Jaroslavské knížectví (, Jaroslavskoje kňažestvo) bylo středověké ruské knížectví s hlavním městem Jaroslavl. Vzniklo v Kyjevské Rusi v roce 1218 a zaniklo v roce 1463 (existovalo de iure do roku 1471) připojením k Moskevskému velkoknížectví, kterému bylo předtím podřízeno.
Historie Jaroslavské knížectví vzniklo oddělením se od Vladimirsko-suzdalského knížectví, kdy bylo jeho území věnováno jednomu ze synů Konstantina Vsevolodoviče.
náhled|upright=0.5|vlevo|Obraz spasitele sloužil jaroslavským knížatům v bitvách jako prapor V roce 1238 bylo knížectví napadeno Mongoly a město Jaroslavl jimi vydrancováno. V roce 1332 bylo napadeno moskevským knížetem Ivanem Kalitou na popud chána Zlaté hordy, který chtěl tehdejšího jaroslavského knížete Vasilije přinutit k poslušnosti Moskvě poté, co Vasilij uzavřel strategické spojenectví s Tverem a začal se honosit titulem velkoknížete, čímž jen dával najevo svůj záměr dosáhnout plné svrchovanosti. Poslední jaroslavský velkokníže Alexandr Fedorovič byl nucen přenechat nástupnictví Ivanovi III. a tím celé knížectví rozpadlé na úděly připadlo Moskevskému velkoknížectví.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ruská knížectví Kategorie:Zaniklé státy Východní Evropy