Česká ulice v Českých Budějovicích je ulice v městské památkové rezervaci České Budějovice. Jižní konec této ulice je kolmý k Radniční ulici. Severní konec pak ústí do Husovy třídy.

Historie V České ulici byli soustředěni hlavně řemeslníci, kteří byli české národnosti, mj. zpracovatelé kůže – jircháři a koželuhové a bylo zde hodně řezníků.KUBÁK, Jaroslav. Topografie města Českých Budějovic:1540–1800. Jihočeské muzeum České Budějovice, 1973. Pravděpodobně proto, že zde byl snadný přístup k vodě a že u Rybářské brány bývala jatka.

Názvem Česká ulice se dříve označoval jen úsek od Hroznové ulice k hradbám (k Mlýnské stoce). Česká ulice byla dříve na tomto konci slepá a končila u hradeb, které byly probourány okolo roku 1838 v souvislosti s prodloužením koněspřežné dráhy. Nejbližší městské brány a branky byly:

Pražská brána nebo někdy též zvaná Písecká brána (na severním konci Krajinské ulice), branka u Rabenštejnské věže; Rybářská brána (menší hranatá věž s bránou na západním konci Hroznové ulice); Solní branka, která spojuje křižovatku ulic Česká a Radniční se Zátkovým nábřežím na Slepém rameni a mostem na Sokolský ostrov.

Jako Klášterní ulice se označovala část od Hroznové ulice k Piaristické ulici (16. a 17. stol.); tento úsek býval také označován „Za radnicí“ nebo „U klášterní zahrady“. V 18. a v 19. stol. byl tento úsek označován jako „Dominikánská ulice“ nebo německy . Úsek od Piaristické ulice k Radniční ulici byl uváděn jako „Za radnicí“ nebo „U radnice“ (16. a 17. stol.); v 18. a v 19. stol. byl tento úsek označován jako „Solní ulice“ nebo německy . V roce 1875 město rozhodlo, že všechny tři úseky dostanou společný název, a to Česká ulice.

Požáry Českou ulici několikrát zachvátily rozsáhlé požáry. Na spáleništi po požáru ze dne 8. dubna 1728 bylo v letech 1728 až 1734 na straně u klášterní zahrady postaveno podle jednotného projektu 9 řadových domků. Požár, který vznikl dne 16. listopadu 1834 v domě, který byl převážně ze dřeva a který stál v místech, kde v současnosti stojí dům Česká č. 38/153, měl za následek zkázu nebo poškození 14 domů v sousedství a hlavně v protilehlém bloku domů.

Povodně vlevo|náhled|Severní úsek České ulice při povodni v srpnu 2002 Česká ulici byla mnohokrát postižena povodněmi. Poslední velká povodeň byla ve dnech 8. – 13. srpna 2002.

Koněspřežka Českou ulicí vedla koněspřežná dráha České Budějovice – Linec. Martina Reitingerová uvádí, že: „V Českých Budějovicích začínala dráha u hlavního solního skladu v Solní ulici. Odtud vedla nákladní manipulační kolej Dominikánskou a Českou ulicí, překročila Mlýnskou stoku i hradební příkop a pokračovala k hostinci U Zelené ratolesti ke skladištím Vojtěcha Lanny.“

Pamětihodnosti V České ulici je několik desítek kulturních památek, další objekty jsou součástí městské památkové rezervace a ochranného pásma nemovitým kulturním památkám hradebního systému ve městě České Budějovice

Dům Česká 2 vlevo|náhled|Dům Česká 2 V domě Česká 2 ( č. p. 204) býval hostinec U české chalupy, který navštěvoval Jaroslav Hašek, když jako příslušník 91. pěšího pluku rakousko–uherské armády v roce 1915 tři měsíce pobýval v nedalekých Mariánských kasárnách. Pravděpodobně tento hostinec navštěvovala řada dalších známých osobností, kteří v těchto kasárnách vykonávali vojenskou službu.

Dům Česká 36

Dům Česká 36 (č. p. 154) je rohový dům na křižovatce České ulice s Hroznovou ulicí. Vyznačuje se nárožním arkýřem podepřeným trojicí krakorců.

Dům Česká 39 Dům Česká 39 (č. p. 27) je řadový, původně gotický dům, přestavěný v rané renesanci a upravený významněji v klasicismu. Vyznačuje se podloubím, které je zaklenuté křížovými klenbami. Začátkem 30. let 20. století byly vpravo od tohoto domu zbourány dva goticko–renesanční domy s podloubím, aby zde mohla být postavena již neexistující vinárna „U Höflingerů“ (později vinárna „Split“, ve které se natáčely některé scény filmu Drahé tety a já).

Dům Česká 59 Klasicistní dům Česká 59 (č. p. 5) z let 1823–1825 je v zadní části radničního areálu. Do roku 1905 zde bylo sídlo kriminálního soudu a věznice. Na fasádě domu je latinský nápis „Franciscus I. imperator securitati publice MDCCCXXV“ (volně přeloženo: „Císař František I. pro veřejnou bezpečnost 1825“).

Dům Česká 64 Sídlí zde Gymnázium, České Budějovice, Česká 64 (č. p. 142). Dům byl postaven v letech 1902–1903 na místě části bývalého solního skladu a části bývalého městského opevnění. Zbourány byly v těchto míistech hradby a jedna bašta. V prostoru nynějšího školního dvora byly původně klášterní hospodářské budovy a na přelomu 15. a 16. století zde stával klášterní pivovar a sladovna. Hlavní vchod do budovy gymnázia byl původně uvažován a také postaven ze západní strany, tj. ze Zátkova nábřeží, kde bylo tehdy uvažováno se zasypáním starého koryta Vltavy a vybudováním široké ulice. V letech 1903–1923 zde bylo německé státní gymnázium, na kterém např. studoval pozdější dlouholetý československý ministr zdravotnictví Josef Plojhar. V letech 1923–1939 zde bylo České státní reformní reálné gymnasium, v letech 1939–1945 německý vojenský lazaret. Od roku 1945 do roku 1981 zde mělo sídlo několik typů škol. Od roku 1981 je v budově opět gymnázium.

Současnost Ulice je dlážděná a smí se zde jezdit jen třicetikilometrovou rychlostí – je v zóně 30. Dopravní provoz je rozdělen na tří úseky – každý z nich je jednosměrná pozemní komunikace. Jsou to tyto úseky:

úsek z křižovatky Česká/Hroznová ke křižovatce Česká/Husova, úsek z křižovatky Hroznová/Česká ke křižovatce Česká/Piaristická (vjezd cyklistů v protisměru je povolen) a úsek z křižovatky Česká/Radniční ke křižovatce Česká/Piaristická (vjezd cyklistů v protisměru je povolen). Ulice je v zóně centrum, ve které je stání povoleno jen na vyznačených parkovištích. Do ulice je zákaz vjezdu vozidel jejichž okamžitá hmotnost je vyšší než 3,5 tuny.

Odkazy

Reference

Související články Historické názvy ulic a náměstí Českých Budějovic

Externí odkazy

Encyklopedie Českých Budějovic

Kategorie:Ulice v Českých Budějovicích Kategorie:Městská památková rezervace České Budějovice