Média v Třebíči zahrnují tisk, televizní a rozhlasové vysílání i moderní datové sítě, které pokrývají dění ve městě Třebíč.
Historie náhled|Některé noviny vydávané v Třebíči Prvním listem na Třebíčsku byly Listy ze západní Moravy, které vydával třebíčský knihtiskař, nakladatel a starosta Jan František Kubeš. Vycházely od 5. ledna 1884 do roku 1898, kdy na ně navázal list s názvem Hlasy ze západní Moravy, který redigoval J. Šlesinger. Hlasy vycházely do roku 1915. V roce 1899 začal v Třebíči vycházet katolický časopis Stráž a od roku 1911 třebíčští socialisté vydávali časopis Horácko. Po vzniku republiky v roce 1918 začal vycházet národnědemokratický list Demokrat a republikánský list Zájmy venkova. Od roku 1919 vycházela původně sociálnědemokratická Jiskra, po druhé světové válce komunistická. Dne 21. srpna 1968 vyšlo běžné číslo tehdejší Jiskry, další týden již byla tiskárna v Jihlavě, kde byl list tištěn, uzavřena a další číslo vyšlo menším nákladem tiskem v Třebíči (pouze dvojstránkové). Další tři čísla byla ještě mimořádná a po těchto problémech vyšlo dvojčíslo, které shrnovalo nastalé události.
V Třebíči dlouhodobě vychází radniční měsíčník, od roku 1977 pod názvem Zpravodaj města Třebíče jako sborník informací formátu A5, od roku 1991 jako Třebíčský zpravodaj a od roku 2006 jako barevný magazín formátu A4. Jeho vydávání je plně v režii třebíčské radnice, odpovědným redaktorem byl Milan Krčmář, tisk a distribuci zajišťovala společnost Yashica. Třebíčský zpravodaj je vydáván 11krát ročně v nákladu cca 17 500 výtisků. V roce 2018 byl distribuován Českou poštou, od roku 2019 je distribuován společností Mediaservis. Náklady na každé číslo činily 23 tisíc Kč za distribuci a 70 tisíc Kč za tisk, příjmy z inzerce činily přibližně 44 tisíc Kč. V listopadu 2019 bylo oznámeno, že čisté náklady na každé číslo zpravodaje činily 12 tisíc Kč – náklady na výrobu byly 64 tisíc Kč a příjmy z inzerce 52 tisíc Kč.
Dalšími tištěnými médii vycházejícími v Třebíči jsou Horácké noviny (dříve noviny Jiskra). První číslo Horáckých novin vyšlo 25. dubna 1990. Prvním šéfredaktorem byl Richard Paleček (* 26. dubna 1936), který byl do roku 1969 redaktorem novin Jiskra a moderoval dění revolučního roku 1968. Od září 1995 vycházely Třebíčské noviny, do roku 1998 v původním složení redakce pod vedením Miloslava Zemana (1933–2012) a Otty Zejdy (10. dubna 1928 – 28. prosince 2000). Po roce 1998 se vydavatelkou a redaktorkou stala Anna Kočová, po roce 1999 se redaktorem stal Luboš Janoušek a od roku 2010 noviny vede Antonín Zvěřina. Společnost Vltava Labe Media vydává i regionální deník Třebíčský deník. V květnu roku 2020 bylo oznámeno, že Horácké noviny budou nově vycházet pouze jednou týdně, a to v rozšířené edici, která bude mít 20 stran.
V říjnu 2008 město Třebíč navázalo spolupráci s TV Prima a v pořadu Minuty regionu – Zrcadlo vašeho kraje byly vysílány zprávy třebíčské radnice. ZŠ Na Kopcích v roce 2006 navázala spolupráci s ČT24 a jejím projektem Digitální vesnice, příspěvky jejích žáků byly vysílány na ČT24. Rozhlasové vysílání v Třebíči je pouze regionální, v Třebíči není žádná stanice, nejbližší regionální stanice sídlí v Jihlavě (Hitrádio Vysočina, Český rozhlas Vysočina a Rádio Jihlava). V listopadu 2017 spustilo Hey rádio vysílač na frekvenci 97,6 FM v Třebíči.
Město Třebíč mimo jiné používá ke své propagaci moderní komunikační média, mimo jiné i server pro sdílení videozáznamů YouTube a síť Twitter. Od roku 2017 město komunikuje s občany také prostřednictvím služby tzv. Mobilního rozhlasu, tj. prostřednictvím SMS zpráv či aplikace pro mobilní telefony. V únoru roku 2020 bylo spuštěno pravidelné vysílání pořadu Zeptejte se na radnici, pořad je vysílán každé pondělí na kanálu města Třebíče na YouTube.
V roce 2014 bylo město Třebíč zmíněno jako součást děje ve filmu Zejtra napořád.Film Zejtra napořád, 2014 V roce 2016 zde byl natáčen seriál Četníci z Luhačovic, v roce 2017 pak film Zádušní oběť. V roce 2017 měl premiéru film s názvem Planeta Třebíč, jehož autorem je Rakušan Wolfgang Fassold, film má na Třebíč nahlížet pohledem mimozemšťana. Jde o dokument o Třebíči, její historii, lidech a cizincích, kteří zde žijí. Očekávalo se, že bude odvysílán na stanicích v Německu či Izraeli. Stanislav Motl zpracoval film pod názvem Peklo pod španělským nebem, kde se zabývá osudy Třebíčanů ve španělské občanské válce. Roku 2015 se v prostorech Zámku Třebíč natáčel film Hlas pro římského krále, roku 1967 se pak v zámku natáčel film Markéta Lazarová a roku 1989 film Podivný host, natáčely se zde scény i pro film Ztracená brána nebo V erbu lvice. V roce 2020 se v židovské čtvrti natáčel film Beaty Parkanové Slovo.
V roce 2018 vyšla kniha s názvem Příběh chytrého města, jejímž autorem je Petr Mrázek; zabývá se příběhem dětí a chytrého města Třebíče a byla k dispozici na recepci Alternátoru. V roce 2019 vyšla kniha Milana Krčmáře Bezejmenní, jde o román o několika vraždách v třebíčském Kohnově mlýně v roce 1925.
Filmy natáčené v Třebíči
Anežka (minisérie), 2026 Deník shopaholičky, Eva Toulová, 2025 Slovo, Beata Parkanová, 2022 Zádušní oběť, Jiří Svoboda, 2017 Hlas pro římského krále, Václav Křístek, 2016 Jan Hus, Jiří Svoboda, 2015 Ztracená brána, Jiří Strach, 2012 Národní klenoty, 2011 Četnické humoresky, 1997 Markéta Lazarová, František Vláčil, 1967
Odkazy
Reference
Externí odkazy Vysočina Filmová
Kategorie:Kultura v Třebíči Kategorie:Třebíč Kategorie:Česká média