Sils im Engadin/Segl ( a do roku 1943 oficiálně ; ) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja. Nachází se v údolí Engadin, asi 9 kilometrů jihozápadně od Svatého Mořice, v nadmořské výšce 1803 metrů. Žije zde obyvatel.

Geografie Sils im Engadin leží na plošině mezi jezery Silsersee a Silvaplanersee. Obec je jazykově smíšená, německo-románská, což se odráží ve dvojím názvu.

Sils Maria, jedna ze dvou částí obce, spolu se Sils Baselgia, je střediskem zimních sportů a nabízí širokou škálu sportovních a rekreačních možností i kulturního vyžití.

Turisticky atraktivní je také přítomnost nedalekého známého rekreačního střediska Svatý Mořic.

Historie náhled|vlevo|Hotel Waldhaus na břehu jezera Sils byl poprvé zmíněn kolem roku 800 jako a v roce 1131 jako . Votivní oltáře z kamene Lavez objevené v Sils-Baselgia ukazují na římskou svatyni na římské cestě přes průsmyky Maloja a Julier. Na poloostrově Chastè na břehu jezera Silsersee se nachází rozvaliny středověkého hradu. Ve středověku se na trase Maloja/Julierpass nacházel Sust. Z roku 1545 pochází alpský řád a v roce 1591 měl Sils vlastní rétorománské stanovy obce.

Od pozdního středověku byl důležitým zdrojem příjmů rybolov a vývoz solených a uzených pstruhů do Itálie. Tento motiv je proto také znázorněn ve znaku obce. V osadě Plaz nad jezerem Lej Giazöl se na konci 17. století těžil galenit a zinkový blend. V zadní části údolí řeky Fex se zhruba tři sta let těžily slídové břidlicové desky, tzv. fexerské desky, které se používaly na stavbu kamen a zastřešení domů. Po roce 1964 však po ukončení těžby toto zařízení postupně chátralo.

Emigrace v 19. století přinesla prosperitu a Sils se začal podílet na rozvíjejícím se cestovním ruchu.

Čtyřhvězdičkový hotel Edelweiss byl postaven v roce 1876 vedle dnešního Nietzscheho domu. Jeho secesní hala je památkově chráněná.

Hotel Schweizerhof v Sils Marii otevřel v roce 1907 Ferdinand Barbla, který již vlastnil hotel „Alpenrose“ u jižního vjezdu do obce. V roce 1982 prodal hotel, který nebyl vhodný pro zimní využití, rekreačnímu sdružení, které jej přestavělo a v roce 1984 otevřelo jako klubový hotel.

Hotel Waldhaus byl otevřen v roce 1908. Jde o jeden z mála pětihvězdičkových hotelů ve Švýcarsku, který je od svého otevření ve vlastnictví stejné rodiny. Zvenku i zevnitř je stále z velké části v původním stavu. Pobývala zde řada známých osobností.

Obyvatelstvo náhled|vpravo|Pohled na centrum obce Vývoj počtu obyvatel Rok 1850 1900 1930 1950 1980 1990 2000 2005 2010 2012 2014 2019 Počet obyvatel 219 178 359 262 434 498 751 744 752 773 768 702

Jazyky Původně všichni obyvatelé obce mluvili jazykem , hornoengadinským dialektem rétorománštiny. V roce 1880 zde však již žila početná německy mluvící menšina. Nicméně rétorománsky mluvící většina se udržela až do druhé světové války (68,2 % v roce 1880, 55,82 % v roce 1910, 61,5 % v roce 1941). Po roce 1960 se obec přiklonila k německému jazyku, který v roce 1970 poprvé tvořil relativní většinu. Úředními jazyky obce jsou němčina a rétorománština, přičemž zhruba třetina obyvatel se stále domluví rétorománsky. Nezanedbatelný podíl obyvatel (okolo 15 %) používá také italštinu. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka: Jazyky v Silsu Jazyk Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000 Počet Podíl Počet Podíl Počet PodílNěmčina 210 48,39 % 291 58,43 % 446 59,39 %Rétorománština 137 31,57 % 122 24,50 % 90 11,98 %Italština 67 15,44 % 71 14,26 % 116 15,45 %Počet obyvatel 434 100 % 498 100 % 751 100 %

Osobnosti náhled|vpravo|Dům, ve kterém v Sils pobýval Nietzsche; dnes muzeum Poloha a podnebí přilákaly do obce mnoho významných osobností. Rád zde pobýval Hermann Hesse a především Friedrich Nietzsche; v letech 1881–1888 (s výjimkou roku 1882) strávil v Sils Marii sedm letních pobytů a vytvořil zde některá ze svých nejvýznamnějších děl; pověst o tomto místě a jezeře rozšířil po celém světě. Nietzscheho dům v Sils Maria, kde během svých pobytů pobýval v těch nejprostších podmínkách, uchovává jeho památku jako muzeum a výzkumné centrum. Také zde trávila letní prázdniny v letech 1935 a 1936 Anne Franková, a to u své bohaté pařížské tety Olgy Spitzerové v jejím sídle nedaleko hotelu. Později byl na její památku ze soukromé iniciativy postaven pomník před vilou Spitzer („Villa Laret“).

Na hřbitově ve Fex-Crasta byl po své smrti v roce 2014 pohřben dirigent a hudební ředitel Claudio Abbado.

Doprava Obcí prochází kantonální hlavní silnice č. 3 v trase Chur – Silvaplana – průsmyk Maloja. Nejbližší železniční stanice se nachází ve Svatém Mořici na Albulské a Berninské dráze.

Odkazy Reference

Externí odkazy

– oficiální stránky

Kategorie:Obce v kantonu Graubünden Kategorie:Sídla na Innu