Tento článek je historickým přehledem českých liberálních stran. Omezuje se na liberální strany, které mají větší voličskou podporu, tj. jsou nebo byly zastoupeny v parlamentu. Úvod Liberalismus dorazil na území českých zemí v 19. století, když spadaly pod Rakousko-Uhersko. Liberálové se zformovali jako křídlo konzervativně-nacionalistické strany – Národní strany, známé pod názvem „Staročeši“. V roce 1874 založili vlastní stranu: Národní stranu svobodomyslnou (=liberální), známější jako „Mladočeši“. Čeští liberálové si zpravidla liberálové neříkali, ale dávali přednost slovům jako „pokrokový“ nebo národně sociální.
Časový přehled Příslušnost řady stran k liberalismu se podle různých politologických koncepcí liší, tento přehled proto je jen jedním z mnoha možných.
Národní strana svobodomyslná – „Mladočeši“ 1874: Čeští liberálové opouštějí Staročeskou stranu a zakládají Národní stranu svobodomyslnou (=liberální), známější pod názvem Mladočeši 1889: Jedna frakce Národní strany se připojuje k Mladočechům. 1897: Radikální křídlo vystupuje ze strany. Vzniká Strana radikálně pokroková 1899: Další frakce odchází. Vzniká Česká státoprávně demokratická strana (státoprávně-radikální) 1900: Část členů odchází do České strany lidové 1918: Strana se slučuje Českou státoprávně demokratickou stranou, Národní stranou a jinými menšími stranami konzervativní České státoprávní demokracie, která se o rok později přejmenuje na Československou národní demokracii (ČND) 1924: Spojenci prezidenta Masaryka opouštějí stranu, aby založili Národní stranu práce 1934: ČND se postupem času vyvinula v národně-konzervativní stranu a připojila se ke Straně národní jednoty, která měla nastolit vládu „pevné ruky“. Veškeré liberální myšlenky byly popřeny.
Na Moravě lze v té době jako liberální strany označit Lidovou stranu pokrokovou a Moravskou stranu pokrokovou.
Strana radikálně pokroková 1897: Odtržení Strany radikálně pokrokové od Národní strany svobodomyslné (liberální) 1908: Strana pohlcena Českou stranou státoprávně pokrokovou
Národní socialisté/Liberální národní socialisté 1898: Socialisté a levicoví liberálové založili Národní stranu sociální 1918: Strana byla reorganizována a přejmenována na Českou socialistickou stranu 1926: Strana pohltila liberální Národní stranu práce a byla přejmenována na Československou národně socialistickou stranu 1948: Strana pokračovala v rámci Národní fronty podřízená KSČ pod názvem Československá strana socialistická. 1989 konec komunistické diktatury, strana se jako jedna z prvních organizací přidala na stranu protestujících 1990: neúspěch v prvních svobodných volbách 1993: Nový název Liberální strana národně sociální; strana má relativně malý význam 1995: Sloučení s Svobodnými demokraty pod názvem Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální 1997: Po neúspěšných volbách ze strany odcházejí především liberální Svobodní demokraté. Strana se přejmenovává na Českou stranu národně sociální
Strana radikálně státoprávní / Strana státoprávně pokroková 1899: Strana radikálně státoprávní byla založena odcházejícími členy Národní strany 1908: Strana se sloučila s Radikální pokrokovou stranou do Strany státoprávně pokrokové 1918: Strana se sloučila s Národní liberální stranou a dalšími malými partajemi.
Národní strana práce 1924: Liberální frakce Národních demokratů opouští stranu a zakládá Národní stranu práce 1926: Strana se sloučila s Československou stranou národně socialistickou
Němečtí liberálové 1919: Němečtí liberálové v Československu se soustředili v Deutschdemokratische Freiheitspartei – Německé demokratické svobodné straně. 1938: Zánik
Klub angažovaných nestraníků náhled|201x201pixelů|Logo KAN vznik 1968 jako pokus o politické angažování odpůrců komunismu v rámci Pražského jara po sovětské invazi uskupení zakázáno obnoveno po sametové revoluci, avšak vliv marginální
Strana zelených náhled|201x201pixelů|Logo Zelených vznik 1989 návaznost na zelené hnutí v západní Evropě 2006 se strana dostává do sněmovny, součást druhé vlády Mirka Topolánka následuje rozštěpení a vypadnutí z Poslanecké sněmovny, od té doby pouze několik senátorů v Senátu (většinou bez samostatného klubu)
Od Občanského hnutí k Liberální straně národně sociální náhled|199x199pixelů|Logo Občanského hnutí náhled|201x201pixelů|Logo SD–LSNS 1991: Část sociálních liberálů, působící v Občanském fóru, založila Občanské hnutí Představiteli premiér Petr Pithart, Pavel Rychetský, Miloš Zeman a další Hnutí se nedostává roku 1992 do parlamentu 1993: Strana přejmenována na Svobodné demokraty 1995: Strana se sloučila Liberální stranou národně sociální pod názvem Svobodní demokraté - Liberální strana národně sociální 1997: Po volebním neúspěchu v roce 1996 někteří Svobodní demokraté opouštějí stranu a v roce 1998 vytvářejí Stranu pro otevřenou společnost
Občanská demokratická aliance náhled|Logo ODA 1991: Při štěpení Občanského fóra se konzervativně-liberální frakce Občanská demokratická aliance (ODA) odtrhla a vytvořila samostatnou stranu. Až do voleb 1996 byla samostatně zastoupena v Poslanecké sněmovně. 2007: ODA po letech neúspěchů zanikla.
Unie svobody náhled|Logo US-DEU 1998: Protiklausovské křídlo ODS vytváří novou stranu – Unii svobody 2001: Strana se spojila s Demokratickou unií, vzniká název Unie svobody - Demokratická unie 2002: Strana kandiduje v koalici s KDU-ČSL, dostává se do Poslanecké sněmovny jako nejslabší strana. Přesto se stává stranou vládní, společně se sociálními demokraty a konzervativní KDU-ČSL. Jako středopravá liberální strana má v takovéto vládě velice těžkou pozici pro prosazování svého programu. I z tohoto důvodu rezignuje na svůj post předsedkyně Hana Marvanová. 2002-2004: Členové Evropského liberálního fóra se snaží přesvědčit stranu k vystoupení z vlády; úpadek preferencí 2004: Unie liberálních demokratů, kterou vede US-DEU, se nedostává do Evropského parlamentu 2006: propad ve volbách po kampani snažící se zalíbit alternativní mládeži vede k rezignaci vedení. Strana formálně přežívá, ale parlamentních voleb 2010 se již neúčastnila. 2011: 1. ledna strana formálně zanikla.
Liberální reformní strana/Liberálové.cz 2002 vznikla kolem mladých exčlenů ODA s programem klasického liberalismu 2002 v listopadu uspěla v senátních volbách v Brně s nestraníkem Jiřím Zlatuškou 2004 její členové Milan Hamerský a Pavel Weiss byli na kandidátce Unie liberálních demokratů pro volby do Evropského parlamentu 2004 v říjnu vytvořila koaliční kandidátku se Stranou zelených pro krajské volby na jižní Moravě – Zelená pro Moravu (zisk 5,08% – 1 mandát LiRA, 2 mandáty SZ) 2006 volby do sněmovny, po neúspěšných jednáních s několika stranami, se liberálové rozhodli kandidovat jen na jižní Moravě s programem Férově-Jednoduše-Důstojně, a cílem prezentovat pro budoucnost svoji politiku, kampaň byla mediálně úspěšná 28.10. 2007 se zástupci LiRA zúčastnili Kongresu evropských liberálů
Česká pirátská strana náhled|256x256pixelů|Logo Pirátů vznik 17. června 2009 hlásí se k pirátské politice, liberalismu a přímé demokracii. 2017 se dostává do Poslanecké sněmovny, a to jako 3. nejsilnější subjekt s 22 poslanci 2021 jde do sněmovních voleb v koalici s hnutím Starostové a nezávislí jako jeden z adeptů na vítězství, kandidátem na premiéra je předseda strany Ivan Bartoš ve volbách v říjnu 2021 končí koalice Piráti a Starostové na třetím místě a po volbách zahajuje jednání s vítěznou pravicovou koalicí SPOLU jednání o vstupu do vlády, vlivem preferenčních hlasů však Piráti získávají jen 4 poslance a stávají se nejslabším poslaneckým klubem ve Sněmovně
Starostové a nezávislí náhled|297x297pixelů|Logo STAN hnutí původně založeno roku 2004 jako regionální Nezávislí starostové pro kraj roku 2009 se pod vedením Petra Gazdíka transformují na celostátní hnutí spolupráce s TOP 09, společná kandidatura do sněmovny v letech 2010 a 2013, roku 2017 první samostatná kandidatura do sněmovny, hnutí nejslabší ve sněmovně v následujících letech růst, výrazný úspěch v krajských a senátních volbách – druhý nejsilnější senátorský klub 2021 kandidatura s Piráty v rámci koalice Piráti a Starostové – Starostům se koalice vyplácí, získávají 33 poslance a třetí nejsilnější poslanecký klub, jednání o vládě s vítěznou koalicí SPOLU
Svobodní náhled|297x297pixelů|Logo Svobodných vznik 6. února 2009 hlásí se k liberálnímu konzervatismu hlásí se k odkazu liberální politiky, kterou v historii representovali politici jako např. Karel Havlíček Borovský nebo Alois Rašín zakladatel a první předseda Petr Mach zastoupení v Europarlamentu 2014 – 2017 zastoupení v Senátu od roku 2020 od založení patří k nejsilnějším mimosněmovním stranám, její podpora v posledním desetiletí kolísá většinou mezi 1,5% – 3% jak volebních preferencí tak výsledků voleb do PSP ČR
TOP 09 náhled|Logo TOP 09 vznikla 26. listopadu 2009 hlásí se k pravici a liberálnímu konzervatismu zakladateli Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek parlamentní stranou od roku 2010, vládní 2010 až 2013 od roku 2021 součást koalice SPOLU s ODS a KDU-ČSL, koalice ve sněmovních volbách 2021 vítězná
Liberálně ekologická strana náhled|175x175pixelů|Logo LES vznikla 5. září 2013 spojuje liberalismus a environmentalismus zakladatelem Martin Bursík V roce 2021 několik měsíců sněmovní stranou – poslankyně Olga Sommerová se dostává do sněmovny jako náhradnice a je součástí klubu TOP 09, v říjnových volbách nekandiduje
HLAS náhled|Logo hnutí Hlas vzniklo 22. února 2019 hlásí se k liberalismu zakladatel Pavel Telička samostatný mandát poslance v PSP nezastává, nicméně podpořil konkrétní kandidáty napříč celým spektrem kandidujících stran na základě hodnotových shod a 3 kandidáti uspěli. Jsou jimi Michal Zuna (TOP 09), Klára Kocmanová (Piráti) a Martina Lisová (TOP 09)
Související články Evropské liberální fórum Seznam českých politických stran České republikánské strany Students for Liberty CZ
Externí odkazy Jiří Pehe: Má liberalismus v České republice šanci? , Literární noviny 28/2006 – historické shrnutí Liberální institut Students for Liberty CZ Ludwig von Mises Institut
Kategorie:Politické dějiny Česka Kategorie:Politická hnutí v Česku