Římskokatolická církev je největší organizovanou náboženskou skupinou v Česku (dle rejstříku ministerstva kultury oficiální název registrované církve zní Církev římskokatolická). Při sčítání lidu v roce 2021 se k ní hlásilo 741 tisíc obyvatel.ČSÚ představil první výsledky Sčítání 2021, online V roce 2001 se k ní hlásilo 2 740 780 obyvatel (tj. 26,8 %). Podle sčítání lidu z roku 2011 se k ní hlásilo 1 083 899 obyvatel (tj. 10,37 %),Definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, online úbytek věřících ve statistice ovšem způsoben i tím, že mnoho lidí na otázku o náboženské víře neodpovědělo, protože byla nepovinná. Podle sčítání účastníků bohoslužeb v roce 2019 minimálně jednou týdně chodí do kostela 375 tisíc obyvatel. Největší zastoupení má v oblasti jižní a střední Moravy, nejmenší v severních Čechách.

Dějiny

Struktura thumb|left|Územní členění římskokatolické církve v České republice Římskokatolická církev působí v Česku v rámci 8 diecézí sdružených ve 2 církevní provincie, v jejichž čele stojí arcibiskupové-metropolité. Česká církevní provincie (odpovídající přibližně území Čech) sestává z arcidiecéze pražské (arcibiskup pražský je metropolitou České církevní provincie s čestným označením primas český) a diecézí českobudějovické, královéhradecké, litoměřické a plzeňské. V rámci Čech existuje i titulární biskupství litomyšlské. Moravská církevní provincie (vymezená přibližně územím Moravy a českého Slezska) se skládá z arcidiecéze olomoucké (arcibiskup olomoucký je metropolitou Moravské církevní provincie) a diecézí brněnské a ostravsko-opavské. Zvláštní status mimo obě provincie má Vojenský vikariát České republiky, který působí při jednotkách Armády České republiky po celém světě.

Sídelní a pomocní biskupové diecézí obou provincií tvoří společně s biskupy apoštolského exarchátu pro katolíky východního obřadu Českou biskupskou konferenci, která má status právnické osoby a zastupuje celou katolickou církev v České republice.

Vzhledem ke svému masovému charakteru je římskokatolická církev jedinou církví v Česku, jejíž struktura farností funkčně pokrývá území celé země a která provozuje (ať už na úrovni celostátních, diecézních či řádových struktur) komplexní systém školských, charitativních a zdravotnických zařízení. Česká katolická charita je největší charitativní organizací České republiky. Římskokatolická církev či katolické řády a kongregace provozují řadu mateřských, základních a středních škol a případně mají patronát a podíl na vedení tří teologických fakult veřejných vysokých škol. Svatý stolec je u vlády České republiky diplomaticky zastoupen apoštolským nunciem.

Struktura diecézí a kněžstvo + Počet kněží v Česku rok diecézní řeholní celkem 1925S. Balík, J. Hanuš: Katolická církev v Československu 1945–1989, Brno 2013, S. 122 5985 1937 4226 # 1948 2934 * 1955 2576 * 1960 2321 * 1965 2143 * 1970 2022 * 1975 1890 * 1980 1739 * 1985 1529 * 1987 1462 1997 1170 483 1653 2000 1231 533 1764 2005 1296 626 1922 2008http://domaci.ihned.cz/c1-38161060-kolik-je-v-cesku-katoliku-vatikan-a-statistici-se-v-poctu-rozchazeji 1370 586 1956 2010https://www.cirkev.cz/cs/vyrocni-zpravy-cbk 1850 2015 175020201739 2024 1178 470 1648 2025 1179 434 1613 # 737 německých kněží po 2.sv. v. vysídleno.http://theses.cz/id/dey6s6/DP_Klalov_Lucie.pdf#page=33* Pouze kněží se státním souhlasem, v 50. letech byla asi čtvrtina kněží vězněna, většina řeholních kněží internována, za normalizace bylo dle StB ilegálně působících kněží cca 90.S. Balík, J. Hanuš: Katolická církev v Československu 1945–1989, Brno 2013, S. 123, 58

Základní strukturní jednotkou diecéze jsou farnosti, které se pro usnadnění správy sdružují do svazků. U České církevní provincie se nazývají vikariáty, na území Moravské církevní provincie pak děkanáty či děkanství. Ještě za první republiky byla samostatnou farností s vlastním knězem prakticky každá jen trochu významná obec, ovšem komunistický režim pronásledováním a omezováním možností výchovy nového kněžstva dosáhl značné sekularizace společnosti. To je jedním z důvodů dnešního nedostatku kněží. Ten je ještě zvýrazněn tím, že velkou část dnešního kněžstva tvoří starci, kteří přesluhují daleko do důchodu, což je třeba zohlednit při jejich úkolování. Uchazečů o kněžské povolání je málo a posily z Polska a Slovenska nejsou tak velké, aby tento fakt vyrovnaly.

Proto došlo (dokonce i v nejzbožnějších oblastech Moravy) k připojování menších a méně významných farností k větším – farář tak často má ke své hlavní farnosti na starost i několik menších v okolí. Zatímco na Moravě je toto sdružování prováděno spíše jako dočasné, diecéze v Čechách je často formalizují a jednotlivé farnosti ruší a slučují (viz např. plzeňská diecéze). Pomocné síly v podobě kaplanů mají pouze velké farnosti (obvykle ty ve městech). Částečně mimo strukturu farností a diecézí stojí katolické řády a řeholní kongregace, částečně ve farnostech řády vypomáhají.

Katoličtí duchovní působí i v ozbrojených silách ČR a českých věznicích: v roce 2010 šlo o 14 vojenských kaplanů (z toho 10 kněží a čtyři trvalí jáhni), 1 kněze určeného pro spolupráci s policií, 10 vězeňských kaplanů a téměř stovka dobrovolníků docházejících do věznic.Výroční zpráva Církve římskokatolické za rok 2010, dostupné: http://www.cirkev.cz/cirkev-v-cr/ceska-biskupska-konference/vyrocni-zpravy/

Řeckokatolická církev náhled|upright|vlevo|Původně římskokatolický kostel sv. Klimenta v Praze slouží od roku 1931 řeckokatolíkům.

Vedle římskokatolické církve slouží katolickým věřícím též řeckokatolická církev, která měla v roce 2021 8,309 členů dle sčítání lidu. Pro ně byl zřízen apoštolský exarchát v čele s biskupem-exarchou (od roku 2003 Ladislav Hučko) s 21 farnostmi po celé republice. Přestože je ohledně věrouky shodná s římskokatolickou církví a je spolu s ní součástí katolické církve pod vedením, liší se od ní liturgií (používá byzantskou liturgii) a zvyklostmi (mj. umožňuje kněžské svěcení ženatých mužů).

Věřící

Rok Římských katolíků v Česku dle sčítání lidu1921 8 201 464 (81,97 %)1930 8 378 079 (78,49 %)1950 6 792 046 (76,35 %)1991 4 021 385 (39,03 %)2001 2 740 780 (26,79 %)2011 1 082 463 (10,37 %)Od tohoto sčítání došlo ke změně pojetí otázky po vyznání, která se stala dobrovolnou. To mělo za následek, že významné procento respondentů na ni přestalo odpovídat, což jednak podstatně snižuje výpovědní hodnotu získaného čísla, jednak je činí regulérně neporovnatelným s výsledky z předchozích sčítání.2021 741 019 (7,04 %)https://scitani.gov.cz/docs/42301/aa331037-5c05-6d25-d9b9-07218379072e/sldb2021_pv_obyvatelstvo_podle_cirkvi_a_kraju.xlsx ; sečtení "katolík" a "římskokatolickâ církev

náhled|vlevo|Věková struktura Církve římskokatolické v České republice roku 2011

Při posledním sčítání lidu z roku 2021 se k římskokatolické církvi v Česku přihlásilo 741 019 obyvatel a k obecnějšímu "katolík" 235 834. Při sčítání lidu z roku 2011 to bylo 1 083 899 obyvatel (tj. 10,26 %), což byl proti sčítání z roku 2001 pokles o 1,6 milionu věřících (tj. 60,45 %) a proti sčítání z roku 1991 pokles o 2,9 milionu věřících (tj. 73,04 %). Tento rozdíl je vysvětlován jednak poklesem popularity tradičních náboženství ve srovnání s polistopadovou euforií, která v roce 1991 ještě působila, jednak přirozenou obměnou obyvatelstva: nejstarší ročníky obyvatel vykazují vůči statistice celé české populace silně nadprůměrný podíl jak praktikujících katolíků, tak lidí formálně se ke katolické církvi hlásících,Dominik Duka, Michal Badal: Bílá kniha církve; Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2009; (str. 38–39) jednak velkým množstvím respondentů, kteří při sčítání v roce 2011 nechali tuto otázku nezodpovězenou.

Rozložení katolíků na českém území není samozřejmě rovnoměrné. Obecně lze říci, že venkov je mnohem religióznější než velká města, a že katolická církev má mnohem silnější pozici na Moravě než ve zbytku republiky. Na území Moravské církevní provincie činí podíl katolíků na veškerém obyvatelstvu 37,65 % oproti 19,69 % na území České církevní provincie (dle sčítání lidu 2001). Podle téhož zdroje je nejkatoličtější obyvatelstvo olomoucké arcidiecéze (41,39 % obyvatel se deklaruje za katolíky), těsně v závěsu je brněnská diecéze (39,37 %). Protipólem s nejmenším podílem katolíků je diecéze litoměřická (zde se ke katolické církvi hlásí pouze 12,8 % obyvatel)http://snem.cirkev.cz/download/Scitani_lidu_2001.htm

Statistiky úkonů duchovní správy rok relativní počty (podíl dle ČSÚ) absolutní počty křty vč. dospělých ku narozeným sňatky vč. zplatnění ku všem sňatkům # pohřby do země i kremace ku všem pohřbům křty vč. dospělých sňatky vč. zplatnění # pohřby do země i kremace 1951S. Balík, J. Hanuš: Katolická církev v Československu 1945–1989, Brno 2013, S.214, absolutní počty výpočet 49,08 % 44 826 1952 45,14 % 35 471 1953 1954 55,20 % 43,60 % 58,30 % 92 958 30 834 58 088 1955 67,00 % 51,50 % 74,60 % 111 136 36 700 69 602 1967 48,28 % 28,74 % 54,28 % 66 843 25 065 59 147 1968 51,17 % 29,72 % 53,29 % 70 327 26 494 61 387 1970 54,14 % 31,18 % 52,11 % 80 054 28 257 64 266 1975 38,82 % 19,85 % 49,56 % 74 447 19 329 61 610 1980 29,89 % 13,34 % 40,72 % 45 971 10 451 55 191 1985 25,68 % 11,20 % 34,16 % 34 894 9 033 44 969 1988 24,93 % 10,70 % 32,41 % 33 074 8 716 40 737 1994http://snem.cirkev.cz/index0156.html?menu=156 25,75 % 11,57 % 22,71 % 27 439 6 760 26 658 1995 32,15 % 11,60 % 23,64 % 30 892 6 376 27 871 2000 29,13 % 13,71 % 28,94 % 26 478 7 582 31 544 2005 23,16 % 12,44 % 25,60 % 23 668 6 449 27 632 2010https://www.cirkev.cz/cs/vyrocni-zpravy-cbk19,76 % 11,50 % 22,23 %23 150 5 376 23 750 2015 19,28 % 11,37 % 20,28 %21 350 5 479 22 550201718,01 %10,65 %19,00 %20 6005 60021 173201917,76 %9,68 %18,37 %19 9325 27420 642202013,20 %14 600TZ Církev.cz: https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/210329na-krty-se-v-roce-pandemie-cekalo-dele-uskutecnit-se-jich-mohlo-jen-14-600202116,43 %9,16 %16,23 %18 3734 28522 711202217,48 %8,03 %17,19 %17 7124 40020 6602023 17,83 %7,91 %16,57 %16 2553 81718 685202416,81 %7,39 %15,3 %14 1693 29117 1692025 17,55 %7,29 %15,27 %13 6223 10017 306 # Církevní sňatek je svatba dvou katolíků, katolíka a jinde pokřtěného, katolíka a bez vyznání a také zpětné zplatnění dřívějších civilních sňatků.

Hojně diskutovanou otázkou je, nakolik je hlášení se k církvi spjato s praktikováním katolické víry a nakolik jde pouze o formální deklaraci. ČBK zorganizovala v letech 1999, 2004 a 2009 sčítání účastníků bohoslužeb o první povelikonoční nedělní mši, což může být vnímáno jako celkový obraz průměrné pravidelné návštěvnosti katolických kostelů. V roce 1999 zašlo na mši o první povelikonoční neděli 414 539 věřících (bez litoměřické diecéze), v roce 2004 pak 405 446 (s litoměřickou diecézí). Sčítání návštěvnosti v roce 2009 uveřejnily jen dvě diecéze (královéhradecká a litoměřická), které zaznamenaly pokles o 5,9, respektive 5,0 procenta oproti roku 2004. V jednotlivých měřeních je znatelná klesající tendence v řádu stovek, v některých diecézích v řádu tisíců, a není tak výrazná, jako je tomu u dat ze sčítání lidu, kde je rozdíl v řádu milionů. Regionální rozdíly v návštěvnosti bohoslužeb víceméně kopírují rozdíly v počtu lidí hlásících se k římskokatolické církvi ve sčítání lidu (tj. v oblasti, kde se hlásí k římskokatolické církvi více obyvatel, též více obyvatel navštěvuje bohoslužby a naopak.http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=161 Daniel Hůle: Víra deklarovaná x realizovaná Církev odhaduje, že její nedělní bohoslužby navštěvuje 375 tisíc obyvatel, včetně těch, kteří se kvůli zaměstnání, vzdálenosti či chatrnému zdraví účastní jen v duchu či prostřednictvím médií.

V roce 2009, ve výzkumu agentury STEM, 30% dotazovaných, kteří se pokládají za římské katolíky, uvedlo, že církve považuje za neužitečné organizace.

Katolická hnutí, organizace a akce

Významná katolická hnutí a spolky Asociace křesťanských sdružení mládeže Comunione e Liberazione Hnutí Fokoláre Hnutí Světlo-Život Hnutí za čistou lásku