Monstrum (latinsky) může být netělesné zlé znamení nebo zlo ztělesněné živou či neživou bytostí obludného vzezření a činů. Má původ v antické římské literatuře.
Římská literatura Podle Cicerona je monstrum zlým znamením nebo předzvěstí porušení přirozeného řádu světa a důkazem božské nelibosti. Termín podle něj pochází ze slovesa monstro (ukazuji, předvádím, demonstruji). Varro odvozuje monstrum ze slovesa moneo (varuji), jak zaznamenal Servius v poznámce k Vergiliově Aeneadě
Monstrum dále znamenalo nepřirozenou událost nebo selhání přírody.Mary Beagon, "Beyond Comparison: M. Sergius, Fortunae victor", in: Philosophy and Power in the Graeco-Roman World: Essays in Honour of Miriam Griffin. Oxford University Press, 2002, s. 127. Suetonius řekl, že monstrum je v rozporu s přírodou (nebo přesahuje přírodu), kterou známe, jako had s nohama nebo pták se čtyřmi křídly.
Autoři toto pejorativní označení vztahovali také na konkrétní zavrženíhodné osoby. Básník Horatius nazval fatálním monstrem Kleopatru. Přestože byla smrtelná, dokázala překročit hranice lidského počínání. Cicero nazval monstrem politika a vůdce spiklenců Catilinu Cicero, Řeči proti Catilinovi 2.1. Pro Senecu bylo monstrum, stejně jako tragédie, „vizuální a děsivé odhalení pravdy.“Gregory A. Staley, Seneca and the Idea of Tragedy. Oxford University Press, 2010, s. 80, 96, 109, 113, passim.
Pro Římany to byl vždy nepřátelský netvor, například egyptští bohové se zvířecími hlavami.Latinsko-český slovník. Josef M. Pražák et alii, 12. vydání, Praha 1939, s. 806
Středověk a novověk Monstrum podle Du Cangeova slovníku středověké latiny může znamenat počet vojákůDu Cange et alii: Glossarium latinitatis medii aevii, Niort, 1883, 1887, I/5, s.512.
V nové době může označovat konkrétní obecně známou nestvůru, například Frankensteina, Draculu nebo dr. Jekylla a pan Hydea.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Latinské fráze a motta