Milost Miloši Balákovi udělil v březnu 2022 prezident Miloš Zeman formou prominutí a zahlazení nepodmíněného trestu odnětí svobody, peněžitého trestu a trestu zákazu činnosti. V pořadí dvacátá první milost udělená během prezidentových dvou mandátů je považována za kontroverzní a byla silně odmítnuta společností, ve které vzbudila pohoršení a rekordně nízkou spokojenost s prací prezidenta. Důvodem odmítnutí milosti byla osobní známost omilostněného Miloše Baláka s prezidentem, rychlost udělení milosti po pravomocném rozsudku, nestandardní řízení o milosti i prezidentem uvedené důvody milosti. Omilostněný ani nevyhovoval podmínkám, které si prezident sám v minulosti pro udělení milostí stanovil, protože Miloš Balák netrpěl nevyléčitelnou nemocí. Udělení milosti bylo impulzem pro oživení veřejné i odborné diskuse o této pravomoci prezidenta.
Kauza LS Lány: opravy břehů vodní nádrže Klíčava náhled|Vodní nádrž Klíčava Část kauzy se týkala zakázky Lesní správy Lány, příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky, na opravu svahů vodárenské vodní nádrže Klíčava v Lánské oboře. Cílem projektu bylo zajištěním a odvodněním svahů bránit erozi půdy a následnému usychání stromů kolem nádrže, kvůli kterému se vytrácela půdoochranná funkce lesa a zároveň se snižovala kvalita vody v nádrži, zdroje pitné vody pro Kladensko. Oprava svahů byla reakcí na požadavky České inspekce životního prostředí a jejího protokolu z roku 2008. Úpravy svahů naplánovali Vratislav Mynář, ředitel Kanceláře prezidenta republiky, a jeho podřízený Miloš Balák, tehdejší ředitel Lesní správy Lány. Vratislav Mynář do funkce vybral a dosadil Miloše Baláka v roce 2013 bez výběrového řízení. Podle Jiřího Olivy, dřívějšího ředitele státního podniku Lesy ČR, bylo jmenování kontroverzního podnikatele do funkce s ohledem na veřejně známé alarmující informace překvapením.
Podle Policie ČR naplánovali Vladimír Mynář a Miloš Balák práce na zpevňování břehů na tři etapy, které měly stát okolo 750 milionů korun. Po zahájení vyšetřování Policií ČR se rozsah projektu významně zmenšil. Realizace zakázky byla rozdělena do dvou etap v průběhu čtyř let; první etapa byla dokončena v roce 2016 a druhá v červnu 2019. Projekt na druhou etapu zpracovala společnost VRV se společností Valbek jako subdodavatelem, zakázku v hodnotě přesahující 200 milionů korun pak realizovalo sdružení firem Energie – stavební a báňská (ESB) a Syner. Postaveny byly opěrné zdi v délce přesahující 4 km, bylo zpevněno 7,5 km cest a součástí byly i rekultivace. Cíle zakázky i vynaložené prostředky zpochybnil Martin Hrubeš z Odboru geologie Ministerstva životního prostředí, když argumentoval, že sesypávání materiálu do vody je v přírodě běžné a nikterak neohrožuje kvalitu vody. Obdobně posudek České geologické služby uvedl, že přehrada není přímo ohrožená a jediné ohrožení vidí v případě cesty sledující břeh, která je však využívána jen omezeným okruhem zaměstnanců.
Vyšetřování policie Ovlivňování výběrových řízení začala Policie ČR vyšetřovat v únoru 2015 na základě získání tipu z Lán. Policisté nasadili prostorové odposlechy do kanceláře Miloše Baláka. Ve své kanceláři byl odposlouchávaný i Libor Tkadlec, manažer společnosti ESB, který byl současně členem odborné komise využívané Balákem při přípravě zakázky na druhou etapu. Odposlechy zaznamenaly Tkadlecovu přípravu výběrového řízení na míru firmě ESB s vědomím Baláka, záměr dvojnásobného nadhodnocení zakázky, vyřazení většiny relevantní konkurence z řad menších firem a uplacení případných firem přihlášených do tendru. Libor Tkadlec se s Milošem Balákem také cíleně setkával v prostoru veřejnosti nepřístupné Lánské obory, aby komunikace probíhala mimo prostory možných odposlechů. Na zakázce se podílely i další společnosti s vazbami na Vratislava Mynáře. Například Lesní správa Lány vybrala bez výběrového řízení společnost GEOtest, aby prováděla stavební dozor a umožnila zadavateli platit jen skutečně provedené práce. Spolumajitel společnosti Martin Teyschl je členem dozorčí rady nadačního fondu Vratislava Mynáře.
vlevo|náhled|Břehy nádrže v roce 2008 před zpevněním Policie 21. června 2017 provedla domovní prohlídky včetně budovy Lesní správy Lány, prohlídky prostor a pozemků a zadržela tři osoby kvůli podezření ze zvýhodnění při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a to včetně Miloše Baláka. Následující den státní zástupce Jiří Pražák oznámil obvinění dvou zadržených a propuštění všech tří zadržených. Lesní správa Lány uzavřela v roce 2017 smlouvu s advokátní kanceláří Musalová, Jansta na obhajobu Miloše Baláka; po upozornění na nezákonnost postupu byla smlouva v červenci 2018 ukončena. V září 2018 policie obvinila společnost ESB. Na konci července 2019 ukončila Policie ČR vyšetřování případu Lesní správy Lány a v srpnu navrhla státnímu zástupci obžalování Miloše Baláka, společnosti ESB a jejího zaměstnance. Za trestné činy hrozil Miloši Balákovi trest odnětí svobody až na osm let. Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo žalobu na dvě fyzické a jednu právnickou osobu 20. května 2020.
Policie prověřovala i podíl Vratislava Mynáře na zakázce, který u poslanců usiloval o peníze na investiční akci, ale policisté nakonec Mynáře z ničeho neobvinili. Mynář dle Tomáše Sochra, bývalého vedoucího odboru nelegálních obchodů protimafiánské jednotky, promlouval do výběrového řízení na zpevnění břehů přehrady. Nahrávka podle zdroje Aktuálně.cz naznačovala, že mozkem celé operace je Mynář. Podle informací Aktuálně.cz uchránila Mynáře před nasazenými odposlechy vyšetřujících policistů prezidentova ochranka, která měla za úkol pravidelně vyhledávat odposlechy.
Soudní řízení u OS v Kladně náhled|Sídlo okresního soudu v Kladně V závěru října 2020 začalo soudní řízení. Dle státního zástupce Jiřího Pražáka usiloval Miloš Balák o zajištění zakázky v hodnotě přes 200 milionů korun pro firmu ESB a jejího zisku ve výši přes 8 milionů korun, pro zahájení trestního stíhání firma ESB zakázku nezískala. Státní zástupce za tuto snahu navrhl Balákovi trest odnětí svobody ve výši čtyř let a zákaz činnosti. Obžalovaní Miloš Balák a Libor Tkadlec během hlavního líčení svoji vinu odmítli. Právní zástupci obžalovaných před soudem zpochybňovali důkazy, především napadali oprávněnost odposlechů.
Okresní soud v Kladně neměl žádné pochyby o Balákově manipulaci zakázky od samého počátku, a proto Miloše Baláka 7. května 2021 nepravomocně odsoudil za zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Soud uložil Balákovi tříletý trest odnětí svobody ve věznici s ostrahou a peněžitý trest 1,8 milionu, který soudce Petr Sedlařík zdůvodnil vysokými odměnami vyplácených Balákovi v minulosti Hradem. Soudce Sedlařík k případu prohlásil, že „na každé úrovni projektu se nacházel někdo, kdo věděl, že nejedná správně.“ V rozhovoru pro RESPEKT po udělení milosti soudce uvedl, že byly dopředu určené vítězné subjekty formálního výběrového řízení, které si následně měly rozdělit peníze na zakázku. Soudce vysvětlil, že přitěžujících okolností pro Miloše Baláka – jako vysoká částka, účast veřejností sledované instituce, zneužití postavení či rozsáhlá, dlouhodobá a intenzivní kooperace řady lidí skrývaná v oboře – bylo více než jediná polehčující okolnost, Balákova dosavadní bezúhonnost, a proto bylo na místě uložit nepodmíněný trest.
Podle rozsudku zvýhodnil Balák dalšího obžalovaného Libora Tkadlece. Z provedených odposlechů vyplývalo, že firma ESB určovala podobu projektu a Balák umožnil Tkadlecovi se předem seznámit s místy realizace. S firmou ESB, vlastněnou Jaromírem Jágrem starším a Zdeňkem Osnerem, spolupracoval Miloš Balák v minulosti v soukromé sféře. Společnost ESB také podpořila dívčí basketbalový klub ve Strakonicích v době, kdy jej Miloš Balák vedl a kdy se soutěžila zakázka nádrže Klíčava. Po rozsudku se Balák cítil nadále nevinný a řekl, že soud v Kladně „nenašel odvahu rozhodnout jinak, než od něj očekávala média“.
Během vyšetřování i po nepravomocném rozsudku Vratislav Mynář odmítal Baláka odvolat s odkazem na presumpci neviny, s rozsudkem soudu nesouhlasil, což vyjádřil i před poslanci na jednání rozpočtového výboru. Přes nepravomocný rozsudek Mynář přiznal Balákovi v roce 2021 odměny ve výši 300 tisíc korun. Podle soudce Petra Sedlaříka tím Mynář předvedl „neschopnost zabránit zneužití veřejných peněz“.
Soudní řízení u KS v Praze vlevo|náhled|Budova Krajského soudu v Praze Všichni obžalovaní se proti rozsudku prvoinstančního soudu odvolali, státní zástupce se odvolal s požadavkem na přísnější potrestání. Odvolací senát Krajského soudu v Praze 24. března 2022 zamítl odvolání všech obžalovaných, neuznal námitky obhájců o nepřípustnosti odposlechů, nevyhověl ani požadavku státního zástupce a potvrdil verdikt kladenského soudu. Předseda odvolacího senátu Ladislav Koudelka byl ochotný připustit, že se uložené tresty mohou jevit jako tvrdší, ale ústřední role Baláka jako řídící osoby byla nepochybná a Balákovi také přitížilo, že reprezentoval vysoce prestižní organizaci. Miloš Balák, který svou vinu vytrvale popíral, byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody na tři roky, k peněžitému trestu ve výši 1,8 milionu korun a k zákazu výkonu funkce statutárního zástupce organizačních složek státu a jiných právnických osob s majetkovou účastí státu. Libor Tkadlec byl potrestán peněžitým trestem ve výši 400 tisíc korun a podmíněným odnětím svobody v délce dva a půl roku. Firmě ESB byl uložen peněžitý trest ve výši 5,4 milionu korun a na tři roky zakázána účast na veřejných zakázkách (ESB byla v roce 2021 vybrána společností ČEZ na dostavbu horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic). Po udělení prezidentské milosti Balákovi Krajský soud v Praze ujistil, že rozhodl nezávisle.
Přes pravomocný rozsudek zůstal Miloš Balák ve funkci ředitele LS Lány, ale podle svého vyjádření byl ve dnech následujících po rozsudku na dovolené. Jeho setrvání ve funkci přes zákaz výkonu činnosti bylo možné považovat za maření výkonu úředního rozhodnutí. Miloš Balák byl v době vynesení rozsudku souzen v dalším soudním sporu u Okresního soudu v Kladně v souvislosti s těžbou a prodejem kamene v Lánské oboře společnosti ESB, kde mu za porušení povinnosti při správě cizího majetku hrozí až pětiletý trest.
Angažování Kanceláře prezidenta republiky a Vratislava Mynáře náhled|upright|Vratislav Mynář Kancelář prezidenta republiky se vyšetřování případu účastnila, např. 30. srpna 2017 podala ústavní stížnost proti postupu Vrchního státního zastupitelství v Praze, kdy přes formální vady napadala příkaz k prohlídce. Ústavní soud stížnost odmítl jako neopodstatněnou. Podle svědectví bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána z června 2019 jej Vratislav Mynář opakovaně upozorňoval na postup v kauze LS Lány, stěžoval si a vyjadřoval svůj názor, že by se měla podat stížnost pro porušení zákona, neboť policejní prohlídka měla být povolena jiným soudem. Později předal Mynář podnět k podání stížnosti osobně do ruky Pelikánovi, ten jej nechal oficiálně zaevidovat a Mynář se jej na podnět opakovaně ptal; ministr v květnu 2018 podnět zamítl. Vratislav Mynář v červnu 2019 odmítl obvinění z úporného naléhání na ministra Pelikána. Obdobný podnět se Mynář později pokusil prosadit přes ministra Jana Kněžínka. Mynář tlačil také na soudce a snažil se Balákovo stíhání ovlivnit.
Dovolání k Nejvyššímu soudu Soudce Petr Sedlařík v červenci 2022 řekl České televizi, že odsouzený Libor Tkadlec a společnost Energie – stavební a báňská podali v případu zakázky na zajištění a odvodnění svahů kolem vodní nádrže Klíčava dovolání k Nejvyššímu soudu.
Udělení milosti vlevo|náhled|upright|Prezident Miloš Zeman