Zrakové postižení je důsledek zdravotního postižení jedince, který i po korekci vady má narušené zrakové vnímání takovým způsobem, že mu činí problémy v běžném životě. Počet nevidomých osob na Zemi se odhaduje na cca 45 milionů, počet osob s těžkým zrakovým postižením se odhaduje na cca 138 milionů. Devět z deseti nevidomých žije v rozvojových zemích. Zrakové postižení negativně ovlivňuje schopnost uspokojovat základní životní potřeby, způsobuje komplikace při prostorové orientaci a samostatném pohybu. Postižený jedinec má problém se získáváním a zpracováním informací, se začleněním do společnosti a s navazováním mezilidských vztahů. Poškození nebo ztráta zraku v pozdějším věku (v důsledku nemoci nebo úrazu) představuje pro jedince náročnou životní situaci. Zrakové postižení jedince ovlivňuje i lidi, kteří s ním přicházejí do styku – typicky rodinní příslušníci a přátelé, ale nejen oni.
Se zrakovým postižením souvisí i pojem zraková defektivita. Defektivita je důsledek zrakové vady, který se projevuje poruchami v psychické výkonnosti, poruchami ve vztahu k sobě a k prostředí, a může dojít i ke změnám ve vývoji osobnosti. Defektivita představuje nevyrovnanost se zrakovou vadou a její příčinou je nevhodná reakce na poškození zraku. Defektivita není stavem trvalým, může se zhoršovat, zlepšovat, nebo i úplně vytratit.
Výchovou, vzděláváním a rozvojem osob se zrakovým postižením se zabývá speciální pedagogika osob se zrakovým postižením (synonyma tyflopedie, oftalmopedie). Moderní společnost se snaží o to, aby se osoba (nejen) se zrakovým postižením v co největší míře úspěšně zapojila do společenského života. Aby se zrakově postižený i jeho okolí navzájem pochopili a přizpůsobili.
Klasifikace osob se zrakovým postižením Vymezení jednotlivých kategorií zrakového postižení se v různých oborech liší. Nejčastěji je základním kritériem zraková ostrost (vizus), která se značí tzv. Snellenovým zlomkem. normální zrak – zraková ostrost je větší než 6/18, zrakové postižení – zraková ostrost je v intervalu 6/18 až 6/60, vážné zrakové postižení – zraková ostrost je v intervalu 6/60 až 3/60, slepota – zraková ostrost je menší než 3/60. Podle doby vzniku postižení. vrozené – prenatální (např. vlivem dědičnosti), perinatální (v souvislosti s porodem, např. při předčasném porodu), získané – postnatální (např. vlivem úrazu, nemoci). Členění zrakového postižení podle etiologického hlediska. genetické příčiny, působením teratogenu v průběhu nitroděložního vývoje (rentgenové a gama záření, infekce, chemické látky) perinatální faktory (předčasné narození), postnatální faktory (úraz, onemocnění) nezjištěná příčina (souběh různých faktorů). Členění podle toho, co je postiženo: orgánové postižení, funkční postižení. Podle doby trvání vady: akutní, chronické, recidivující. Speciální pedagogika používá čtyřstupňovou klasifikaci podle stupně narušení zrakového vnímání. Kromě zrakové ostrosti je v ní zohledněno omezení zorného pole. osoby nevidomé, osoby se zbytky zraku, osoby slabozraké, osoby s poruchami binokulárního vidění. Sportovci se zrakovým postižením jsou s ohledem na závažnost a stupeň zrakové vady (především podle zrakové ostrosti, zorného pole a schopnosti rozlišovat světlo) rozdělováni do tří kategorií tak, aby spolu soutěžili sportovci, jejichž možnosti si jsou co nejvíce podobné. B1 – Bez světlocitu obou očí až po světlocit, ale neschopnost rozeznat tvar ruky z jakékoliv vzdálenosti nebo v jakémkoliv směru – úplná slepota. B2 – Od schopnosti rozeznat tvar ruky až po zrakovou ostrost 2/60 nebo zorné pole menší než 5° – praktická slepota. B3 – (Od zrakové ostrosti nad 2/60 až po zrakovou ostrost 6/60 nebo zorné pole větší než 5° a menší než 20° – schopnost samostatné orientace a pohybu na speciálně upraveném a bezpečnostně zajištěném závodišti.
Zrakově postižení v ČR V České republice proběhlo v roce 2013 druhé výběrové šetření osob se zdravotním postižením (první proběhlo v roce 2007), z něhož vyplývá, že v ČR žije cca 100 000 osob se zrakovým postižením. Další šetření v této oblasti proběhlo v roce 2018. Z něho vyplývá, že přibližně 250 tis. lidí v ČR se cítí být nedostatky ve zrakovém vnímání omezováno v běžném životě (nárůst počtu osob je v důsledku změny metodiky sběru dat).
Komplexní služby pro zrakově postižené v ČR Komplexními službami se rozumí nejen lékařská péče poskytovaná při zrakovém postižení, ale i zajištění služeb k uspokojení všech potřeb a k ucelené rehabilitaci postiženého jedince. Komplexní služby jsou poskytovány v rovině jak vertikální, tak horizontální. Vertikální rovina zahrnuje služby poskytované jedinci a jeho blízkým od doby zjištění vady až do smrti. Horizontální rovina pak zahrnuje služby institucí v gesci jednotlivých ministerstev a neziskový sektor.
Ministerstvo práce a sociálních věcí Stanovuje podmínky pro zaměstnávání postižených osob. Vyplácí dávky: příspěvek na mobilitu příspěvek na zvláštní pomůcky
Ministerstvo zdravotnictví Zdravotnická péče je poskytována ve všech etapách lidského života. Preventivní péče: genetické poradenství péče o matku a dítě v těhotenství sledování rizikových těhotenství péče o matku a dítě během porodu sledování rizikových dětí – děti zrakově postižených rodičů, předčasně narozené děti preventivní prohlídky u pediatra v jednom roce, třech letech a před zahájením povinné školní docházky Oftalmologická péče: prevence poradenství léčba Specializovaná pracoviště, např.: Centrum zrakových vad
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Zabývá se procesem vzdělávání zrakově postižených ve speciálních školách nebo formou integrace v běžných školách. Speciálněpedagogické centrum (SPC) – metodická pomoc učitelům, podpora integrace. Speciální MŠ, MŠ se speciální třídou. Speciální škola pro zrakově postižené, ZŠ + spec. třídy. Gymnázium pro ZP, Konzervatoř Jana Deyla, další SŠ a nematuritní obory. Odborná vysokoškolská centra pro podporu vzdělávání zrakově postižených
Neziskový sektor Doplňuje nabídku státního sektoru. Střediska rané péče (narození až MŠ) – diagnostika, pomoc rodině, stimulace, rozvoj sluchového a hmatového vnímání. SONS – Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, která dále zřizuje např.: Tyflokabinet – komplexní informace a konzultace v oblasti pomůcek. Tyfloservis – nabídky výukových kurzů, např. nácvik prostorové orientace a samostatného pohybu, čtení a psaní Braillova písma, kurzy domácí sebeobsluhy (úklid, vaření, žehlení), kurzy práce na počítači. Metodické středisko pro informatiku a BraillNet – digitalizace textů, kurzy práce s počítačem, poradenská činnost při výběru hardware a software pro zrakově postižené, správa webu pro zrakově postižené. Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé Dědina, o.p.s., Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně-Chrlicích Palata – Domov pro zrakově postižené Česká unie zrakově postižených sportovců a další.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Literatura
Kategorie:Speciální pedagogika Kategorie:Deficity schopností