Alžběta Hesenská (4. března 1502, Marburg – 6. prosince 1557, Šmalkaldy) byla hesenská princezna a sňatkem saská dědičná princezna.
Dětství Alžběta se narodila jako nejstarší dcera lantkraběte Viléma II. Hesenského a jeho druhé manželky Anny Meklenbursko-Zvěřínské. Její dětství bylo poznamenáno boji její matky proti hesenské šlechtě. Po smrti jejího otce v roce 1509 byla v rozporu s pokyny v jeho závěti utvořena pětičlenná rada, jejímž předsedou byl správce Ludwig von Boyneburg z Lengsfeldu. Rada převzala vládu jménem Alžbětina mladšího bratra Filipa a vzala Annu a její děti do opatrovnictví.
V té době žila Alžběta se svou matkou v Gießenu, zatímco její bratr zůstal v Kasselu pod dohledem Ludwiga von Boyneburg.
Alžběta s matkou byly finančně závislé na radě, která jim mnoho peněz nedávala, což se ukázalo v roce 1512. Annina mladší sestra Kateřina se toho roku provdala za saského vévodu Jindřicha IV. a Anna chtěla Alžbětu představit u saského dvora, aby ji přislíbila Janovi, nejstaršímu synovi saského vévody Jiřího. Když Anna požádala o peníze na nákup damašku na šaty vhodné ke dvoru, žádost byla zamítnuta a návštěva musela být zrušena.
V roce 1514 Anna získala vládu nad Hesenskem. Vrátilo se jí opatrovnictví nad dětmi, i když státní záležitosti musela konzultovat s poradním sborem. Rodina se znovu spojila a žila společně v Kasselu.
Saská dědičná princezna Zásnubní smlouva mezi Alžbětou a Janem byla uzavřena 8. března 1515, poté, co papež udělil dispens, protože snoubenci byli příbuzní čtvrtého stupně. Jan přijel do Marburgu, kde se konala svatba, ale Alžběta začala žít natrvalo v Drážďanech až v lednu 1519.
V Drážďanech Alžběta neustále bojovala za svou nezávislost proti vévodovi Jiřímu a jeho dvorním úředníkům. Její novomanžel, věčně nemocný Jan, se svým panovačným otcem nevycházel. Pár neměl děti a tlak u dvora dovedl Alžbětu k chronické nespavosti. Během tohoto období ukázala své diplomatické zkušenosti obnovením míru mezi svým bratrem a jejich matkou, když se Anna chtěla navzdory Filipovým námitkám znovu provdat. Alžběta opět zprostředkovala mír, když mezi nimi panovalo napětí v otázkách náboženství (jejich matka si udržovala katolickou víru, zatímco Filip upřednostňoval luteránství). V té době byla Alžběta chůvou svého bratrance Mořice Saského.
Rochlitz a Šmalkaldy Když Jan 11. ledna 1537 zemřel, odstěhovala se Alžběta do Rochlitz, který při svatbě získala jako vdovské věno. Saský dvůr jí však nepřidělil vlastní rozpočet, a tak se ocitla ve stejné situaci jako před lety její matka. Pomohl jí bratr. Obdržela okres Rochlitz (zahrnoval město Rochlitz, hrad Rochlitz, město Mittweida a Geithain) a okres Kriebstein (zahrnující města Waldheim a Hartha). V důsledku toho začala být označována jako "Alžběta z Rochlitz".
Alžběta na svém území v roce 1537 povolila luteránství, zatímco zbytek Saska ovládaný jejím tchánem zůstal katolický. Její bratr jí poslal protestantského kazatele Johanna Schütze. Později se stal rádcem vévody Mořice Saského. V roce 1540 zjistila, že je její bratr tajný bigamista. V Rochlitz Alžběta vychovávala bratrovu dceru Barboru.
Po porážce Šmalkaldského spolku Alžběta Rochlitz opustila; bratr jí dal hesenskou část města Šmalkaldy. Tam žila od roku 1547. Její bratr padl do císařského zajetí a jeho manželka Kristýna Saská (sestra Alžbětina manžela) podnikla kroky k jeho propuštění. V té době byla Alžběta často v Kasselu, kde dohlížela na výchovu Filipových dětí. V roce 1556 Alžběta vážně onemocněla, načež její bratr zřídil ve Šmalkaldách první lékárnu. Tam Alžběta 6. prosince 1557 ve věku 55 let zemřela. Pohřbena byla v kostele sv. Alžběty v Marburgu.
Vývod z předků
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Narození 4. března Kategorie:Narození v roce 1502 Kategorie:Narození v Marburgu Kategorie:Úmrtí 6. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1557 Kategorie:Hesenští Kategorie:Albertinská větev Kategorie:Saské princezny Kategorie:Ženy