náhled|Baret zvaný "rádiovka" Baret je měkká, plochá pokrývka hlavy kruhovitého nebo mnohaúhelníkového tvaru, bez štítku. Zhotovuje se nejčastěji z vlněné pleteniny, která se plstí, ze sešívaných kusů tkaniny nebo (podle staré tradice) jako plstěná textilie uvnitř s tkanou nebo koženou tuženkou.Loschek/Wolter: Reclams Mode- und Kostümlexikon. 6. Auflage. Reclam, Stuttgart 2011, ISBN 978-3-15-010818-5, str. 120.
Z historie baretu náhled|Král Ferdinand II. Aragonský (1452-1516) s baretem v renesančním stylu. Archeologické nálezy dokazují, že už v době bronzové (asi 2300 před n. l.) obyvatelé severní Evropy, na starověké Krétě (asi 2000 před n. l.) i Etruskové (asi 600 před n. l) nosili pokrývky hlavy podobné baretu. Z pozdější historie je známý zejména baskický baret, poprvé vyráběný v jihofrancouzském městečku Oloron-Sainte-Marie v 17. století. Vesničané plstili vlnu od ovcí z blízkého okolí a z plsti tvořili tvar baretu na koleně. V roce 1810 tam založil Beatex-Laulhere první továrnu na barety. O sto let později bylo ve Francii nejméně 20 továren, které vyráběly miliony baretů pro celý svět. Ve 20. století se stal baret součástí uniforem mnoha armád i pořádkových institucí (modré barety mise OSN). V běžném životě nosili baret někteří umělci, dělnickému baretu se říkalo "rádiovka". Ve 20. letech 20. století přišel v Hollywoodu do módy baskický baret . Zejména známé herečky se nechávaly vidět na veřejnosti s různými kreacemi baretu. V průběhu let se nosil baret z různých politických, náboženských nebo estetických důvodů (hnutí odporu proti německé okupaci Francie, kubánská revoluce, černošský náboženský nacionalizmus aj). V 21. století se rozšířilo použití baretů zejména jako součást uniforem.
V roce 2022 se odhadoval celosvětový výnos z prodeje baretů na 22,4 miliard USD. Ve statistikách se výroba obvykle rozděluje na typy: módní, vojenský, ostatní. Konkrétní údaje o podílech jednotlivých typů se dají zjistit jen z nákladných každoročních analýz trhu, např. za 4900 USD.
Výroba baretů Známé jsou tři výrobní technologie: Z pleteniny (nejčastější), ze tkaniny a z plstěné vlny.
Baret z pleteniny Jako surovina se používá nejčastěji mykaná vlněná příze. Obvyklý postup výroby: pletení ( plochéTreasury Decisions, U.S.Goverment Printing Office 1936, digit. 2013, str. 955-964 nebo okrouhlé stroje) – tvarování – zašívání – plstění – barvení – tvarování (konečná velikost) – doplňky (příp. podšívka, vyšívané znaky apod.).
Baret ze tkaniny Tkanina rozstříhaná na díly, které se sešívají do patřičného tvaru, další postup je podobný jako u pletených polotovarů. Tímto způsobem se vyrábějí jen některé zvláštní druhy baretů, např. skotská čepice.
Baret z plsti (felted beret) První stupeň výroby je plstění rouna (většinou z vlněných výčesků), které se pak formuje na speciálních strojích do tvaru baretu. Další stupně výroby jsou podobné jako u pletených baretů.
Galerie baretů
Druhy
Známé osobnosti s baretem
Odkazy
Reference
Literatura Steele: Encyclopedia of Clothing and Fashion Vol.1, Thomson Gale 2005, ISBN 0-684-31395-2, str. 149-150
Související články Pokrývka hlavy Čepice Plst
Externí odkazy
Kategorie:Pokrývky hlavy