Růžena Soklásková (22. června 1901 Ljubuški – 10. června 1942 Kounicovy koleje) byla česká učitelka a odbojářka popravená nacisty.
Život Růžena Stoklásková se narodila 22. června 1901 v Ljubuškách na území historické Hercegoviny, v té době pod protektorátem Rakouska-Uherska. Brzy se s rodiči vrátila do Přerova, kde vychodila obecnou a měšťanskou školu, mezi lety 1916 a 1920 následovala studia na dívčím pedagogiu rovněž v Přerově. Postupně vyučovala na školách v Medlovicích, Troubkách a Kojetíně. Od roku 1935 pracovala jako odborná učitelka dívčí měšťanské školy Karolíny Světlé (dnes Základní škola Boženy Němcové Přerov) v Přerově, kde i bydlela. Byla aktivní ve společenském životě. Byla funkcionářkou České obce učitelské a Dělnické akademie a členkou Ženské národní rady. Byla první ženou v přerovském městském zastupitelstvu za Sociální demokracii. Aktivní byla v Sokole, učitelském spolku Komenský, Krajinském spolku učitelů měšťanských škol a odborové organizaci Jednota moravských učitelek. Předsedala přerovské organizaci Pokrokových žen moravských, psala studie a články do periodik, účastnila se vysokoškolských kurzů, odborných seminářů, učitelských konferencí a kurzů. Měla dceru Milušku.
Protinacistický odboj Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupila do protinacistického odboje. Stala se členkou organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme a po odchodu zakladatele přerovské skupiny Františka Lančíka do zahraničí se stala její vedoucí společně s Karlem Smělíkem. Skupina se zaměřovala na distribuci ilegálních tiskovin, pomoc rodinám zatčených a popravených, zpravodajskou činnost v přerovských podnicích a na železnici, pomáhala z přechodem osob do zahraničí. Své pozice funkcionářky České obce učitelské a možnosti cestování využívala k udržováním spojení s vedením organizace a k převozu tiskovin. Zapojena byla i do činnosti přerovské organizace Obrany národa. Z prvního zatčení na jaře 1940 ještě vyvázla. Následně spolupracovala i při ukrývání příslušníků sovětských výsadků, což se jí stalo osudným. Po zradě Ferdinanda Čihánka došlo k rozsáhlé zatýkací akci, v jejíž síti uvázla i ona. Zatčena byla 16. prosince 1941, vězněna a vyslýchána byla v Olomouci a Brně. Za svou činnost byla během stanného práva odsouzena k trestu smrti a popravena dne 10. června 1942 na brněnských Kounicových kolejích. Během popravy provolala Sbohem Miluško! Ať žije republika Československá! Její ostatky byly zpopelněny o den později v brněnském krematoriu.
Posmrtná ocenění V roce 1946 udělil prezident republiky Růženě Stokláskové in memoriam Československý válečný kříž 1939 Po Růženě Stokláskové nese název jedna z ulic v Přerově V Přerově na fasádě domu na adrese: ulice Boženy Němcové 101/16 je umístěna pamětní deska s následujícím textem: „V TÉTO BUDOVĚ PŮSOBILA / RŮŽENA STOKLÁSKOVÁ / *1901 / PRVNÍ ŽENA MĚSTSKÉHO / ZASTUPITELSTVA V PŘEROVĚ / ODBORNÁ UČITELKA MĚŠŤANSKÝCH ŠKOL, / POPRAVENÁ NACISTY 10. ČERVNA 1942 V BRNĚ.“
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:České pedagožky Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Členky SOCDEM Kategorie:Osobnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme Kategorie:Osobnosti Obrany národa Kategorie:Spolupracovníci sovětských výsadků do Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Politici z Přerova Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Popravení v Kounicových kolejích Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Narození 22. června Kategorie:Narození v roce 1901 Kategorie:Narození v Bosně a Hercegovině Kategorie:Úmrtí 10. června Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Ženy