Rychločtení je speciální metoda vnímání textu očima a jeho myšlenkové zpracování, při němž dochází současně se zvyšováním rychlosti i k lepšímu zapamatování přečteného a k lepšímu odlišení podstatného a druhořadého. Zde se synonymicky pro pojem „rychločtení“ používá též pojmu „rychlé čtení“.
Širším pojmem než pojem „rychločtení“ je pojem „racionální čtení“, který se používá pro celý souhrn způsobů, strategií a taktik vnímání textových informací (různé obtížnosti) očima a jeho myšlenkové zpracování. Zjednodušeně: racionální čtení = rychlovyhledávání + rychločtení + rychlostudium.
Metoda rychločtení, že každé zrychlení čtení je provázeno větší povrchností čtení a každé obsahové prohloubení je provázeno snížením rychlosti.
Pojmy „rychločtení“ a „racionální čtení“ byly neprávem zapsanými slovními ochrannými známkami, jejichž majitelem byl David Gruber.Úřad průmyslového vlastnictví - Ochranná známka Rychločtení ; Ochranná známka Racionální čtení V roce 2014 Úřad průmyslového vlastnictví prohlásil obě známky za neplatné z důvodů neschopnosti odlišit soutěžitele na trhu. Potvrdil tak, že oba pojmy bylo možné volně používat i v době, kdy byly známky zapsané.
Z historie rychločtení a podobných metod Novodobé pokusy číst rychleji a více si z textu pamatovat se datují od konce 20. let minulého století. Začaly v USA. Psychologické výzkumy s tachystoskopem prokázaly, že s pomocí určitého tréninku dokáže průměrný člověk rozpoznat obrázky, které se objevovaly na obrazovce pouhou 1/500 sekundy (2 ms). Ačkoliv obrázky použité v USA byly pouze černobílé obrysy letadel, měl tento výzkum dopad na výzkum čtení. Za první moderní knihu o americkém rychločtení se považuje dílo Waltera B. Pitkina The Art of Rapid ReadingPITKIN, Walter. The Art of Rapid Reading New York, McGraw-Hill Book Company, Inc., 1929, 233 s. z roku 1929. Kurzům se věnovaly především Harvard University a University of Texas v Austinu.
náhled|Příklad cvičení očních svalů pro rychlé čtení Během druhé světové války se americké metody rozšířily i do Evropy a rozšířila se obliba různých přístrojů a pomůcek. Učitelka Evelyn Woodová z University of Utah vyšla v 50. a 60. letech z pomocných pohybů rukou a zahájila, rozvinula a zpopularizovala komerční kurzy pod názvem Evelyn Wood Speed Reading Dynamics. Těchto kurzů se účastnili i zaměstnanci Bílého domu.LAWRENCE VAN GELDER. Evelyn Wood, Who Promoted Speed Reading, Is Dead at 86. The New York Times, 1995-08-30. dostupné online (anglicky) Různé varianty rychločtení se rozvíjely i v jiných státech. Jedna a tatáž metoda (s různými menšími rozdíly) byla vždy založena hlavně na očně technických dovednostech – např. širokém zrakovém rozpětí, zmenšování počtu fixací na řádek, potlačování regresí a subvokalizací, snaze o čtení stránky textu jen svisle shora dolů atp. Mozkové dovednosti (tj. „aby i hlava brala text rychleji, když už oko jej bere rychleji“) byly až sekundární, často i podružné.
V jediném českém knižním překladu těchto zahraničních metod z roku 1972 – v publikaci německého autora Wolfganga Zielke Čteme rychleji, čteme lépe.ZIELKE, Wolfgang. Čteme rychleji, čteme lépe. Překlad Ing. Jiří Loser; Ing. Jaroslav Fingl. Praha : Institiut řízení, 1972. 180 s. byl překladateli zvolen termín „rychlé čtení“ nebo synonymický termín „rychločtení“. I některé řídké české pokusy o zkoumání a aplikace této metody do 80. let minulého století používaly pojmů „rychločtení“, „rychlé čtení“.
Rychločtení v Česku a bývalém Československu V bývalé ČSSR se těmto metodám věnoval na Slovensku profesor slovenštiny Univerzity Komenského Bratislava Jozef Mistrík.MISTRÍK, Josef. Rýchle čítanie. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1980. 112 s. S. 12.
David Gruber V 80. letech 20. století zpopularizoval rychločtení David Gruber, jehož kurzy rychločtení vycházely kromě tehdy populárního Mladého světa také v Technickém týdeníku, Květech, slovenském Svetu nebo oborovém časopise Čtenář. TROJAN, Petr. CUKÁNÍ aneb Rychlé čtení. Mladý svět. 52/1985 (příloha). strana 1-3 ČERMÁKOVÁ, Olga. K věci. Mladý svět. 52/1985 TROJAN, Petr. Překvapení. Mladý svět. 36/1987 TROJAN, Petr. Dejme zelenou racionálnímu čtení (Rozhovor). Mladý svět. 52/1987 REDAKCE. Dopisy v koši nekončí. Mladý svět. 17/1988V roce 1985 zpracoval David Gruber námět a scénář desetidílného vzdělávacího seriálu „Kurs rychlého čtení“ pro Československou televizi, redakci Publicistiky, dokumentaristiky a vzdělávání, Studio Ostrava. Seriál také moderoval. Díly tohoto televizního seriálu byly doprovázeny dálkovým přenosem softwaru k rychločtení. Šlo o deset tréninkových programů v jazyce BASIC pro osobní mikropočítače Sinclair ZX Spectrum.Kurs rychlého čtení. Desetidílný vzdělávací cyklus. Československá televize Ostrava 1986. (Záznam prvního dílu včetně závěrečných titulků online)
Gruberovy kurzy jsou specifické užíváním tzv. psychovzorců, kapitoly o efektivním studiu angličtiny, komplex trénování paměti s tzv. „paměťovou asociační listinou“, know-how k vyhmátnutí podstaty textu, metodu NEANA, metodu párového synergického čtení, řadu prezentačních a komunikačních dovedností aj. Gruberova podoba kurzu byla založena hlavně na efektivnější práci mozku při zpracování textových informací. Výcvik v lepší práci očí zde zůstal zachován, ale už jen v okrajové míře. Leták CKM (Cestovní kancelář mládeže) RYCHLOČTENÍ A RYCHLOSTUDIUM s expresní angličtinou, rok 1992 GRUBER, David. Tajemství rychlého čtení (Popis vzdělávacího seriálu). Mladý svět. 2/1987 Kurs rychlého čtení 1-10 (Popis obsahu jednotlivých dílů). Program ČST. 1987 (jek). Chcete vydělávat 2000 korun denně? Technický týdeník 2/1991. <ref name="HN99">DRAGOMÍRECKÁ, Eva. Kromě tělesného je i duševní zdraví. Hospodářské noviny' 1999-10-08</ref> GRUBER, David. Rychločtení Rychlostudium Info management Praha: Management Press s.r.o., 2010. 326 s. . (přebal knihy psaný nakladatelem)
V roce 2012 vznikla v ČR online aplikace na výuku rychlého čtení pod názvem Rozečti.se, která vyhrála soutěž Nápad rokuNápadem roku je Rozečti.se http://ekonom.ihned.cz/c1-56137670-napadem-roku-je-rozecti-seVítězem soutěže Vodafone Nápad roku 2012 se stal projekt Rozečti.se (http://startup.lupa.cz/clanky/vitezem-souteze-vodafone-napad-roku-2012-se-stal-projekt-rozecti-se/).JANOUŠ, Marek. Online výuka rychlého čtení Rozečti.se: Čím rychleji člověk čte, tím lépe text chápe. lupa.cz 2012-10-31 (cit. 2013-08-07) (Dostupné online.)
V roce 2022 publikoval Jan Kohut, kritický článek, ve kterém tvrdí, že rychločtení není reálné. Kohut se odkazuje zvláště na studie amerického psychologa Keitha Raynera, který během desítek let, kdy se věnoval výzkumu čtení, zjistil, že rychlost čtení, která přesahuje 400-500 slov za minutu už nevyhnutelně vede ke zhoršenému porozumění.Rayner, K., Schotter, E. R., Masson, M. E., Potter, M. C., & Treiman, R. (2016). So much to read, so little time: How do we read, and can speed reading help?. Psychological Science in the Public Interest, 17(1), 4-34. Dále tvrdí, že rychločtení má uplatnění pouze tehdy, pokud chce čtenář z textu pochopit základní myšlenky, nemůže však očekávat dokonalé porozumění všech detailů. V článku rovněž píše, že tradiční metody rychločtení jako např. rozšiřování fixací nebo potlačování subvokalizace nepomáhají. Ze studií, na které se Kohut odkazuje, vychází, že není možné najednou fixovat více než 7-9 znaků, při čtení jsme omezováni velikostí naší fovey (středu žluté skvrny). Z dalších studií se zase ukazuje, že subvokalizace je nezbytná pro dobré pochopení textů.Daneman, M., & Newson, M. (1992). Assessing the importance of subvocalization during normal silent reading. Reading and Writing, 4(1), 55-77.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura ZIELKE, Wolfgang. Čteme rychleji, čteme lépe.'' Překlad Ing. Jiří Loser; Ing. Jaroslav Fingl. Praha : Institiut řízení, 1972. 180 s. MISTRÍK, Josef. Rýchle čítanie. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1980. 112 s.
Kategorie:Čtení Kategorie:Pedagogika