Umělohmotný třípokoj je novela české spisovatelky Petry Hůlové. Kniha byla vydána roku 2006 v nakladatelství Torst a o rok později získala Cenu Jiřího Ortena. Jedná se o autorčinu čtvrtou knihu.
Novela byla zdramatizována v režii Viktorie Čermákové pod názvem Česká pornografie. Hraje se v kulturním prostoru La Fabrika v Holešovicích.SVOBODA, Jiří. Česká pornografie na scéně. ČT24 - Česká televize (ceskatelevize.cz). 12.10.2007 [cit. 2022-03-09]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1460181-ceska-pornografie-na-scene
Název knihy je odvozen od místa, kde hlavní hrdinka vykonává svou práci – v bytě o třech pokojích, kde je všechno z umělé hmoty.
Děj Zpověď prostitutky je bez pevné dějové struktury, negraduje a chybí v ní zápletka. Jedná se převážně o vyprávění o klientech, které se pomocí různých asociací přesouvá k dalším tématům. K původním myšlenkám se autorka už nevrací, a zůstávají tak otevřeny.
Hlavní hrdinka zprostředkovává svůj život skrze vlastní fiktivní televizní seriál, což se odráží i v názvech kapitol.
Celou knihu propojují ústřední motivy – a to motiv sexu (spojený s její prací a jejími zákazníky) a motiv kabelky (tuto kabelku nosí ženy v menopauzálním věku; kabelka je velká, aby se do ní vešly čisté blůzy, protože tyto ženy si je musí často měnit z důvodu nadměrného pocení).
Kniha je členěna do 14 kapitolHŮLOVÁ, Petra. Umělohmotný třípokoj. s. 5. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/35/98/61/umelohmotny_tripokoj.pdf, které se jmenují:
Televizní díl první: Ženy s kabelami Kukačka Firemní oběd Televizní díl druhý: Tloušťka starých dam V archivu Televizní díl třetí: Kalorie Televizní díl čtvrtý: Vesnické cyklistky V kabinetu biologie Televizní díl pátý: Kdo zpackal digisvět? Televizní díl šestý, který diváci neuvidí Děvčátko a televizní díl sedmý: o ženském trápíčkování Ve skupině Televizní díl osmý: čtení myšlenek a televizní díl devátý: černošky, thajko-korejky a kdovíco V soláriu?
Hlavní postava Hlavní hrdinkou je žena, která není blíže specifikována – není jasný její věk, jméno ani bydliště. Jediné, co je v knize zmíněno, je její povolání – prostitutka, kterou provozuje ve svém bytě (v takzvaném umělohmotném třípokoji) a její oblíbená činnost – nakupování.
Na své povolání si nestěžuje – nevadí jí. V knize není uvedeno nic o její minulosti, rodině ani přátelích. Postava se nevyvíjí (stejně jako děj), nicméně je velmi přemýšlivá a s vytříbeným slovníkem.
Její všímavost je vidět při popisech jejích klientů, jimž je věnována velká část knihy. Kromě nich si představuje i jejich životy a partnerky. Často partnerky těchto mužů kritizuje, protože předpokládá, že se o sebe nestarají.
Žena odsuzuje sexuální zneužívání dětí a dětskou prostituci. Bojuje proti tomu tím, že o sebe pečuje a snaží se působit mladistvě, aby přitahovala i muže, kteří touží po dětech.
K moderní době zaujímá negativní postoj. Odsuzuje její automatizaci a odosobněnost.
Jazyk V knize je užita převážně obecná čeština. Často dochází ke kontrastnímu užití jazykových rovin – explicitní výrazy vedle vznešených (kurví klienti, člověčenské kurvy, rozohnit se).
Autorka užívá velmi specifické jazykové složeniny a novotvary např.: digisvět (moderní svět zaměřený na digitální technologie), digivěci, strýčkopapínek (muž, který požaduje sexuální styk s nezletilou dívkou) a další.
Dále využívá obrazná pojmenování různých slov – především pohlavních orgánů (např.: rašple – mužský pohlavní orgán, zandavák – ženský pohlavní orgán). Tato slova jsou použita v opačném gramatickém rodě: rašple (gramatický rod ženský, označuje mužský pohlavní orgán), zandavák (gramatický rod mužský, označuje ženský pohlavní orgán).
V díle se nachází autorčina vymyšlená slova (mrdna, člověčenské atd.), ale také zdrobněliny (lampička, prádýlko, témátko, trablíky) a vulgarismy.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Digitalizované vydání díla Umělohmotný třípokoj v digitální knihovně Městské knihovny v Praze
Kategorie:České novely Kategorie:Cena Jiřího Ortena Kategorie:Knihy z roku 2006