Bitva o Mariupol (také obléhání Mariupolu) bylo vojenské střetnutí mezi Ruskou federací a Ukrajinou, které začalo 25. února 2022 během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 a skončilo ruským dobytím města 20. května, kdy kapitulovali poslední ukrajinští obránci v rozsáhlém areálu železáren Azovstal.
Ruské síly město zcela oblehly 2. března, poté zejména díky rozsáhlé dělostřelecké podpoře postupně získávaly v těžkých pouličních bojích nad městem kontrolu. 22. dubna se obránci stáhli do opevněného areálu Azovstalu. 16. května ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že země potřebuje své hrdiny živé, čímž prakticky oznámil konec bojů ve městě.
Přestože bitva skončila ruským vítězstvím, naprostým zničením města a zajetím minimálně stovek zkušených ukrajinských vojáků z praporu Azov a 36. brigády námořní pěchoty, z ukrajinského pohledu bylo zásadní, že obránci města dokázali navzdory obklíčení týdny vázat velké množství jednotek ruské armády i sil samozvané Doněcké lidové republiky, které nemohly být využity na jiných úsecích fronty, a navíc jim způsobit těžké ztráty. Dle některých odborníků tudíž šlo o Pyrrhovo vítězství.
Pouliční boje a bombardování města dělostřelectvem a následně i strategickými bombardéry Tu-22 si vyžádaly značné množství civilních obětí. Červený kříž situaci označil za „apokalyptickou“ a ukrajinské úřady obvinily Rusko z vyvolání velké humanitární krize ve městě. Ve městě dle OSN zahynulo při obléhání 1348 potvrzených obětí. Na základě satelitních snímků a videí ze hřbitovů podle organizace Human Rights Watch se počet obětí odhaduje na 8034. Podle ukrajinských úřadů je celkový odhad počtu obětí okolo 25 000.
Během prvních dní invaze ukrajinský fotograf a kameraman Mstyslav Černov s kolegy natáčel záběry, ze kterých vznikl dokument 20 dní v Mariupolu. V lednu 2024 byl nominován na Oscara.
Pozadí Město Mariupol bylo s více než 420 tisíci obyvateli před invazí největším městem v Ukrajinou kontrolované části Doněcké oblasti. Jedná se o významné průmyslové centrum, sídlo železáren Azovstal a dopravní tepnu u Azovského moře s významným námořním přístavem.
Pro Rusko mělo dobytí umožnit pozemní cestu na Krym a také průjezd ruské námořní dopravy. Obsazením města by byla získána kontrola nad celým Azovským mořem.
V květnu 2014 během války v Donbasu zaútočily na město síly separatistické a Ruskem podporované Doněcké lidové republiky (DLR) a během bitvy o Mariupol donutily ukrajinské síly k ústupu, následující měsíc však ukrajinské síly město ofenzivou dobyly zpět. O několik měsíců později, v září, se jej DLR pokusila dobýt podruhé, což se opět nepodařilo. V říjnu premiér Alexandr Zacharčenko přislíbil, že město získá zpět. Konflikt byl zmrazen, když byla v roce 2015 podepsána dohoda o příměří Minsk II. Jednou ze skupin, která se nejvíce zasloužila o znovudobytí Mariupolu, byl prapor Azov, ukrajinská ultranacionalistická dobrovolnická milice. Do září 2014 byl Azov začleněn do Národní gardy Ukrajiny a za své velitelství si stanovil Mariupol. Vzhledem k tomu, že jedním z deklarovaných cílů Vladimira Putina v této válce byla „denacifikace“ Ukrajiny, představoval Mariupol pro ruské síly důležitý ideologický cíl.
Před obléháním opustilo Mariupol podle zástupce starosty města asi 100 000 obyvatel.
Město bránily ukrajinské pozemní síly, ukrajinská námořní pěchota, Národní garda Ukrajiny (především prapor Azov), síly územní obrany Ukrajiny a nepravidelné jednotky.
Bitva Únor Bitvě předcházelo dělostřelecké bombardování města ruskými silami 24. února, při kterém bylo údajně zraněno 26 osob. Dne 25. února ráno ruské síly postupovaly k Mariupolu z území DLR na východě a střetly se s Ukrajinci v bitvě u obce Pavlopil. Ukrajinci ruské síly porazili a podle starosty Mariupolu Vadyma Bojčenka údajně zničili 22 ruských tanků.
Večer 25. února zahájilo ruské námořnictvo obojživelný útok na pobřeží Azovského moře západně od Mariupolu. Americký představitel obrany uvedl, že Rusové potenciálně nasadí z tohoto předmostí tisíce příslušníků námořní pěchoty.
Dne 26. února ruské síly pokračovaly v dělostřeleckém bombardování Mariupolu. Následně řecká vláda oznámila, že při ruských úderech v Mariupolu bylo zabito 10 řeckých civilistů, z toho 6 ve vesnici Sartana a 4 ve vesnici Buhas.
Ráno 27. února Bojčenko prohlásil, že ruská tanková kolona rychle postupovala na Mariupol z DLR, ale tento útok byl odražen ukrajinskými silami, přičemž 6 ruských vojáků bylo zajato. Později téhož dne byla v Mariupolu ruským ostřelováním zabita šestiletá dívka.
Dne 28. února zůstalo město pod ukrajinskou kontrolou, přestože bylo obklíčeno ruskými jednotkami a vystaveno neustálému ostřelování. Bojčenko oznámil, že v jeho blízkosti bylo sestřeleno ruské vojenské letadlo. Ve večerních hodinách byla přerušena dodávka elektřiny, plynu a internetu ve většině města.
Březen náhled|vlevo|upright|Zničený obytný dům 2. března Dne 1. března oznámil Denis Pušilin, šéf DLR, že síly DLR téměř zcela obklíčily město Volnovacha a že brzy učiní totéž v Mariupolu. Téhož dne se objevily zprávy, že ruské síly převzaly kontrolu nad nedalekou Sartanou.
Dne 1. března došlo k velkému výbuchu v civilním obytném komplexu ve městě, pravděpodobně v důsledku výbuchu kazetové bomby. 1. března ruské dělostřelectvo ostřelovalo město a způsobilo více než 21 zraněných.
Dne 2. března se Mariupol po více než 15 hodinách nepřetržitého bombardování ruskými silami, které užívají dělostřelectvo, vícenásobné raketové odpalovací systémy, letadla a taktické rakety, ocitl na pokraji humanitární katastrofy. Údery směřují na klíčovou infrastrukturu a přerušily dodávky vody a elektřiny do některých částí města. Jedna hustě obydlená obytná čtvrť na levém břehu města byla téměř úplně zničena. Cílené údery zasáhly čerpací stanice a elektrické transformátory a v některých částech města je nedostatek potravin. Mariupol je pro Rusko klíčovým strategickým cílem, protože jeho obsazení by umožnilo Ruskem podporovaným separatistickým silám na východě Ukrajiny spojit síly s jednotkami na Krymu. náhled|upright=0.8|Důsledek ruského náletu z 3. března náhled|upright=0.8|Hořící budovy po ruském náletu, 3. března Ráno 3. března bylo město znovu ostřelováno ruskými jednotkami. Mluvčí milice DLR Eduard Basurin oficiálně vyzval obklíčené ukrajinské síly v Mariupolu, aby se vzdaly, jinak budou čelit „cíleným úderům“. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov oznámil, že síly Doněcké republiky zpřísnily obléhání a že byly obsazeny tři blízké osady.
Dne 4. března Bojčenko veřejně v televizi prohlásil, že Rusko chce „vymazat obyvatele Mariupolu z povrchu zemského“ a že zásoby docházejí. Starosta vyzval ke zřízení humanitárního evakuačního koridoru a k vyslání dalších vojenských posil. Uvedl, že Rusové ostřelují městské nemocnice raketami Grad a že obyvatelé města již nemají teplo, tekoucí vodu ani elektřinu. Později téhož dne bylo navrženo dočasné příměří pro oblast Mariupolu, aby se občané mohli evakuovat.
Dne 5. března ukrajinská vláda oznámila, že chce z Mariupolu evakuovat 200 000 civilistů. Mezinárodní humanitární organizace Červený kříž oznámila, že bude vystupovat jako garant nového příměří, které by tuto evakuaci umožnilo. Červený kříž označil situaci v Mariupolu za mimořádně zoufalou.
Po třech dnech intenzivního ostřelování bylo vyhlášeno příměří, které mělo platit od 11 do 16 hodin. Civilisté se poté začali evakuovat z Mariupolu humanitárním koridorem do města Záporoží. Když však civilisté vstoupili do evakuačního koridoru, ruská armáda pokračovala v ostřelování a evakuace byla rychle uvedena v chaos a evakuovaní byli nuceni se vrátit.
Ukrajinské úřady oznámily, že ruské síly nedodržují příměří, a nařídily odložit operaci, protože ruské jednotky pokračovaly v ostřelování města. Ruské ministerstvo obrany obvinilo ukrajinské „nacionalisty“, že nedovolili civilistům evakuovat se směrem do Ruska. Proruští povstalci oznámili, že Mariupol opustilo pouze 17 lidí.
Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) 6. března oznámil, že druhý pokus zahájit evakuaci 200 000 lidí z Mariupolu selhal. Důvodem byly zprávy o dalším ruském ostřelování. Německá zpravodajská televize ZDF uvedla, že potvrdila, že evakuace byla zastavena, protože ruské síly zahájily palbu na evakuující civilisty. MVČK informoval, že v Mariupolu se odehrávají zničující scény lidského utrpení.
Téhož dne ráno BBC News informovala, že 200 000 lidí v Mariupolu je uvězněno pod těžkým bombardováním. Informovala také o požárech, nedostatku vody a mrtvolách na ulicích. V 10:30 dopoledne ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová na Twitteru napsala, že ruské síly poškodily palivové potrubí, které zásobuje Mariupol, a více než 700 000 lidí tak zůstalo bez tepla. Uvedla také, že lidé mohou umrznout, protože teplota často klesá pod 0 °C.
Ředitel operací MVČK Dominik Stillhart 7. března uvedl, že dohody o humanitárním koridoru byly zatím uzavřeny pouze v zásadě, nikoliv „dostatečně přesně, aby mohly být následně realizovány“. Tým MVČK například zjistil, že jedna z navrhovaných cest koridoru je zaminovaná. MVČK zprostředkovával jednání mezi vojáky. Primární plynovod v Mariupolu byl ostřelován, což přerušilo mnohé dodávky.
Dne 8. března došlo k dalšímu pokusu o evakuaci civilistů, ale ukrajinská vláda obvinila Rusko z opětovného porušení příměří, přičemž ukrajinská vláda obvinila ruské síly z bombardování evakuačního koridoru.
Agentura Associated Press 9. března oznámila, že desítky civilistů a vojáků byly narychlo a bez obřadu pohřbeny do masového hrobu. Hluboký příkop dlouhý asi 25 metrů (27 yardů) vykopaný na starém hřbitově v centru města se plnil těly, která pracovníci městské sociální služby sbírali z márnic a soukromých domů. Předchozího dne dopadly na samotný hřbitov střely, které přerušily pohřbívání a poškodily zeď.
Pokus o příměří, který se snažil vytvořit humanitární koridor, 9. března ztroskotal poté, co Serhij Orlov oznámil, že ruští vojáci zahájili palbu na stavební dělníky a evakuační místa. Orlov popsal nedostatek zásob jako tak vážný, že obyvatelé rozpouštěli sníh, aby získali vodu. Místní ukrajinští představitelé oznámili, že museli vykopat hromadný hrob pro civilní a vojenské oběti, protože normální pohřbívání se stalo nemožným. Později téhož dne městská rada vydala prohlášení, že ruský nálet zasáhl a zničil porodnici a dětskou nemocnici. Ukrajinští představitelé uvedli, že byli zabiti tři civilisté a nejméně 17 jich bylo zraněno.
Městská rada 11. března uvedla, že během obléhání bylo zabito nejméně 1 582 civilistů.
Dne 12. března byla podle ukrajinského ministerstva zahraničí ruským ostřelováním zasažena mešita sultána Sulejmana, která ukrývala 80 civilistů včetně tureckých občanů, útok však popřel İsmail Hacıoğlu, šéf Asociace mešity Sulejmana Nádherného, s tím, že bombardování bylo vzdáleno asi 700 metrů.
Ukrajinská armáda tvrdí, že ruské síly obsadily východní předměstí obléhaného města Mariupol.
V aktualizaci na Facebooku armáda uvádí, že dobytí Mariupolu a Severodoněcku na východě bylo pro ruské síly prioritou. Mariupol je již více než týden v obležení, bez elektřiny, plynu a vody. Opakované snahy o evakuaci lidí z města se 430 000 obyvateli ztroskotaly na ostřelování humanitárních konvojů.
náhled|upright=0.9|Zničená bytovka z 16. března Dne 16. března 2022 ruské ozbrojené síly vybombardovaly Doněcké oblastní činoherní divadlo v Mariupolu, které sloužilo jako úkryt během obléhání Mariupolu a ve dnech před 16. březnem se v něm zdržovalo asi 500 až 1 200 civilistů. Ti údajně bombardování přežili; vyprošťování stále ostřelovaných zavalených vstupů prokázalo v pátek 25. března 2022 cca 300 obětí včetně dětí.
Dne 18. března měli separatisté dobýt mariupolské letiště.
Dne 19. března propukly boje o železárny Azovstal.
Dne 23. března bylo vedení města včetně starosty evakuováno. Následujícího dne vstoupily ruské jednotky do centra města.