náhled|Farmářka v Keni při sklizni. Farmářky na malých farmách jsou důležitými dodavateli potravin pro komunity na celém světě, zejména na globálním Jihu. Ženy často čelí omezením v přístupu ke zdrojům a půdě a malé farmy se hůře přizpůsobují klimatickým změnám. Změna klimatu a genderové otázky ukazuje interpretace rozdílných dopadů změny klimatu na muže a ženy, který vychází ze sociální konstrukce genderových rolí a vztahů. Změna klimatu zvyšuje genderovou nerovnost, snižuje schopnost žen být finančně nezávislé a má celkově negativní dopad na sociální a politická práva žen, zejména v ekonomikách, které jsou do značné míry založeny na zemědělství. V mnoha případech nerovnost mezi pohlavími znamená, že ženy jsou vůči negativním dopadům změny klimatu zranitelnější, což je dáno genderovými rolemi, zejména v rozvojovém světě, které znamenají, že ženy jsou často závislé na přírodním prostředí, pokud jde o obživu a příjem. Tím, že změna klimatu dále omezuje již tak omezený přístup žen k fyzickým, sociálním, politickým a daňovým zdrojům, často zatěžuje ženy více než muže a může prohloubit stávající nerovnost mezi pohlavími.
Rozdíly mezi muži a ženami byly zjištěny také v souvislosti s informovaností o změně klimatu, jejími příčinami a reakcí na ni a mnoho zemí vypracovalo a zavedlo strategie a akční plány v oblasti změny klimatu založené na genderovém hledisku. Například vláda Mosambiku přijala počátkem roku 2010 strategii a akční plán v oblasti genderu, životního prostředí a změny klimatu, a to jako první vláda na světě.
Analýza genderu v souvislosti se změnou klimatu se však neomezuje pouze na ženy. Znamená to také, že se na soubory kvantitativních dat nepoužívá pouze binární systém analýzy muž/žena, ale že se zkoumají také diskurzivní konstrukce, které utvářejí mocenské vztahy související se změnou klimatu, a že se zvažuje, jak se gender jako sociální faktor, který ovlivňuje reakce na změnu klimatu, prolíná s dalšími proměnnými, jako je věk, kasta, rodinný stav a etnický původ. Tato binárnost také vylučuje osoby, které jsou součástí komunity LGBTQ+, a ty, které jsou nebinární a nezapadají do genderových norem. náhled|„Ženy mají klíč k budoucnosti klimatu“ – Wangari Maathaiová
Veřejné mínění a akce Studie provedená mezi mladými lidmi ve Finsku ukazuje, že obavy ze změny klimatu mají větší vliv na spotřebu šetrnou ke klimatu u žen než u mužů. To může být náhodně způsobeno rozdíly ve vnímání změny klimatu. Ženy spíše souhlasí s vědeckým názorem, že za změnu klimatu jsou zodpovědné především antropogenní emise skleníkových plynů (muži: 56 %, ženy: 64 %), a jsou více znepokojeny jejími důsledky: 29 % mužů a 35 % žen v USA se „velmi obává globálního oteplování“.
V roce 2016 byla provedena další studie s muži a ženami z Brazílie a Švédska, jejímž cílem bylo změřit a prověřit vliv pohlaví a politické orientace na vnímání klimatických změn. Data byla shromážděna prostřednictvím online dotazníků od 367 účastníků z Brazílie, které tvořilo 151 mužů a 216 žen, a 221 účastníků ze Švédska, kde bylo 75 mužů a 146 žen. Výsledky studie ukázaly silnou pozitivní korelaci mezi konzervativními muži a popíráním změny klimatu v obou skupinách (rŠvédsko = .22, rBrazílie = .19), což naznačuje, že muži (obvykle s konzervativní politickou orientací) častěji popírají existenci změny klimatu. U žen v obou skupinách byly většinou zjištěny opačné výsledky, což naznačuje, že ženy častěji věří v existenci změny klimatu.
Studie publikovaná v roce 2020 zjistila, že existují také rozdíly ve strategiích vyrovnávání se s klimatickými změnami. Studie provedená mezi zemědělci pěstujícími rýži v íránské provincii Mazandarán zjistila, že muži se přiklánějí k názoru, že lepším způsobem zvládání klimatických rizik jsou lepší techniky pro konzervační hospodaření na půdě, zatímco ženy se domnívají, že nejdůležitějším způsobem adaptace je vzdělání, protože mohou zjistit, jaké jsou lepší techniky a technologie, jak čelit klimatickým rizikům.
Klíčovým faktorem umožňujícím adaptaci na změnu klimatu je přístup k užitečným informacím o klimatu, avšak v subsaharské Africe byl zjištěn genderově podmíněný přístup k informacím, přičemž ženy mají horší přístup k informacím o klimatu. Ve studii zveřejněné v roce 2020 o drobných pěstitelích cukrové třtiny v Malawi bylo zjištěno, že více žen než mužů nemá přístup k informacím o předpovědích, které by jim pomohly při rozhodování o adaptaci. Genderově podmíněný přístup k informacím o klimatu a jejich preference mohou souviset s rozdílným rodinným stavem a také s úrovní vzdělání a gramotnosti žen a mužů.
Příspěvek ke změně klimatu – prostřednictvím emisí skleníkových plynů – souvisí s pohlavím. Studie o používání automobilů ve Švédsku například zjistila, že muži ve srovnání se ženami pravděpodobně používají automobil více, na delší vzdálenosti a sami, čímž vypouštějí více oxidu uhličitého. náhled|Očekávaná délka života žen versus úmrtnost na neinfekční nemoci, OWID
Zranitelnost
Katastrofy
Míra úmrtnosti Studie London School of Economics zjistila, že při přírodních katastrofách ve 141 zemích korelují rozdíly v počtu úmrtí mezi pohlavími s ekonomickými a sociálními právy žen v těchto zemích. Vzhledem ke svému sociálnímu postavení se ženy v rozvojových zemích obvykle neučí dovednostem pro přežití, jako je plavání nebo horolezectví, což znamená, že při přírodních katastrofách častěji umírají. Když mají ženy méně práv a méně moci ve společnosti, umírá jich v důsledku klimatických změn více, ale když jsou práva všech skupin stejná, úmrtnost je vyrovnanější.
Sexuální zneužívání a přenos nemocí Přírodní katastrofy narušují každodenní rutinu a komplikují genderové a rodinné role, což může u obětí přírodních katastrof vyvolat pocit bezmoci a frustrace. Tyto pocity často vedou k agresi vůči slabším skupinám. Ženy a děti v rozvinutých i rozvojových zemích jsou během přírodních katastrof a po nich vystaveny vyššímu riziku sexuálního zneužívání než dříve. V některých oblastech indické delty Sundarbans se po ničivých následcích cyklónu Amphan a pokračujícím stresu způsobeném COVID-19 zvýšil počet případů dětských sňatků a obchodování s lidmi za účelem sexuálního zneužívání, což ovlivnilo životy mladých dívek. Používání kondomů během katastrof je také nižší než jindy, a to z důvodu zhoršeného přístupu ke kondomům. V kombinaci se zrychleným šířením nemocí a infekcí v rozvojových zemích vedl rozpad společenského řádu a podvýživa, která někdy provází klimatické změny, k vyšší míře přenosu horečky dengue, malárie, HIV a pohlavně přenosných chorob, zejména u žen. Starší ženy jsou také obzvláště ohroženy během přírodních katastrof a v době krize, protože jsou náchylnější ke klimaticky vyvolaným zdravotním rizikům, jako jsou nemoci, a protože jsou často izolovány od sociální podpory, ke které mají přístup muži a některé mladší ženy. náhled|Předpokládaný dopad změny klimatu na zemědělské výnosy do roku 2080 ve srovnání s rokem 2003 (Cline, 2007).
Zemědělství Chudí a nemajetní lidé jsou existenčně a příjmově závislí na životním prostředí a jeho přírodních zdrojích; výzkumy chudoby ukazují, že mnoho chudých jsou ženy, protože jako skupina mají menší společenskou moc. Mnoho žen v rozvojových zemích pracuje v zemědělství, přitom ženy jako skupina mají problémy se získáním vzdělání, příjmu, půdy, hospodářských zvířat a technologií, což znamená, že změna klimatu může mít na zemědělce větší negativní dopad než na muže, protože ještě více omezuje jejich zdroje. V roce 2009 produkovaly ženy 60 až 80 % všech potravin v rozvojovém světě, přestože vlastnily pouze deset procent veškeré zemědělské půdy a přibližně dvě procenta pozemkových práv. vlevo|náhled|Mwanaisha Makame a Mashavu Rum, které se již 20 let věnují pěstování mořských řas na krásném ostrově Zanzibar, se brodí odlivem ke své farmě. Ženy představují významnou část pracovníků v zemědělství, na které má změna klimatu dopad. S oteplováním planety a změnou přístupu k vodě mají výnosy plodin tendenci klesat. Tyto dopady nejsou rovnoměrné a největší dopad mají na oblasti světa, kde je ekonomika závislá na zemědělství a kde je klima citlivé na změny. V rozvojových zemích mají ženy často na starosti získávání vody, palivového dřeva a dalších zdrojů pro své rodiny, ale tyto zdroje jsou přímo ovlivněny změnou klimatu, což znamená, že ženy musí cestovat dál a pracovat déle, aby se k nim dostaly v době krize. Změna klimatu zvyšuje zátěž, kterou na ženy klade společnost, a dále omezuje jejich přístup ke vzdělání a zaměstnání. Měnící se klima má nepříznivé dopady na zemědělskou produkci; například v indické deltě řeky Mahánadí to donutilo muže-zemědělce migrovat a přenechat odpovědnost za obdělávání malých pozemků ženám ve „stále nejistějších klimatických podmínkách“.
Silné genderové normy týkající se rolí a přístupu ke zdrojům v polopouštních regionech často omezují podnikání žen na klimaticky exponovaná odvětví, zejména zemědělství, ale také omezují možnosti, které mají ženy při budování odolnosti v rámci svého podnikání. Navzdory těmto omezením a nutnosti řešit nerovnosti mohou ženy podnikatelky využít značnou adaptační kapacitu a využít nové příležitosti.
Ze zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství vyplývá, že ženy zemědělkyně budou v důsledku změny klimatu více postiženy nedostatkem potravin. Přestože představují 43 % zemědělců v rozvojových zemích, je pro ženy-zemědělkyně obtížné konkurovat mužům-zemědělcům. Důvodem je jejich povinnost být více přítomny doma a omezení přístupu k tržním úvěrům. Kromě toho ženy obvykle neinvestují více peněz do odvětví, která by mohla zvýšit produktivitu zemědělství. Dokumentace FAO o ženách a zemědělství z roku 2011 potvrzuje, že „překážky, kterým ženy zemědělkyně čelí, znamenají, že dosahují nižších výnosů než jejich mužské protějšky... Přesto jsou ženy v zemědělství stejně dobré jako muži. Solidní empirické důkazy ukazují, že pokud by ženy zemědělkyně využívaly na půdě, kterou obhospodařují, stejnou úroveň zdrojů jako muži, dosahovaly by stejné úrovně výnosů“. náhled|Ghanské ženy účastnící se výzkumného programu zaměřeného na genderové a sociální informace zemědělců a jejich zkušenosti se změnou klimatu.
Nárůst nerovností Pátá hodnotící zpráva IPCC dochází k závěru, že existují „pádné důkazy“ o nárůstu nerovností mezi muži a ženami v důsledku klimatických jevů, jakož i o přetrvávání rozdílné zranitelnosti. Nárůst nerovností v důsledku změny klimatu může mít několik příčin. Například dívky často čelí vážnějším rizikům než chlapci v důsledku nerovnoměrného rozdělení omezených zdrojů v domácnosti. Tento efekt je umocněn nedostatkem zdrojů vyvolaným změnou klimatu. Kromě toho změna klimatu často vede k nárůstu odchodu mužů do zahraničí. Ženám tak v domácnosti zůstává zvýšená pracovní zátěž, což vede k feminizaci odpovědnosti. Předpokládá se, že změna klimatu zvýší četnost a rozsah přírodních katastrof, jako jsou extrémní vedra. Během těchto katastrof a po nich jsou zejména ženy zatíženy zvýšenou péčí o děti, nemocné a staré lidi, což jim navíc přidává již tak značný objem domácích povinností. Ženy mají také tendenci darovat potraviny v době jejich nedostatku, čímž jsou zranitelnější vůči zdravotním, sociálním a psychickým škodám.
Energetická chudoba Energetická chudoba je definována jako nedostatečný přístup k cenově dostupným udržitelným energiím a geograficky je nerovnoměrně rozložena v rozvojových i rozvinutých zemích. V roce 2019 bylo podle odhadů 770 milionů lidí bez přístupu k elektřině, z toho přibližně 95 % v Asii a subsaharské Africe.
V rozvojových zemích jsou energetickou chudobou významně postiženy chudé ženy a dívky žijící na venkově, protože jsou obvykle zodpovědné za zajištění primární energie pro domácnosti, v rozvinutých zemích jsou energetickou chudobou postiženy především staré ženy žijící osaměle, a to z důvodu nízkých příjmů a vysokých nákladů na energetické služby.