Rudolf Otto hrabě Chotek (Rudolf Otto Heřman Josef Maria říšský hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína, maďarsky Chotek Rezsö gróf; 17. dubna 1870 Dolná Krupá – 10. října 1921 Dolná Krupá) byl uherský šlechtic, politik a velkostatkář. Vlastnil rozsáhlý majetek v Horních Uhrách a Vojvodině, byl dědičným členem uherské Sněmovny magnátů. Zemřel na zámku Dolná Krupá jako poslední potomek uherské linie české rodiny Chotků.POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 1999; Praha, 1999; 413 s. ISBN 80-85955-13-X
Životopis náhled|vlevo|Kaštel v Dolné Krupé, hlavní sídlo uherské linie Chotků Pocházel ze staré české šlechtické rodiny Chotků,Ottův slovník naučný, XII. díl; Praha, 1897 (reprint 1998); heslo Chotek z Chotkova a Vojnína, s. 370–373 ISBN 80-7185-157-4 patřil k uherské linii, která od poloviny 19. století vlastnila velkostatky v Horních Uhrách a Vojvodině. Narodil se na zámku Dolná Krupá jako jediný syn hraběte Rudolfa Chotka (1822–1903) a jeho manželky Marie Antonie, rozené hraběnky Khevenhüller-Metschové (1838–1892), pro odlišení od otce bývá v pramenech a literatuře označován jako Rudolf II. Chotek.Rodokmen rodu Chotků dostupné online Absolvoval gymnázium v Trnavě a poté se začal podílet na správě rodového majetku (Dolná Krupá, Futog).RISTOVSKÁ, Radoslava: Druhá polovica 19. storočia v hospodárských dejinách dolnokrupského velkostatku; Trnavská univerzita, Trnava, 2019; s. 20–21 ISBN 978-83-8111-153-9 V roce 1895 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 350 dostupné online a v roce 1896 se stal dědičným členem uherské Sněmovny magnátů,Rudolf Chotek v Almanachu uherského parlamentu 1901–1903; s. 83–84 dostupné online díky majetkům ve Vojvodině zasedal také na chorvatsko-slavonském zemském sněmu. V roce 1916 byl jmenován c. k. tajným radou,Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 345 dostupné online byl též čestným rytířem Maltézského řádu. Společenským aktivitám se však spíše vyhýbal kvůli své uzavřené povaze a zdravotní indispozici (narodil se s rozštěpem rtu, nicméně již v dětství byl operován). Dědicem rodového majetku se stal po otcově smrti v roce 1903. Velkostatky Dolná Krupá a Futog zahrnovaly 15 500 hektarů půdy a patřila k nim řada hospodářských dvorů a průmyslových podniků, hodnota majetku byla počátkem 20. století vyčíslena na 7,5 miliónu korun.Uherská linie Chotků na webu Zámku Veltrusy dostupné online Na rozdíl od svého otce však Rudolf II. nebyl dobrým hospodářem a na velkostatcích docházelo k postupnému úpadku. Rudolfovou vášní byl především lov a tomu podřizoval své další zájmy od chovu koní po budování sbírky loveckých zbraní.
náhled|vlevo|Chotkův zámek ve Futogu náhled|Novomanželský portrét Rudolfa Chotka a Irmy, rozené Rádayové (Wiener Salonblatt, 1895) V roce 1895 se v Budapešti oženil s hraběnkou Irmou Rádayovou (1871–1945), c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže,Rodina Chotků in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1920; Gotha, 1920; s. 204 dostupné online dcerou bývalého uherského ministra zeměbrany Gedeona Rádaye (1841–1883). Její mladší bratr Gedeon (1872–1937) byl po první světové válce v Maďarsku ministrem vnitra. Irma na rozdíl od svého manžela vůbec neuměla slovensky a její podíl na správě velkostatku se vyznačoval maďarizací trnavského regionu. Kromě zámku Dolná KrupáHistorie zámku Dolná Krupá dostupné online pobývali také na zámku ve Futogu, často zajížděli také do lázní (Františkovy Lázně, Karlovy Vary). Manželé nebyli ve společnosti příliš oblíbení, i když se angažovali v charitě a veřejně prospěšných aktivitách (v roce 1911 Rudolf financoval přestavbu kostela sv. Ondřeje v Dolní Krupé). Za první světové války zřídili na vlastní náklady lazaret na zámku Dolní Krupá, kde Irma pracovala jako zdravotní sestra.
Rudolf II. Chotek zemřel na zámku Dolná Krupá ve věku 51 let následkem infarktu a pohřben byl v rodovém mauzoleuMauzoleum Chotků na webu obce Dolná Krupá dostupné online poblíž dolnokrupského kostela sv. Ondřeje. Většinu majetku odkázal v závěti svým starším sestrám Marii Henrietě (1863–1946) a Gabriele, provdané Schönbornové (1868–1933). Rudolfova manželka Irma byla v poslední vůli odškodněna jen menšími položkami v mobiliáři, mimo jiné proto, že se mezitím stala dědičkou velkostatku Aspang v Dolním Rakousku a byla v podstatě finančně nezávislá. Irma se však se svými švagrovými pustila do soudního sporu, hned v roce 1921 nicméně z Dolní Krupé odjela. Nějakou dobu pobývala u manželových vzdálených příbuzných ve Veltrusech, kde se snažila zasahovat i do dědických záležitostí Arnošta ChotkaNAČERADSKÁ, Petra: Poslední Chotkové ve Veltrusech; Národní památkový ústav, Praha, 2015; s. 61–62, 65 ISBN 978-80-7480-044-3 a později přesídlila na zděděný zámek Aspang.
Odkazy
Reference
Literatura RISTOVSKÁ, Radoslava: Dolnokrupskí Chotekovci a ich potomkovia od začiatku 19. storočia do súčasnosti; Trnavská univerzita, Trnava, 2021; 164 s. ISBN 978-80-568-0428-5
Rudolf Otto Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Rakousko-uherští politici Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Narození 17. dubna Kategorie:Narození v roce 1870 Kategorie:Narození v Dolné Krupé Kategorie:Úmrtí 10. října Kategorie:Úmrtí v roce 1921 Kategorie:Úmrtí v Dolné Krupé Kategorie:Pohřbení v Dolné Krupé Kategorie:Muži