Durová stupnice (nebo také stupnice dur, z lat. durus = tvrdý) je pojem z oboru hudební nauky, který je používán ve dvou významech: v širším významu jako jakákoliv hudební stupnice, která obsahuje charakteristický „tvrdý“ tón – velkou tercii; v užším významu jako konkrétní církevní diatonická stupnice, která rozložením intervalů mezi stupni odpovídá jónskému modu.
Durová stupnice patří mezi sedmistupňové (diatonické) stupnice, má sice osm stupňů, ale osmý stupeň (čistá oktáva) je opakování základního tónu.
S výjimkou jednoho odstavce, kde jsou vyjmenovány ostatní durové stupnice, pojednává tento článek o durové stupnici v jejím druhém, užším významu.
Složení durové diatonické stupnice Durová diatonická stupnice je nejpoužívanější stupnicí v evropské hudbě (ať již lidové, dnešní populární nebo klasické vážné). Skládá se ze sedmi tónů, s půltónem mezi třetím a čtvrtým a mezi sedmým a osmým (=prvním), mezi ostatními po sobě následujícími tóny je interval celého tónu. Obecně se dá říci, že v poměru s mollovou stupnicí působí z pocitového hlediska durová stupnice vesele či radostně.
400px|Notový zápis diatonické stupnice C dur
K poslechu:
Následující tabulka obsahuje seznam intervalů jednotlivých stupňů vzhledem k základnímu tónu. Jako příklad je použita stupnice C dur, jejíž notaci obsahuje výše uvedený obrázek.
Stupeň Interval C durIčistá primacIIvelká sekundadIIIvelká tercieeIVčistá kvartafVčistá kvintagVIvelká sextaaVIIvelká septimahVIII = Ičistá oktávac
Seznam durových stupnic Následující tabulka obsahuje kompletní seznam diatonických durových stupnic podle tóniny.
Stupnice Složení PředznamenáníCis dur cis dis eis fis gis ais his cis 7♯Fis dur fis gis ais h cis dis eis fis 6♯ H dur h cis dis e fis gis ais h 5♯ E dur e fis gis a h cis dis e 4♯ A dur a h cis d e fis gis a 3♯ D dur d e fis g a h cis d 2♯ G dur g a h c d e fis g 1♯ C dur c d e f g a h c žádné F dur f g a b c d e f 1♭ B dur b c d es f g a b 2♭ Es dur es f g as b c d es 3♭ As dur as b c des es f g as 4♭ Des dur des es f ges as b c des 5♭ Ges dur ges as b ces des es f ges 6♭ Ces dur ces des es fes ges as b ces 7♭
Mody diatonické durové stupnice Jednotlivé mody (lze také použít název "Církevní stupnice") diatonické durové stupnice pochází ještě z dob středověku. Používaly se zde přibližně od sedmého do šestnáctého století. Když přišlo baroko, byly mody nahrazeny dnes známými stupnicemi. V modech se zpíval a stále zpívá gregoriánský chorál. V následující tabulce je pro každý stupeň uveden název, charakter a septakord, který daný modus charakterizuje.
Stupeň Modus Charakter Septakord Septakord v C durIjónskýdurový modus s velkou septimouvelký septakordIIdórskýmollový modus s velkou sextoumalý mollový septakordIIIfrygickýmollový modus s malou sekundoumalý mollový septakordIVlydickýdurový modus se zvětšenou kvartouvelký septakordVmixolydickýdurový modus s malou septimoudominantní septakordVIaiolskýmollová diatonická stupnicemalý mollový septakordVIIlokrickýmollový modus s malou sekundou a zmenšenou kvintoumalý zmenšený septakord
Další durové stupnice Jak již bylo uvedeno v úvodu, mají durový charakter všechny stupnice, které obsahují velkou tercii. Kromě diatonické církevní dur jsou to například: harmonická dur – vznikne z durové stupnice snížením šestého stupně na malou sextu mixolydický modus lydický modus čínská pentatonika – pětitónová stupnice, která vznikne odstraněním kvarty a septimy z durové stupnice cikánská stupnice celotónová stupnice
Související články Diatonická stupnice Mollová stupnice Tónika Subdominanta Dominanta
Externí odkazy
Akordeonové prstoklady durové stupnice Kytarové prstoklady durové stupnice
Kategorie:Hudební stupnice