Rúholláh Músaví Chomejní ( ; 17. května 1900 nebo 24. září 1902 Chomejn – 3. června 1989 Teherán) byl íránský islámský revolucionář, politik a náboženský vůdce, od roku 1979 až do své smrti v roce 1989 v pořadí první nejvyšší vůdce Íránu. Byl zakladatelem Íránské islámské republiky a hlavním vůdcem islámské revoluce, která svrhla Muhammada Rezá Pahlavího a zrušila íránskou monarchii. Ideologicky patřil k ší'itským islamistům.
Život náhled|vlevo|Chomejní řeční proti Šáhovi ve městě Qom, 1964 náhled|vlevo|Ilegální perské vydání knihy Satanské verše, Chomejním odsouzené Rúholláh Músaví pocházel z rodiny šíitského duchovního a v souladu s rodinnou tradicí se rozhodl pro studium teologie. V roce, kdy byl jmenován ájatolláhem (nejvyšší titul pro znalce a vykladače koránu), si osvojil jméno svého rodiště – Chomejní. Patřil mezi nejkonzervativnější náboženské teoretiky a od počátku 60. let bouřlivě vystupoval proti režimu šáha Muhammada Rezy Pahlavího a proti jeho snahám o modernizaci a sekularizaci země.
Byl několikrát vězněn a v roce 1964 donucen k exilu. Jeho chvíle přišla o čtrnáct let později, kdy společenským systémem jedné z nejstarších monarchií na světě otřásaly ekonomické problémy a šáh byl navíc ochromen postupující rakovinou. Svými projevy a kázáními dal Chomejní opozičnímu hnutí jednotnou náboženskou formu a po šáhově odchodu do egyptského exilu se v lednu 1979 vrátil jako uznaný vůdce a stal se nejvyšším náboženským představitelem země (tzv. valí-je fakíh).
Podle nové ústavy byla Íránská islámská republika teokratickým státem, ale ve skutečnosti měla (zejména po odstranění prezidenta Baní Sadra roku 1981) všechny znaky Chomejního osobní diktatury, prosazované náboženskou kontrolou všech státních funkcí a podřízením všech politických stran ideovému dozoru náboženské rady. V důsledku války s Irákem (od září 1980 do srpna 1988) se teokratický způsob vlády spojil s podporou perského nacionalismu – tím si Chomejní sice upevnil pozice v zemi, ale na druhé straně znemožnil sjednocení radikálního muslimského hnutí a jeho prosazení v rámci arabských zemí.
Podle BBC byl Chomejní „takticky flexibilní“. Podle odtajněných amerických dokumentů, jejichž obsah nelze zcela ověřit (a jejichž obsah Chomejní popřel), hrál Chomejní v exilu proamerickou kartu, ale jakmile se karta obrátila (vrátil se do Íránu jako ideový vůdce), nasadil antiamerickou linii, která mu mohla zajistit podporu na desetiletí.
Smrt a dědictví Ve druhé polovině 80. let Chomejní stále více trpěl neduhy stáří. Koncem května 1989 utrpěl řadu infarktů, kterým nakonec podlehl 3. června 1989 ve věku 86 nebo 89 let (datum jeho narození není jisté). Davy Íránců vyšly do ulic, aby veřejně truchlili za jeho smrt. Nejméně 10 truchlících bylo ušlapáno a více než 400 jich bylo těžce zraněno. Podle oficiálních odhadů se na Chomejního pohřbu konaném 11. června sešlo 10,2 milionu lidí. Ve funkci nejvyššího vůdce jej nahradil Alí Chámeneí.
Citáty
Odkazy
Reference
Související články Americká rukojmí v Íránu Dopis Rúholláha Chomejního Michailu Gorbačovovi Íránská islámská revoluce Muhammad Rezá Pahlaví
Externí odkazy
Sestřelení Airbusu Pořad Českého rozhlasu Plus Velký architekt islámské revoluce, obsahuje řadu podrobných informací o Chomejního životě a jeho náboženských i politických koncepcích, pořadem provází íránistka Zuzana Kříhová
Kategorie:Íránští politici Kategorie:Ájatolláhové Kategorie:Antikomunisté Kategorie:Diktátoři Kategorie:Íránští muslimové Kategorie:Pachatelé politických vražd Kategorie:Osobnosti roku časopisu Time Chomejní Kategorie:Narození v Chomjenu Kategorie:Narození v roce 1902 Kategorie:Narození 24. září Kategorie:Úmrtí v Teheránu Kategorie:Úmrtí v roce 1989 Kategorie:Úmrtí 3. června Kategorie:Muži