Historie cestovního ruchu ve Slavonicích se započala odvíjet se vznikem místního Okrašlovacího spolku (Verschönerungsverein Zlabings). Rakousko-Uhersko Organizovaná turistika (1869 založen Rakouský turistický klub/Österreichischer Touristenklub, zkr.ÖTK) a rozvíjení cestovního ruchu v Podyjí se přes Znojmo (1882 založena znojemská sekce ÖTK) šířila nejprve do letoviska Vranova (1906 místní skupina Zemského svazu pro povzbuzení cizineckého ruchu na Moravě a Slezsku/Ortsgruppe des Landesverbandes für Fremdenverkehr in Mähren und Schlesien), potom i do Frejštejna (nyní Podhradí nad Dyjí) a Slavonic.
Hlavním cílem znojemského odboru ÖTK bylo zpřístupnění Podyjí široké veřejnosti a vybudování turistické infrastruktury, dále vydávání průvodců, map a nafocení pohlednic. V roce 1911 si německý brněnský a znojmský turistický spolek mezi sebou rozdělily správu podyjské oblasti. V kompetenci znojemské sekce ÖTK zůstalo území na východ a jih od Vranova (se Šumvaldem a Vranovskou Vsí a od Hardeku směrem na Znojmo). Spolek německých turistů z Brna/Verein deutscher Touristen in Brünn si vzal na starost území od Vranova na západ.Znaimer Tagblatt, Fr 17. März 1911, s. 3.
Zemský svaz pro povzbuzení cizineckého ruchu na Moravě a ve Slezsku (vedení sídlilo ve Vídni V./I., Hartmanngasse 13) se zasazoval o rozvoj potřebné infrastruktury (letovisk, ubytování, dostupnost skrze železniční a silniční síť, elektrifikaci, vybudování telefonní sítě), vydával publikace a časopisy („Der Fremdenverkehr”, „Illustrierter Wegweiser durch die österreichischen Kurorte, Sommerfrischen und Winterstationen”). Jeho první putovní schůze se konala v roce 1909 ve Vranově, kde se slavil v roce 1913 též „I. Den cizineckého ruchu” (Fremdenverkehrstag) pro jižní Moravu a Podyjí. Slavonickým delegátem byl tehdy lékárník Johann Prochaska.
V roce 1907 se ve Slavonicích konstituoval „Okrašlovací spolek“ (Verschönerungsverein), který ve spolupráci s městskou radou začal plánovat ozelenění města, výstavbu turistických stezek a promenád po okolí, město učinilo též první kroky k elektrifikaci. V roce 1908 město navštívilo kolem 100 turistů, z toho 18 osob využilo ubytování. Velkolepé plány města nakonec přerušila 1. světová válka.
Československá republika Turistika v Podyjí spadala pod německý turistický klub „Deutscher Touristenklub“ se sídlem ve Znojmě, soustředěný pod „Ústředním svazem německých horolezeckých a turistických spolků v Československé republice“ (Hauptverband deutscher Gebirgs- und Wandervereine in der Tschechoslowakischen Republik, zkratka HDGW).Josef Brechensbauer, Eduard Wagner: Gedenkschrift des Hauptverbandes deutscher Gebirgs- und Wandervereine in der Tschechoslowakischen Republik, Sitz Aussig aus Anlass seines zehn jährigen Bestandes 1920–1930. Od roku 1927 se na cestovních ruchu podílel též dolnorakouský „Svaz pro cestovní ruh v Podyjí“ (Fremdenverkehrsverband für das Thayatal) se sídlem v Raabsu an der Thaya, jehož členy se stala československá podyjská letoviska Znojmo, Vranov, Frejštejn a Slavonice. Československá sekce dolnorakouského svazu sídlila ve Znojmě na Mariánském náměstí čp. 8.BLÖSL, Joachim. Führer für das Thayathal von Znaim - Retz - Hardegg - Frain - Vöttau - Freistein - Drosendorf - Raabs - Waidhofen - Zlabings. Nikolsburg: Bartosch, 1931.
V roce 1912 založené „Živnostenské družstvo hostinských a výčepních pro Slavonice a okolí“ (Fachgenossenschaft des Gast- und Schankgewerbes für Zlabings u. Umgebung) se stalo místní skupinou „Říšského svazu německých hostinských družstev v Československé republice“ se sídlem v Liberci (Reichsverband der deutschen Gastwirte-Genossenschaften in der Tschechoslowakischen Republik) a zemského moravského svazu v župě Jižní Morava (Gau Südmähren, Landesverband Mähren). V roce 1927 čítala místní skupina 46 členů.Deutscher Gastgewerbe-Kalender für das Jahr 1927 mit Adressbuch der Gastgewerbe-Verbände und Genossenschaften, Adressen-Verzeichnis der bedeutendsten Hotels, Cafes, Restaurants und sonstiger gastgewerblicher Betriebe: Jahrbuch des Reichsverbandes deutscher Gastgewerbe-Genossenschaften in der Tschechoslowakischen Republik: Wichtiger wirtschaftlicher, fachlicher und juristischer Ratgeber in allen gastgewerblichen Standesfragen. Reichenberg: Selbstverlag des Reichsverbandes deutscher Gastgewerbe-Genossenschaften, 1927, s. 60.
+ Restaurační a ubytovací zařízení Slavonice 1926/1927Deutscher Gastgewerbe-Kalender für das Jahr 1927 mit Adressbuch der Gastgewerbe-Verbände und Genossenschaften, Adressen-Verzeichnis der bedeutendsten Hotels, Cafes, Restaurants und sonstiger gastgewerblicher Betriebe: Jahrbuch des Reichsverbandes deutscher Gastgewerbe-Genossenschaften in der Tschechoslowakischen Republik: Wichtiger wirtschaftlicher, fachlicher und juristischer Ratgeber in allen gastgewerblichen Standesfragen. Reichenberg: Selbstverlag des Reichsverbandes deutscher Gastgewerbe-Genossenschaften, 1927, s. 234. Název provozu Jméno majitele Tel. Pokoje Postele Topení Osvětlení Tek. voda Garáže Naj. služeb.Restaurace Franz Grossmann Pošta 3 6 topný olejjiné než el. Ne Ne NeRestaurace Adolf Kowarsch Ne 5 12 topný olej jiné než el. Ne Ne Ano Restaurace Leopold Österreicher Ne 5 8 topný olej jiné než el. Ne Ne Ne RestauraceFranz Plach Pošta 1 3 topný olejjiné než el. Ne Ne Ne Hotel Franz Stark Pošta 11 16 topný olej jiné než el. Ne Ano Ano
Odkazy Poznámky
Reference
Kategorie:Cestovní ruch Kategorie:Turistika v Česku Kategorie:Slavonice