Chemická past je chemická sloučenina používaná k detekci nestabilních sloučenin. Využívají se u nich schopnosti bimolekulárních reakcí vytvářet snadněji zachytitelné a lépe popsatelné produkty. Látka vytvářející past se někdy používá ve velkém přebytku.
Příklady
Cyklobutadien Jako příklad může sloužit detekce cyklobutadienu vzniklého oxidací trikarbonylu cyklobutadienželeza. Pokud rozklad probíhá za přítomnosti alkynu, tak se cyklobutadien zachytává jako bicyklohexadien. K provedení tohoto záchytu je třeba, aby oxidační činidlo (dusičnan diamonnoceričitý) nepůsobilo na zachycovací činidlo.
600px|bezrámu
Difosfor Difosfor (P2) je jako analog didusíku (N2) dlouho předmětem zájmu chemiků. Přestože je nestabilní, tak jej lze získat rozkladem některých komplexů niobu za přítomnosti zachycovacích činidel:
400px
Silyleny Další podobnou skupinou sloučenin jsou silyleny, křemíkové analogy karbenů. Dechlorací dimethyldichlorsilanu vzniká dimethylsilylen:
SiCl2(CH3)2 + 2 K → Si(CH3)2 + 2 KCl
Pokud dechlorace probíhá za přítomnosti trimethylsilanu, tak je zachyceným produktem pentamethyldisilan:
Si(CH3)2 + HSi(CH3)3 → (CH3)2Si(H)-Si(CH3)3
Činidlo nereaguje s dimethyldichlorsilanem ani s draslíkem.
Podobná využití Chemické pasti se také používají na detekci sloučenin přítomných v koncentracích nižších, než je jejich mez detekce, nebo nacházejících se ve směsích, kde ostatní složky detekci ruší. Zachycovací činidlo, například barvivo, reaguje s danou látkou a vytváří snadněji detekovatelný produkt.
Reference
Kategorie:Analytická chemie