Kozennův atlas je – v širším významu – název pro atlasy, jejichž tvůrcem byl slovinský katolický kněz a pedagog Blaž Kocen (v německém přepisu Blasius Kozenn). V užším významu se jedná o Kocenův atlas pro střední školy (německy Geographischer Schul-Atlas: für die Gymnasien, Real- und Handels-Schulen der Österreichischen Monarchie von B. Kozenn, česky Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy, jež vydal B. Kozenn, c. k. profesor pro Čechoslovany. Uspořádal c. kr. profesor Fr. Vaněk), který vyšel v několika jazykových mutacích a mnoha vydáních. První vydání vyšlo v roce 1861.
thumb|Kozennův atlas, mapa č. 47, Rakousko-Uhersko. Politický přehled a přední trati obchodní. 15. české vydání, 1914
Vznik Kozennova atlasu Slovinský katolický kněz Blaž Kocen (německy Blasius Kozenn) od roku 1858 vyučoval na c. a k. německém vyšším gymnáziu v Olomouci. Zde se seznámil s olomouckým knihkupcem a vydavatelem Eduardem Hölzlem. Kocen si stěžoval na absenci školního atlasu pro střední školy. Hölzell jej přesvědčil, aby takový školní zeměpisný atlas sestavil. V roce 1861 získal Eduard Hölzel litografickou dílnu ve Vídni a zbudoval zde zeměpisný ústav a hlavní sídlo svého nakladatelství. Zde bylo v roce 1861 publikováno první vydání Kozennova školního atlasu jako "Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy."Uveden je český název prvního vydání, které vyšlo současně s německým, polským a maďarským, nikoliv doslovný překlad názvu německého. (). Atlas měl 31 mapový list vytištěný barevnou litografií. Byl dostupný buď v brožované verzi jako 3 sešity (11, 11 a 9 map) pro jednotlivé třídy po 1 zlatém, nebo kompletní ve vázané verzi za 3 zlaté.
Z atlasu se stal bestseller rakouské školní kartografie. Vyšlo postupně několik "doplněných a opravených" vydání, jehož autory byli přední geografové a kartografové Vinzenz von Haardt, Friedrich Umlauft, Wilhelm Schmidt a Franz Heiderich. Vydání atlasu z roku 1900 sneslo srovnání s nejlepšími atlasy své doby. Celkem vyšlo toto a další vydání, již s původním atlasem. Společný mají pouze název Kozennův školní atlas (Kozenn-Schulatlas), pod kterým vycházejí školní atlasy pro rakouské školy dodnes (stav v roce 2022).
Obsah prvního vydání První vydání ve všech jazykových verzích obsahovalo 31 map: 1. Kartenprojektionen, Geländedarstellung 2. Erdansichten 3. Europa, Übersicht der Bodengestaltung 4. Europa, politische Überschnit 5. Asien, Übersicht der Bodengestaltung 6. Asien (polit.) 7. Afrika 8. America 9. Australien und Polynesien 10. Mitteleuropa, Übersicht der Bodengestaltung 11. Mitteleuropa, politische Überschnit 12/13. Land- und Seekarte des Mittelmeer-Beckens 14. Die Nillaender u. das Rothe Meer 15. Italien 16. Frankreich 17. Grossbritanien und Ireland 18. Kaiserthum Oesterreich 19. West-Deutschland, Niederlande und Belgien 20. Nord-Deutschland und West-Polen 21. Schweden, Norwegen, Dänemark 22. Russland 23. Ostindien und China 24. Die Staaten von Nord- u. Centralamerica mit Westindien 25/26. Die Alpenlaender 27. Böhmen. Mähren und Schlesien, Ober- u. Nieder-Oesterreich 28/29. Ungarn, Siebenbürgen, Slavonien u. Bukowina 30. Von Kroaten-Serben bewohnte Südslavenländer 31. Galizien und Bukowina
Jazykové verze Kozennova atlasu Atlas vyšel současně v německé, maďarské, české a polské jazykové mutaci v roce 1861. Jednotlivé jazykové verze jsou: němčina (1861–1918) Celkem vyšlo 42 vydání, poslední dotisk 42. vydání vyšel v roce 1918. maďarština, Kozenn Balázs. Földrajzi iskolai atlás 31 abroszszal gymnasiumok , reál- s kereskedelmi tanodák számára, Bécs és Olmützcelkem, Hölzel Ede sajátja : 1861, druhé vydání v letech 1869-1870 polština, první vydání v roce 1861, 2. vydání 1868-1870, 3. vydání 1879, dotisk 1889 česky Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy, jež vydal B. Kozenn, c. k. profesor pro Čechoslovany. Uspořádal c. kr. profesor Fr. Vaněk, vydáno v roce1861, celkem vyšlo 16 českých vydání. italsky 1904
Česká vydání Kozennova atlasu V tomto prvním vydání, jehož českou verzi zpracoval Kozennův gymnazijní kolega František Vaněk, byly ale použity německé mapy a české byly jen titulní strana a překlady úvodních statí Průměty map, Nauka polohopisná a Vysvětlení jazyková.
V publikaci Josefa Erbena Počátkové zeměpisu z roku 1863 je uvedena anotace "druhé opravené a rozmnožené vydání". Není ale jasné, zda se jedná o inzerci na druhé české vydání, nebo na druhé německé vydání, které vyšlo v tomto roce.
V roce 1869 vyšlo druhé české vydání, které upravil Matěj Radoslav Kovář.
V roce 1875 vyšel B. Kozennův Zeměpisný atlas pro školy střední. Toto třetí české vydání připravil Josef Jireček, který zpracovával již od roku 1862 i české verze jiných Kozennových kartografických děl, a Antonín Balcar. Atlas měl 30 map a byl velmi dobře přijat a výnosem ministerstva kultu a vyučování číslo 11 850 ze dne 19. srpna 1875 schválen pro užívání na českých středních školách. Třetí české vydání z následujícího roku bylo rozšířeno na 36 map. Další vydání následovala v letech: snad 1877, 1878, 1879, 1880, 1882. V každém vydání byly upravovány, aktualizovány nebo doplňovány některé mapy.
Vydání z roku 1886 upravil Josef Jireček a Jaroslav Zdeněk. Jedenácté vydání z roku 1888 obsahovalo již 42 mapy. Jazykové úpravy prováděl po Josefu Jirečkovi profesor dějepisu a zeměpisu na pražských gymnáziích Antonín Balcar. Po jeho náhlé smrti převzal tuto úlohu Jindřich Metelka. Ten připravil dvanácté vydání v roce 1890. To již vznikalo péčí Vinzenze von Haardt a Friedricha Umlaufta, po němž práci v roce 1878 převzal Wilhelm Schmidt, zcela přepracované 37. německého vydání středoškolského Kozennova atlasu. Česká verze, připravená opět Jindřichem Metelkou, vyšla v roce 1900 jako 14. české vydání pod názvem B. Kozenna Zeměpisný atlas pro střední školy. Atlas obsahoval již 85 map a úvodní stať o matematicko-zeměpisných pojmech.
Poslední české vydání atlasu "Kozenn – Metelka" vyšlo v roce 1919. U tohoto vydání ale nebyl uveden původní (rakousko-uherský) vydavatel, ale jeho komisionářská pražská firma Höfer a Klouček.
Atlas "rakouského" původu byl postupně na československých školách nahrazován "československým" atlasem Brunclík-Machátovým (Zeměpisný atlas pro školy střední, ústavy učitelské a školy obchodní). Přesto se Kozennův atlas používal na československých středních školách ještě koncem dvacátých let.
Další atlasy Od základního Kozennova atlasu pro střední školy byly odvozeny další školní atlasy: B. Kozennův Malý zeměpisný atlas k potřebám školním i obecným. () 1862, česká verze 1863, upravil Josef Jireček. Tentokrát se jednalo skutečně o mapy s českým názvoslovím, Kozennův Horo-vodopisný atlas v devíti mapách. () 1862 nebo 1863, česky 1865, Zeměpisný atlas ku potřebě ve školách středních i občanských. (). Českou verzi připravil Matěj Radoslav Kovář (1837–1872) – rok českého vydání 1868, Kozennův Zeměpis pro školy národní, na jazyk českoslovanský převedl Vilém Appelt, Zeměpisný atlas říše Rakousko-Uherské (), českou verzi zpracoval Jaroslav Zdeněk. České vydání 1886.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Školní atlasy Kategorie:Knihy z roku 1861 Kategorie:Kartografie Kategorie:Kartografové 19. století