náhled|vpravo|Anténa pasivního sledovacího systému RAMONA. KRTP-81 RAMONA (Komplet RadioTechnického Pátrače) a jeho pozdější modernizovaná verze KRTP-83 RAMONA-M byly pasivní sledovací systémy z 80. let 20. století vyvinuté v československém podniku Tesla Pardubice. NATO přiřadilo tomuto systému kódové označení Soft Ball. RAMONA představovala druhou generaci pasivních sledovacích systémů po PRP-1 Kopáč. K detekci cílů využíval časoměrně-hyperbolickou metodu Time Difference of Arrival (TDOA).
Jedná se o pasivní sledovací systém, kde nevyzařuje soustava elektromagnetické záření, jehož odrazy by následně zachytávala a zpracovávala. RAMONA nesloužila pro navádění raket protivzdušné obrany, předávala pouze informaci o poloze cíle.
Historie Vedoucím projektu RAMONA byl Ing. Karel Nekut, který vedl odbor 2300. Ten byl samostatnou vývojovou skupinu v závodě Tesla Pardubice. Jedním z cílů vývoje systému RAMONA bylo vytvoření automatického systému pro vyhledávání, vyhodnocování cílů a zaměřování jejich polohy, neboť předchozí systém PRP-1 Kopáč automatický nebyl.
Vývojové práce na kompletu RAMONA byly zahájeny roku 1973. Výroba a dodávky kompletu KRTP-81 začaly roku 1980. Modernizovaná verze RAMONA-M byla dodávána od roku 1983.
Popis systému Komplet pasivního sledovacího systému se skládal z trojice stanic. Dvou postranních a jedné centrální vyhodnocovací části. Stanice si předávaly data bezdrátově pomocí radioreléového spojení.
Systém RAMONA využíval k detekci letounů metodu TDOA. K výpočtům sloužil počítač RODAN, což byla vojenská verze polského 24bitového počítače ODRA.
Komplet byl přepravován na vozidlech Tatra 148, později také Tatra 815 a na vozech značky Kamaz.
V přepravním stavu byl systém složen z těchto částí: paleta s anténní jednotkou (3 ks) paleta s díly stožáru (3 ks) paleta pomocná s manipulačními díly (3 ks) kontejner přijímací části KB, KS (3 ks) kontejner vyhodnocovací části KV (1 ks) planžet ZZP (1 ks)
Kontejnery byly standardně vybaveny klimatizací a filtroventilací, které měly umožnit provoz v extrémních klimatických podmínkách.
V anténní jednotce se naházela elektrotechinka vstupních přijímacích obvodů, oscilátorů a později syntezátorů. Ve vysokofrekvenční části pak také antény pro radioreléové spojení stanic řady MT15. Ty zajišťovaly spojení s jednotlivými stanicemi soustavy RAMONY.
Anténny systému RAMONA byly zakryty kulovým krytem z materiálu, který neovlivňoval příjem antény. Materiál pozházel z NDR. Anténa mohla být provozována na přepravní paletě, případně mohla být vztyčena na stožáru příhradové konstrukce, který mohl dosahovat výšky 25 m.
RAMONA měla být schopná detekovat letouny F-15 a F-16 až na vzdálenost okolo 400 km.
Varianty KRTP-81 RAMONA (vyrobeno 17 ks) KRTP-83 RAMONA-M, někdy je také označovaná jako KRTP-81M (vyrobeno 14 ks)
Uživatelé Československá socialistická republika – ČSLA Syrská arabská republika Německá demokratická republika Sovětský svaz – 14 kusů KRTP-81 a 10 kusů modernizované verze KRTP-83 Korejská lidově demokratická republika – 1 ks
Muzejní exponáty Anténní sestava KRTP-81 RAMONA se nachází v německém letéckém muzeu na bývalém letišti Berlín-Gatow.
Specifikace Základní technické parametry KRTP 81/83 RAMONATypRAMONARAMONA-M Počet cílů RL 20 klasických 20 klasických, pulsní doppler F-15, F-16, E-3 AWACS Počet cílů IFF/ 20 SIF/IFF až 40Výstupní data poloha cíle Měřené veličiny délka impulsu opakovací kmitočet polarizace polarizace H/V kanálů vysílací kmitočet cíle– vnitroinmpulzní modulace Počet měřících kanálů 5 7Záznam SIFneanoFrekvenční pásmo 0,8 – 18 GHzCitlivost -120 dBWDoba rozvinutí a svinutí systému 4 až 12 hodin v závislosti na terénuVybaveníanalyzátor počítač RODANsnímač a děrovačmagnetická kazeta– stabilizátor kmitočtu na vlnových délkách 3 až 23 cmChlazení výměník vzduch/vzduch
Odkazy Související články Kolchuga KRTP-86 TAMARA
Reference
Literatura
Externí odkazy
KRTP-81 RAMONA na serveru valka.cz Galerie Historie 53. pluk průzkumu a elektronického boje
Kategorie:Pasivní sledovací systémy