Urušibarův nikl je forma niklu používaná jako katalyzátor hydrogenací, objevil jej Jošijuki Urušibara v roce 1951 při výzkumu redukce estronu na estradiol.
Příprava Nejprve se vysráží kovový nikl reakcí roztoku nikelnaté soli s nadbytkem zinku. Takto vysrážený nikl obsahuje poměrně velká množství příměsí zinku a oxidu zinečnatého. Katalyzátor se následně aktivuje působením zásady nebo kyseliny. Urušibarův nikl lze připravit několika mírně odlišnými způsoby a každý z nich má své označení; nejčastější jsou U-Ni-A a U-Ni-B. U-Ni-A se připravuje přidáním kyseliny, například octové, k vysráženému niklu. V případě U-Ni-B se po vysrážení přidává zásada, například hydroxid sodný. Při použití kyseliny se v ní většina zinku a oxidu zinečnatého rozpustí a odstraní, zatímco v případě zásady stále v produktu zůstává významné množství těchto látek.
K vysrážení niklu je možné použít i hliník nebo hořčík.
Vlastnosti Urušibarův nikl není samozápalný. Lze jej použít na většinu hydrogenací, kde se dá použít Raneyův nikl.
Obměny Nikl může být nahrazen kobaltem nebo železem, čímž vznikají katalyzátory s odlišnými vlastnostmi, Urušibarův kobalt a Urušibarovo železo.
Urušibarův kobalt se používá jako katalyzátor redukcí nitrilů na primární aminy. Urušibarovo železo má omezené využití, protože vykazuje vůči většině funkčních skupin nízkou aktivitu; používá se ovšem u částečných hydrogenací alkynů na alkeny.
Odkazy
Reference
Související články Borid diniklu Oxid nikelnatý Borid kobaltu Lindlarův katalyzátor Adamsův katalyzátor Disulfid molybdenatý
Kategorie:Katalyzátory hydrogenace Kategorie:Nikl