Geografie Třebíče popisuje geologické a geografické poměry města Třebíče.
Přírodní poměry náhled|Fyzická mapa Třebíče a blízkého okolí
Poblíž Třebíče je velice zachovalá příroda. Pouze na jihu byla původní vegetace rozrušena velkými poli, která vznikla v 50. letech 20. století. Díky výskytu mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů v okolí Třebíče existuje několik přírodních parků:
Přírodní park Třebíčsko Přírodní park Střední Pojihlaví Přírodní park Rokytná
náhled|Letecký snímek Třebíče Dále se v okolí Třebíče nachází několik památek a přírodních rezervací a přibližně 100 památných stromů.
Důležitou přírodní hodnotu má ve městě také částečně přírodní park Libušino údolí.
Velmi důležité z hlediska biodiverzity jsou v Třebíči xerotermní skály a stráně nad řekou, které hostí řadu vzácných organismů. Většinou se jedná o teplomilné rostliny a živočichy, které sem pronikly podél řeky Jihlavy z teplejších oblastí jižní Moravy a mají zde často severní hranici rozšíření.
Na východ od města nalezneme podél řeky Jihlavy zčásti zachovalé nivní louky, kde žije populace bobra evropského (Castor fiber) a roste řada ohrožených druhů rostlin, pro něž byla vytvořena také PP Hluboček.
Geografie náhled|Mapka místních částí Třebíče Město o rozloze 57,6 km² se dělí na 10 katastrálních území a 17 částí, z nichž 10 tvoří městskou zástavbu a zbylých 7 je v blízkém okolí. Podle sčítání lidu v roce 2001 v Třebíči žilo 39 021 obyvatel ve 4 895 domech a podle sčítání roku 2011 jen 36 998 obyvatel v 5 304 domech. Nejrozsáhlejší místní částí jsou Slavice; nejmenší Zámostí. Nejlidnatější jsou Nové Dvory a nejméně obyvatel má Řípov.
Po roce 1989 se několik bývalých místních částí osamostatnilo. Postupně to byly Krahulov (24. listopadu 1990Přehled změn v územní organizaci, v názvech obcí a jejich částí, ve střediskových obcích a v matričních obvodech s účinností od 1. března 1990 ke dni voleb do obecních zastupitelstev v r. 1990, 1/1991 Ú. v.), dále, s platností od 1. ledna 1993, Kožichovice a Okřešice.Přehled změn v územní organizaci, v názvech obcí a jejich částí s účinností od 1. dubna 1992 do 15. dubna 1993, 1/1993 Ú. v. Poslední odpojenou částí byla Střítež, samostatná od 1. ledna 1995.Přehled změn v územní organizaci, v názvech obcí a jejich částí s účinností od 1. 4. 1994 do 31. 3. 1995, 3/1994 Ú. v.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 246, 247, 370 a 503.
Třebíč se nachází ve střední části okresu Třebíč, který leží v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Od krajského města je Třebíč vzdálena 35 km jihovýchodním směrem a je po Jihlavě druhým největším městem v kraji. Druhým blízkým velkým městem je bývalé zemské hlavní město Brno, vzdálené od Třebíče 56 km východním směrem.
Centrum města leží v údolí řeky Jihlavy, hlubokém šedesát metrů. Zbytek města se pak rozkládá na návrších, která se místy střídají s údolími, jimiž do řeky tečou potoky. Krajina severně od města je rovinatá s typickými remízky a velkými syenitovými balvany, doplněná soustavami rybníků. Jižní krajina je jiného charakteru a nabízí mnohem větší možnosti využití půdy. Asi tři kilometry na jihu se od města zvedá masiv vyvřelého původu, který je součástí Stařečské a Jevišovické pahorkatiny, táhnoucí se od jihovýchodu až na západ. Výraznou dominantou okolí je Klučovská hora s televizním vysílačem pro Třebíč a okolí, která patří k Jevišovické pahorkatině. V jejím sousedství se nachází pahorek Hošťanka s přírodní rezervací. Významnými, ale od města již vzdálenějšími vrcholy masivu jsou Pekelný kopec, oblíbený cíl turistů, a Zadní hora, na níž se rovněž nachází radiotelevizní vysílač.
Třebíč byla územně příslušná k několika krajům, v roce 1849 ke kraji Jihlavskému, od roku 1850 k Brněnskému, od roku 1855 opět Jihlavskému. V něm zůstala až do ukončení krajské samosprávy v roce 1868. Za první republiky se měla stát součástí „jihlavské“ župy X, ke zřízení žup však nikdy nedošlo. Od roku 1948 patřila do Jihlavského kraje a od roku 1960 do Jihomoravského.
Doprava
Silniční síť Ze západu na východ přes území města prochází silnice I/23 ze Štěměch do Vladislavi, na severozápad pak ze silnice I/23 vychází severní větev silnice II/351 k části města Račerovice a do Čechtína, severně pak vychází silnice II/360 do části města Pocoucov a do Velkého Meziříčí, západně pak od okraje území města vychází silnice II/405 do Krahulova a jižně a východně pak Libušiným údolím prochází silnice II/410 do Starče. Jižně pak vychází jižní větev silnice II/360 do Jaroměřic nad Rokytnou, jihovýchodně pak jižní větev silnice II/351 k Hrotovicím. Z části města Podklášteří pak západně vychází silnice do Nové Vsi s odbočkou do části města Sokolí, severně z části města Týn vychází silnice k části města Budíkovice a pak dál ke spojce mezi Trnavou a Beneticemi, z Budíkovic pak západně vede silnice do Okřešic. Z části města Borovina pak severně a dále západně vychází silnice do Řípova a pak k Červené Hospodě. Menší silnice pak vede severně ze silnice I/23 do části města Ptáčov, z Ptáčova pak západně vede užitková silnice do Pocoucova. Ze silnice II/410 v Libušině údolí pak vede užitková silnice do oblasti jižně od části města Horka-Domky, přibližně po této cestě má v budoucnosti vést obchvat města Třebíče. Jižně z části Horka-Domky pak vede užitková silnice do části města Slavice, ze Slavic pak vedou silnice na východ k silnici II/360 a na západ silnice do Mikulovic, jižně pak vede silnice, která ústí do silnice II/360. Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 7. 9. 2025
Železniční síť Ze západu na východ vede přes území města železniční trať Brno–Jihlava, na Nádražní ulici na severním okraji části města Horka-Domky se nachází železniční nádraží Třebíč, na severním okraji části města Borovina se nachází železniční zastávka Třebíč-Borovina.
Cyklostezky Přes území města vede okružní cyklostezka s názvem Městský okruh Třebíč, tato vede z Polanky, po Svojsíkově nábřeží podél řeky Jihlavy východně, pak pokračuje na Karlovo náměstí a následně se stáčí severně a překračuje řeku Jihlavu, následně se rozdvojuje a prochází přes někdejší židovskou čtvrť v městské části Zámostí a postupně pokračuje severně na náhorní plošinu Hrádek, pak pokračuje dále severně do Týnského údolí, kde se spojuje s cyklostezkou 103 a pokračuje Týnským údolím na východ, následně se odpojuje od cyklostezky 103 a pokračuje údolím severně Cyrilovou ulicí pod lesem Hájek a následně pokračuje dále severně kolem Střední průmyslové školy Třebíč. V ulici Manž. Curieových se stáčí východně a pokračuje k zahradní kolonii Lubí, kde se spojuje s cyklostezkou 5106 a pokračuje dál k nádrži Lubí, kde se odpojuje od cyklostezky 5106 a pokračuje dál jižně Ptáčovským žlebem. Následně se u silnice I/23 spojuje s cyklostezkou 5213 a pokračuje dál západně, následně překračuje řeku Jihlavu a pokračuje dále na západ, kde se odpojuje od cyklostezky 5213 a překračuje po lávce silnici I/23 a pokračuje na východ a následně prochází jižně a později západně Lorenzovými sady, následně se napojuje na Hrotovickou ulici a dále pokračuje západně po ulici Okrajová a Demlova a následně se na Václavském náměstí spojuje s cyklostezkou 401 a stáčí se jižně a pokračuje dále přes zahradní kolonie, pak se stáčí na západ a spojuje se s cyklostezkou Jihlava–Třebíč–Raabs a odpojuje se od cyklostezky 401. Posléze pokračuje přes Terůvky do Libušina údolí a prochází severně, podjíždí podjezdem silnici I/23 a pokračuje k Polance, kde dokončuje okruh.
Dalšími cyklostezkami ve městě jsou cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs, která prochází ze západu na jih města, z Karlova náměstí jižně pak vychází cyklostezka 401, severně pak cyklostezka 103. Z železničního nádraží pak vychází cyklostezka 5213, z Purkyňova náměstí pak severně vede cyklostezka 5106. Přes Račerovice a Sokolí prochází cyklostezka 5214 a přes jižní část území města prochází přes Slavice cyklostezka 5212. Z části města Borovina východně vychází cyklistická trasa do Starče a u Bažantnice na východním okraji území města prochází Sportovní okruh Zámiš–Bažantnice. Od hájenky Dubina pak vede východně cyklostezka B (Třebíčsko), ta pak končí v Ptáčově.
Turistické a naučné stezky Přes území města vedou červená, žlutá, modrá i zelená turistická stezka, zelená vede severojižně přes Libušino údolí, modrá vychází od autobusového nádraží směrem na východ do Ptáčova, červená prochází ze západu na východ údolím řeky Jihlavy a žlutá spojuje autobusové nádraží s železničním nádražím. Mimo tyto stezky však město obkružuje také žlutá turistická stezka s názvem Třebíčský okruh, ta je známá také jako Cesta Václava Vlastníka a dosahuje cca 50 km, vede přes Krahulov, Račerovice, Pocoucov, Ptáčov, Hostákov, Vladislav, Kožichovice, Klučovskou horu, Hošťanku, Mikulovice, Kojetice, Sádek, Čechočovice a opět se vrací do Krahulova.
Ve městě se nachází několik naučných stezek, z Vltavínské ulice jižně vychází Stezka na Pekelný kopec, ta pak vede jižně a dále západně na Pekelný kopec k rozhledně. Od Bažantnice u Račerovic vychází Naučná stezka Bažantnice. Na náhorní plošině Hrádek se nachází Naučná stezka Masarykovy sady.
Využití území Velká část území města je zastavěna, jižní část území města je z větší části využívána zemědělsky, severní z části také, ale také se tam nachází zalesněné oblasti v okolí Račerovic nebo Pocoucova. Stejně tak je zalesněna oblast okolo kopce Kopaniny. Zalesněná je však i oblast Libušina údolí nebo svahy Pekelného kopce na jižním okraji území obce. Jižní část zastavěného území města je tvořena z části průmyslovou zónou v části města Jejkov. Stejně tak existuje průmyslový areál severně od části města Nové Dvory nebo na severním okraji části města Týn.
Vodstvo Přes území města protéká ze západu na východ řeka Jihlava, u Palečkova mlýna tvoří náhon, stejně tak u Oulehlova mlýna v Řípově nebo v Poušově, kde ještě řeka zásobuje rybářské sádky. U Padrtova mlýna se do Jihlavy vlévá Místní potok a u Podklášterského mostu se do Jihlavy vlévá Stařečský potok, u Zdislaviny ulice pak Týnský potok a u Palečkova mlýna také potok Lubí. U Táborského mlýna pak řeka Jihlava tvoří náhon, o kus dále po toku do řeky Jihlavy ústí Klapovský potok. Dále pokračuje na východ, kde se po mnoha kilometrech vlévá do Dyje. Severně od Račerovic pramení Místní potok, ten pak teče jižně, v Račerovicích tvoří návesní nádrž, pak teče dál jižně a u Padrtova mlýna ústí do Jihlavy. Do Místního potoka se vlévá nepojmenovaný potok, který pramení u Bažantnice, napájí rybník V Bažantnici a pak Račerovický rybník a kaskádu rybníčků pod ním. Asi 500 metrů východně od severní hranice území města pramení Okřešický potok, ten pak protéká jižně od Budíkovic, tvoří nepojmenovaný rybník a následně se do něj vlévá nepojmenovaný potok a pak se jižně od Pocoucova vlévá do potoka Lubí. Asi 4 km severně od území města pramení potok Lubí, pak teče dál západně a jižně, u Pocoucova do něj ústí Okřešický potok, pak teče dál jižně a u Třebíče tvoří vodní nádrž Lubí a pak pokračuje jižně a následně se vlévá do Jihlavy.
Část severní hranice území města tvoří nepojmenovaný potok, který pramení východně od rybníka Opatůvka, pak jej napájí a následně se spojuje s nepojmenovaným potokem, který napájí Výčapský rybník. Tento potok se pak vlévá do Klapovského potoka, ten pramení jižně od Benetic a asi po 10 km se dostává na území města Třebíče a tvoří část východní hranice území obce a pak u Táborského mlýna ústí do Jihlavy. Západně od Ptáčova se nachází rybníky Nový rybník a Židloch, z těch vytéká nepojmenovaný potok, který napájí potok Lubí. Jižně od Ptáčova pramení v rybníku Starý Ptáčov nepojmenovaný potok, ten protéká rybníkem Hrachovec a Nohavička a napájí nový nepojmenovaný rybník a následně ústí do Klapovského potoka. V Ptáčově se nachází malý rybníček na návsi, následně z něj vytéká nepojmenovaný potok, který ústí u Kovárny do Klapovského potoka.