François Édouard Joachim Coppée (26. ledna 1842 Paříž – 23. května 1908 tamtéž) byl francouzský spisovatel, patřící ke generaci parnasistů a nazývaný „básník skromných“.
Životopis Narodil se v rodině Françoise Coppéa (1819–1906) a Theresy roz. Matagne (1818–1854). S manželkou Louisou roz. Pauport (1847–1916) měl syna Célina (1868–1895).
Absolvoval Lycée Saint-Louis a pracoval jako úředník ministerstva války a archivář v Comédie-Française. V roce 1884 získal desáté křeslo ve Francouzské akademii a v roce 1888 mu byl udělen Řád čestné legie. Od roku 1897 byl předsedou historické společnosti Société historique et archéologique de l'Essonne et du Hurepoix. Byl také členem Société des gens de lettres a klubu Hydropatů.
Ve své tvorbě se inspiroval životem prostých obyvatel velkoměsta, díky čtenářské přístupnosti byl ve své době značně oblíbeným autorem. Jeho poezie je nesena v melancholickém tónu a vyznačuje se vytříbenou formou, často je v ní užíván alexandrín. Psal také povídky a divadelní hry, za drama Le Passant získal v roce 1869 Lambertovu cenu, v inscenaci Théâtre de l'Odéon excelovala začínající Sarah Bernhardtová. Toto drama přepracoval i na libreto pro stejnojmennou operu Émila Paladilha (1872). Sociálně laděný román Le Coupable byl zfilmován v letech 1917 a 1936.
Sentimentalitu a patetičnost Coppéeovy tvorby parodoval literární kroužek zutistů, k němuž patřili Arthur Rimbaud nebo Charles Cros.
V politice zastával François Coppée konzervativní a nacionalistické postoje. V době Dreyfusovy aféry se spolu s Julesem Lemaîtrem angažoval v antisemitské organizaci Ligue de la patrie française. Na sklonku života se přiklonil ke katolické církvi.
Byla mu udělena Montyonova cena a Augierova cena. V pařížské Quartier de Javel je po něm pojmenována ulice rue François-Coppée.
Dílo
V češtině
Stávka kovářů: dramatický výjev – přeložil J. J. Stankovský. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1874 Anděl Páně – přeložil Antonín Váňa. Praha: Jan Otto, 1893 Poklad: veršovaná veselohra v 1 jednání – přel. Jaroslav B. Branický: Praha: I. L. Kober, 1882 Z malého světa – přeložili Ladislav Arietto a Václav Černý. Praha: J. R. Vilímek, 1885 Poesie – přeložil Ladislav Tesař. Praha: František Šimáček, 1886 Poutník: jednoaktová komedia ve verších – přeložil Antonín Váňa. Praha: vlastním nákladem, 1892 Olivier: báseň – přeložil Antonín Váňa. Praha: J. Otto, 1894 Svěcené kočičky a jiné novelky – přeložil Pavel Projsa. Praha: F. Šimáček, 1895 Povídky – přeložil Pavel Projsa. Praha: Edvard Gregr, 1896 — Praha: J. Otto, 1899 Vinník – přeložil Jan J. Benešovský-Veselý. Praha: J. R. Vilímek, 1898 Stávka kovářů: solo výjev – nově přeložil a příteli Františku Novákovi věnuje Josef Šváb. Praha: J. Šváb, 1898 Poctivý zločinec – přel. Pavel Projsa; ilustrace Josef Ullrich. Praha: J. Otto, 1899 Mládí – přeložila Eliška Řeháková. Praha: Máj, 190-? Stříbrný náprstek a jiné povídky – přeložila M. Roubalová. Praha: J. Otto, 1900 Henrietta – přeložila Eliška Řeháková. Praha: J. Otto, 1900 Skýva chleba – in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 21, úvod František Sekanina, přeložil Jarka Nevole, s. 25–42. Praha: J. R. Vilímek, 1912 Mateo Falcone – Prosper Mérimée. Le Nez Gelé = Umrzlý nos – Alexandre Dumas. Morte en Mer = Utonulá v moři – François Coppée; uspořádal, přeložil a přepsal František Malota. Holešov: F. Malota, František Šídlo, Jan Konečný,1918 Skýva chleba a jiné = [Twenty new tales] – přeložil Ladislav Rašín. Praha: Bedřich Stýblo, 1920
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Poem Hunter
Kategorie:Francouzští básníci Kategorie:Francouzští římští katolíci Kategorie:Básníci 19. století Kategorie:Členové Francouzské akademie Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Členové Francouzské akademie věd Kategorie:Francouzští spisovatelé 19. století Kategorie:Narození v roce 1842 Kategorie:Narození 26. ledna Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí v roce 1908 Kategorie:Úmrtí 23. května Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Pohřbení na hřbitově Montparnasse Kategorie:Muži