Hrobka Windisch-Graetzů

Hrobka Windisch-Graetzů se nachází v kryptě pod kaplí Všech svatých a sakristií v Kladrubském klášteře v okrese Tachov. Krypta byla upravena za účelem pohřebiště šlechtické rodiny Windisch-Graetzů v letech 1874–1886. Hrobka je jako součást areálu bývalého kláštera benediktinů památkově chráněná, je v majetku Českého státu a spravuje ji Národní památkový ústav. Není nepřístupná.

Historie náhled|vlevo|Kladrubský klášter Benediktinský klášter byl založen nad říčkou Úhlavkou v roce 1115 českým knížetem Vladislavem I. V roce 1785 byl za josefinských reforem zrušen. O čtyřicet let později (1825) koupil v dražbě kladrubské panství pozdější polní maršál kníže Alfréd Windischgrätz (1787–1862) a připojil ho ke svému majetku Štěkeň a Tachov.

Pohřební krypta původně určená pro mnichy byla zřízena koncem 17. století. Jako první zde byl pohřben řeholník Martin Damianus. Zdejší benediktini bývali pohřbíváni v otevřených rakvích a jejich těla byla díky proudění vzduchu systémem průduchů přirozeně mumifikována. Rakve s ostatky mnichů byly na popud Alfréda II. Windisch-Graetze (1819–1876) přemístěny do dvou malých kobek na rajském dvoře, jednalo se o 135 rakví mnichů a tří opatů. Krypta byla po vyklizení upravena jako hrobka knížecí rodiny. Adaptace začala v roce 1874, ale především z důvodu zvýšené vlhkosti ve stěnách byla dokončena až v roce 1886 za Alfréda III. Windisch-Graetze (1851–1927).

V roce 1945 byl Windisch-Graetzům v Československu zkonfiskován majetek na základě Benešových dekretů. V roce 1979 byly ostatky mnichů z kobek vyzvednuty, roztříděny a přeneseny zpět do původní hrobky. Těla, která se dala identifikovat, byla uložena do malých dřevěných rakví, ostatní byla zpopelněna a uložena do uren.

Kaple Všech svatých

náhled|vlevo|Kaple Všech svatých náhled|vlevo|Schodiště Kaple Všech svatých přiléhá ke klášternímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Vstupuje se do ní z jižní boční lodi kostela. Spolu s hrobkou byla jako pohřební kaple vysvěcena 22. července 1886. V kapli jsou shromážděny a na svícnech na stěnách vystaveny stuhy ze smutečních věnců. Před oknem se nachází pomník v podobě velkého sarkofágu s erbem, strany zdobí lví hlavy a tlapy. Navrhl ho Josef Kranner. Na přední straně je na černé desce zlatým písmem epitaf v latině (viz rámeček vpravo).

Pomník byl převezen z kostela svatého Václava v Tachově, původně ho ještě zdobilo sousoší. Po schodišti, které na úrovni kaple obklopuje kované zábradlí se svícny doplněnými erbovními motivy (vlčí hlava s krkem), se schází ke kovovým dveřím, které zdobí erb Windisch-Graetzů a monogram W a za kterými se nachází vlastní hrobka. Naproti schodišti je na stěně namalovaný kříž a německý nápis na stuze: + Seelig • die • im • Herrn • sterben • ihre • Werke • folgen • ihnen • nach + Apoc • XIV • 13 •.

Kaple je obvykle přístupná jednou ročně na Noc kostelů.

Seznam pohřbených Celkem zde bylo pohřbeno 21 příslušníků rodu. Po dokončení hrobky v roce 1886 sem bylo na šesti pohřebních vozech přivezeno třináct rakví s ostatky Windisch-Graetzů z původní rodinné hrobky v kostele svatého Václava v Tachově. Smuteční průvod vyrazil z Tachova 16. října 1886, projel obcemi Trnová, Tisová, Holostřevy a Benešovice. Cestou vyzváněly zvony. Rakve jsou umístěny v betonových regálech, u některých jsou zvlášť uloženy urny se srdcem a vnitřnostmi, které byly odděleny při balzamování těl. Poslední uložení ostatků do hrobky proběhlo v roce 1933.

Chronologicky podle data úmrtí V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Windisch-Graetzů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Zeleně jsou vyznačeny osoby, jejichž ostatky byly převezeny z Tachova. Červeně jsou zvýrazněna knížata. Rod má mytické předky, kteří žili snad už v 11. století. V roce 1551 byli Windisch-Graetzové přijati do stavu říšských svobodných pánů (s titulem zu Waldstein und im Thal), v roce 1557 byli povýšeni do hraběcího stavu a v roce 1658 do říšského hraběcího stavu. Zde jsou generace počítány od Konráda I. († 1339), který je prokazatelně doložen v roce 1299. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 15. Karel Raimund z Windisch-Graetze 30. 9. 1767 Vídeň Josef Mikuláš z Windisch-Graetze (č. 2) Původně pohřben v Tachově, v roce 1886 ostatky převezeny do Kladrub. C. k. komoří, důstojník. 28. 3. 1791 Marie Josefa Erdődy de Monyorókerék et Monoszló 5. 4. 1750 – 10. 4. 1777 Vídeň 2. 14. Josef Mikuláš z Windisch-Graetze (křest) 6. 12. 1744 Vídeň Leopold Karel z Windisch-Graetze (křest) 15. 11. 1718 Vídeň – 13. 2. 1746 Vídeň 12. 10. 1766 Vídeň: Marie Josefa Erdődy de Monyorókerék et Monoszló 5. 4. 1750 – 10. 4. nebo 10. 10. 1777 Vídeň Původně pohřben v Tachově, v roce 1886 ostatky převezeny do Kladrub. Dr. jur. et phil., c. k. komoří (1765), říšský dvorní rada (1766), nejvyšší štolba ve Štýrsku, majitel panství Štěkeň, Vintířov (1785–1802) a Tachov. V roce 1770 doprovázel jako komoří arcivévodkyni Marii Antoinettu na cestě do Francie, kde se provdala za budoucího krále Ludvíka XVI. V prvním manželství se mu narodily následující děti: 1. Karel Raimund (1767–1791; č. 1) 2. Josef Ludvík (1769–1791) 3. Leopold Karel (1770–1771) 4. Marie Terezie, provd. Arenbergová (1774–1841) 24. 1. 1802 Štěkeň Marie Antonie z Khevenhülleru 29. 3. 1726 Vídeň – 17. 1. 1746 Vídeň 30. 8. 1781 Brusel: Marie Františka Leopoldina z Arenbergu (č. 3) 3. (14.) Marie Františka Leopoldina z Arenbergu 31. 7. 1751 Brusel Karel z Ligne, vévoda z Arenbergu, vévoda z Aerschotu 1. 4. 1721 Enghien – 17. 8. 1778 Enghien 30. 8. 1781 Brusel: Josef Mikuláš z Windisch-Graetze (č. 2) Původně pohřbena 31. 8. 1812 do rodinné hrobky u kostela sv. Václava v Tachově, v roce 1886 ostatky převezeny do Kladrub. Pocházela z vévodského rodu. Dáma Řádu hvězdového kříže. Narodily se jí následující děti: 1. Ludvík Robert (1782–1783) 2. Alfred I. Candidus (1787–1862; č. 7), 1. kníže I. linie 3. Weriand Alois (1790–1867), (1.) kníže z Windisch-Graetze II. linie (18. května 1822) 4. Žofie Ludovika, provd. Löwenstein-Wertheim-Rosenbergová (1784–1848) 5. Eulalie Flora (1786–1812) 6. Adelheid Aglaja, provd. Auerspergová (1788–1806) 26. 8. 1812 Praha Louisa Markéta z Marcku, vévodkyně z Schleidenu 10. 7. 1730 – 18. 8. 1820 4. 16. Aglaja Eleonora z Windisch-Graetze 27. 3. 1818 Alfred I. z Windisch-Graetze (č. 7) Původně pohřbena 13. 7. 1845 v rodové hrobce v kostele sv. Václava v Tachově, v roce 1886 ostatky převezeny do Kladrub. Zemřela ve věku 27 let na zápal plic. 6. 7. 1845 Vídeň Marie Eleonora ze Schwarzenbergu (č. 5) 5. (15.) Marie Eleonora ze Schwarzenbergu center|100 px 21. 9. 1796 Vídeň Josef II. ze Schwarzenbergu 27. 6. 1769 Vídeň – 19. 12. 1833 Hluboká nad Vltavou 15. 6. 1817 Hluboká nad Vltavou: Alfred I. z Windisch-Graetze (č. 7) Původně pohřbena 10. 7. 1848 v rodové hrobce v kostele sv. Václava v Tachově, v roce 1886 ostatky převezeny do Kladrub. Dáma Řádu hvězdového kříže, palácová dáma, zastřelena během Svatodušních bouří v Praze. Narodily se jí následující děti: 1. Aglaja Eleonora (1818–1845; č. 4) 2. Alfred II. (1819–1876; č. 9) 3. Leopold Viktorin (1824–1869; č. 8) 4. August Josef Mikuláš (1828–1910; č. 17) 5. Ludvík Josef Mikuláš (1830–1904; č. 16) 6. Josef Alois Mikuláš (1831–1906) 7. Matylda Eleonora, provd. Windisch-Graetzová (1835–1907) 12. 6. 1848 Praha Pavlína z Arenbergu a Aerschotu 2. 9. 1774 Brusel (Coudenberg) – 1. 7. 1810 Paříž 6. (16.) Hedvika z Lobkowicz, zvaná Wixa 15. 9. 1829 Lvov August Longin Josef z Lobkowicz 15. 3. 1797 Praha – 17. 3. 1842 Vídeň 19. 10. 1850 Praha: Alfred II. Mikuláš z Windisch-Graetze (č. 9) Původně pohřbena 23. 10. 1852 v rodové hrobce v kostele sv. Václava v Tachově, v roce 1886 ostatky převezeny do Kladrub. Narodil se jí jeden syn: Alfred III. August (1851–1927; č. 20) 19. 10. 1852 Tachov Anna Berta ze Schwarzenbergu 2. 9. 1807 Vídeň – 12. 10. 1883 Salcburk 7. 15. Alfred I. Candidus z Windisch-Graetze střed|100 px 11. 5. 1787 Brusel Josef Mikuláš z Windisch-Graetze (č. 2) 15. 6. 1817 Hluboká nad Vltavou: Marie Eleonora ze Schwarzenbergu (č. 5) Původně pohřben 31. 3. 1862 v rodové hrobce v kostele sv. Václava v Tachově, kterou založil, v roce 1886 ostatky převezeny do Kladrub. 1. kníže z Windisch-Graetze (od 24. května 1804 dědičný titul pro prvorozeného syna; 1822 říšský knížecí titul pro všechny členy Alfrédovy linie), od roku 1825 s oslovením Jasnost, dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1861–1862), nejvyšší štolba ve Štýrsku, c. k. polní maršálek, majitel dragounského pluku č. 2, rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1814), rytíř Řádu zlatého rouna (1830), držitel velkokříže Královského uherského řádu sv. Štěpána (1848), držitel velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie (1850), držitel ruského Řádu sv. Alexandra Něvského (v briliantech; 1835), ruského Řádu sv. Ondřeje (v briliantech), pruského Řádu černé orlice (1853), majitel statků Tachov, Štěkeň (1802–1862) a Kladruby u Stříbra (1825–1862). 21. 3. 1862 Vídeň Marie Františka Leopoldina z Arenbergu (č. 3) 8. 16. Leopold Viktorin z Windisch-Graetze 24. 7. 1824 Štěkeň Alfred I. z Windisch-Graetze (č. 7) Původně pohřben 7. 10. 1869 v rodové hrobce v kostele sv. Václava v Tachově, v roce 1886 ostatky převezeny do Kladrub. C. k. plukovník. 3. 10. 1869 Ostrůvek (u Tachova) Ostrůvek se německy jmenuje Juselthal a je součástí obce Lesná. Marie Eleonora ze Schwarzenbergu (č. 5) 9. 16. Alfred II. Mikuláš z Windisch-Graetze střed|100 px 28. 3. 1819 Vídeň Alfred I. z Windisch-Graetze (č. 7) 19. 10. 1850 Praha: Hedvika z Lobkowicz (č. 6) Původně pohřben 2. 5. 1876 v rodové hrobce v kostele sv. Václava v Tachově, v roce 1886 ostatky převezeny do nové hrobky v Kladrubech, kterou v roce 1874 založil. 2. kníže z Windisch-Graetze (1862–1876), dědičný člen rakouské Panské sněmovny, nejvyšší štolba ve Štýrsku, polní podmaršálek, rytíř Leopoldova řádu (1849), rytíř Řádu železné koruny 2. třídy (s válečnou dekorací; 1866), rytíř Řádu zlatého rouna (1867), majitel statků Tachov, Štěkeň a Kladruby u Stříbra (1862–1876). 28. 4. 1876 Tachov Marie Eleonora ze Schwarzenbergu (č. 5) 10. 17. Ferdinand z Windisch-Graetze 17. 5. 1859 Vídeň August z Windisch-Graetze (č. 17) Původně pohřben 14. 11.1879 v rodové hrobce v kostele sv. Václava v Tachově, v roce 1886 ostatky převezeny do Kladrub. Studující. 8. 11. 1879 Merano Vilemína z Nostitz-Rokitnitz (č. 15) 11. 18. Alfréd Ludvík z Windisch-Graetze 20. 12. 1879 Tachov Alfred III. August z Windisch-Graetze (č. 20) Původně pohřben 27. 4. 1880 v rodové hrobce v kostele sv. Václava v Tachově, v roce 1886 ostatky převezeny do Kladrub. Zemřel ve věku 4 měsíců na zánět střev. 22. 4. 1880 Vídeň Marie Gabriela z Auerspergu (č. 21) 12. 17. Pavel Emil z Windisch-Graetze 16. 12. 1876 Krakov Ludvík Josef z Windisch-Graetze (č. 16) Původně pohřben 25. 6. 1881 v rodové hrobce v kostele sv. Václava v Tachově, v roce 1886 ostatky převezeny do Kladrub. Zemřel ve věku 4 let. 19. 6. 1881 Sárospatak Valerie Dessewffy de Csernek et Tárkö (č. 18) 13. 18. Vilemína z Windisch-Graetze 19. 9. 1885 Tachov Alfred III. August z Windisch-Graetze (č. 20) Původně pohřbena 26. 3. 1886 v rodové hrobce v kostele sv. Václava v Tachově, v roce 1886 ostatky převezeny do Kladrub. Zemřela ve věku 6 měsíců na vysílení. 23. 3. 1886 Tachov Marie Gabriela z Auerspergu (č. 21) 14. 18. Christiana z Windisch-Graetze 19. 6. 1881 Štěkeň Alfred III. August z Windisch-Graetze (č. 20) Pohřbena do rodinné hrobky v Kladrubech 7. 12. 1895. Zemřela ve věku 14 let na zánět pobřišnice. 4. 12. 1895 Tachov Marie Gabriela z Auerspergu (č. 21) 15. (16.) Vilemína z Nostitz-Rokitnitz 23. 4. 1827 Praha Jan Václav z Nostitz-Rokitnitz 25. 1. 1791 Praha – 21. 10. 1852 Horka 2. 6. 1853 Praha: August z Windisch-Graetze (č. 17) Dáma Řádu hvězdového kříže (1854) a palácová dáma. Narodily se jí následující děti: