumentu. Plný text odpovědi NATO a USA na bezpečnostní požadavky Ruska ze 17. prosince 2021 zveřejnil španělský deník El Pais

Ruská invaze na Ukrajinu (únor 2022)

náhled|Projev prezidenta Ruské federace Vladimira Putina, ve kterém oznámil zahájení „speciální vojenské operace“ na Ukrajině 24. února 2022.

16. únor 2022 Média s odvoláním na významné zdroje psala o tom, že měla ruská invaze na Ukrajinu začít ve středu 16. února 2022. Oficiální místa informaci nepotvrdila.

17. únor 2022 Rusko zveřejnilo odpověď na odpověď NATO a USA k ruským bezpečnostním požadavkům. Rusko v ní prohlásilo, že americká strana konstruktivně nereagovala na základní prvky návrhu smlouvy se Spojenými státy připravené ruskou stranou o bezpečnostních zárukách. Řeč byla o odmítnutí dalšího rozšiřování NATO, o odvolání „bukurešťské formulace“, že „Ukrajina a Gruzie se stanou členy NATO“, a odmítnutí vytváření vojenských základen na území států, které byly dříve součástí SSSR a nejsou členy Aliance, včetně využití jejich infrastruktury pro vedení jakékoliv vojenské činnosti, jakož i návrat vojenských kapacit včetně úderu a infrastruktury NATO do stavu z roku 1997, kdy byl podepsaný Zakládající akt Rusko-NATO. Tato ustanovení měla pro Ruskou federaci zásadní význam. Rusko tak uvedlo, že při absenci připravenosti americké strany dohodnout se na pevných, právně závazných zárukách k zajištění ruské bezpečnosti ze strany Spojených států a jejich spojenců, bude Rusko nuceno reagovat, a to i prostřednictvím realizace vojensko-technických opatření. 19. únor 2022