Rudolf Konstantin hrabě Vratislav z Mitrovic a Schönfeldu (Rudolf Constantin Reichsgraf Wratislaw von Mitrowicz und Schönfeld) (12. srpna 1811, Koloděje nad Lužnicí – 30. listopadu 1874, Praha) byl český šlechtic, rakouský státní úředník a dvořan. Od mládí působil ve státních službách a zastával různé funkce ve správě okresů a krajů v Čechách. Kariéru završil jako nejvyšší komoří arcivévody Štěpána.
Životopis náhled|vlevo|Zámek Koloděje nad Lužnicí, rodiště Rudolfa Konstantina Vratislava z Mitrovic Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Vratislavů z Mitrovic, patřil k linii, která od roku 1741 užívala příjmení Vratislav-Schönfeld.Ottův slovník naučný, 26. díl; Praha, 1907; heslo Vratislav, s. 1007–1008 Narodil se na zámku v Kolodějích nad Lužnicí jako mladší syn hraběte Karla Vratislava z Mitrovic (1772–1823) a jeho manželky Terezie, rozené Bergerové z Lümingenu (1777–1834). Studoval na Tereziánské akademii ve Vídni a absolvoval práva, kromě němčiny a češtiny ovládal latinu, italštinu a francouzštinu.SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; s. 172 ISBN 978-80-7469-103-4 V roce 1833 vstoupil do státních služeb, začínal jako konceptní praktikant u krajských úřadů v Jičíně a Plzni, v letech 1838–1843 byl nadpočetným krajským komisařem v Českých Budějovicích. Po krátké službě u dvorské kanceláře ve Vídni (1843–1844) se vrátil do Čech a byl guberniálním tajemníkem, později guberniálním radou v Praze (1844–1848). V revolučním roce 1848 byl civilním komisařem III. armádního sboru, poté působil jako krajský hejtman v Litoměřicích (1848–1849). Po reorganizaci státní správy a zřízení nových okresů byl v letech 1849–1854 okresním hejtmanem v Jílovém u Prahy. Od roku 1854 působil v Praze jako rada českého místodržitelství. Ze státních služeb byl propuštěn v roce 1865 s titulem dvorního rady a přešel ke dvoru arcivévody Štěpána, s nímž se znal již z dřívějších let. V letech 1865–1867 byl nejvyšším komořím arcivévody Štěpána a v roce 1866 obdržel titul c. k. tajného rady. Poslední léta strávil v Praze, kde také zemřel. Po smrti vzdáleného příbuzného Evžena Vratislava (1780–1867) užíval jako nejstarší člen rodu dědičnou čestnou hodnost nejvyššího kuchmistra Českého království.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1874; s. 977 dostupné online V soukromí se zajímal o genealogii a heraldiku, jeho sbírka je uložena v Archivu Národního muzea.WOITSCHOVÁ, Klára: Genealogická a heraldická sbírka Rudolfa Konstantina Vratislava z Mitrovic in: Časopis Národního muzea; Praha, 2011; s. 74–85 ISSN 1214-0627 Rodina Byl dvakrát ženatýː První manželkou byla Kristina Běšinová z Běšin (1812–1850). Podruhé se oženil v Kosmonosích 20. února 1860 s hraběnkou Natálií von Mirbach-Kosmanos (12. 9. 1836 Kosmonosy–16. 8. 1907 Praha). Vdova dožívala v Praze na Malé Straně v Nerudově ulici čp. 248/III. Archiv hl. m. Prahy, Praga publica, Pražská pobytová přihláška vdovy Natálie Vratislavové Obě manželství zůstala bezdětná.
Jeho sestra Karolína (1816–1895) byla manželkou Pavla Aloise Klara (1801–1860), ředitele Klárova ústavu.
Odkazy
Reference
Literatura KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; 974 s. ISBN 978-80-88304-18-0 SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849; Národní archiv Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4
Externí odkazy Rodokmen Vratislavů z Mitrovic
Kategorie:Vratislavové z Mitrovic Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Hejtmani litoměřického kraje Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Narození 12. srpna Kategorie:Narození v roce 1811 Kategorie:Úmrtí 30. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1874 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži