Nejvyšší dveřník nebo také nejvyšší strážce dveřní, nejvyšší vrátný, případně nejvyšší strážce vrat ( Oberst-Türhüter) byl dvorský úřad, jehož držitel stál u dveří slavnostního a hodovacího sálu a při příchodu nebo odchodu panovníka, případně i dalších členů vládnoucího rodu, otevřel dveře nebo dal znamení k jejich otevření poklepáním. Úřad se uplatnil především při korunovacích nebo holdování stavů panovníkovi. Při hostině stál stůl nejvyššího dveřníka poblíž dveří.

Následující seznamy nemusí být úplné.

Svatá říše římská Dědičnými říšskými dveřníky (Reichserbkammertürhüter) byla od konce 11. století hrabata z Werthernu.

1086–? Heřman z Werthernu, zvaný Ostražitý

České království Dědičný úřad zastávali od korunovace Vladislava II. Jagellonského v roce 1471 Karlové ze Svárova, kteří vymřeli v roce 1740. Od 6. května 1743 držel úřad dědičně rod svobodných pánů Mladotů ze Solopisk. Odznakem úřadu byl klíč se zemským znakem.

V den korunovace českého krále byly před samotným obřadem korunovační klenoty vystaveny ve Svatováclavské kapli katedrály svatého Víta a na čestné stráži u nich stáli kromě dědičného dveřníka také oba strážci koruny a několik dvorních gardistů, které jmenoval nejvyšší purkrabí.

1471–? Václav ze Svárova (kuchmistr Vladislava Jagellonského) * ?–? Václav Zikmund ze Svárova při korunovaci Karla VI. v roce 1723 ?–1740 Jan Josef Karel ze Svárova († 1740) 1740–1743 neobsazeno 1743 (6. 5.) – 1786 (26. 11.) Josef Petr Mladota ze Solopisk († 26. 11. 1786 Vídeň) při korunovaci Marie Terezie v roce 1743 1786–1792 František Mladota ze Solopisk (4. 11. 1743 Praha – 21. 6. 1792 Praha), při korunovaci Leopolda II. v roce 1791 1792–1827 Vojtěch (Adalbert) Mladota ze Solopisk (22. 4. 1779 Praha – 20. 10. Mašťov) ?–? Jan Mladota ze Solopisk, při korunovaci Františka II. v roce 1792 1827–1893 Vojtěch (Adalbert) Mladota ze Solopisk (28. 11. 1806 Praha – 5. 12. 1893 Červený Hrádek) ?–? Adam Mladota ze Solopisk, při korunovaci Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836 ?–1909 Vojtěch (Adalbert) Mladota ze Solopisk (9. 1. 1837 Štěnovice – 8. 1. 1909 Linec) ?–1910 Zdenko Mladota ze Solopisk (7. 5. 1833 Praha – 23. 2. 1910 Kosova Hora) – nejstarší ze sourozenců ?–1916 Jan Nepomuk Mladota ze Solopisk (1. 2. 1845 Kosova Hora – 5. 9. 1916 Červený Hrádek) 1916–1918 Olivier Mladota ze Solopisk (2. 5. 1884 Kosova Hora – 13. 9. 1937 Český Brod)

Rakouské země Úřad byl udělován jako (dědičné) léno. Chotkové drželi úřad v Rakouském arcivévodství od poloviny 18. století, hlava rodu nesla titul nejvyšší dveřník, zatímco ostatní členové rodu dveřník. Titul hlavy rodu tedy zněl nejvyšší dědičný zemský dveřník v Rakouském arcivévodství nad i pod Enží (Oberst-Erbland-Türhüter in Österreich ob und unter der Enns).

Dolní Rakousy Dědičný úřad nejvyššího dveřníka (Oberst-Erbland-Türhüter, případně zastarale Obrister Erblandthürhüter) zastávali po dobu 150 let páni z Wechingenu. V roce 1566 vymřeli. Po nich úřad drželi Schneidpeckové z Schönkirchenu, jejich rod vymřel v roce 1734. V roce 1765 udělila Marie Terezie dědičný titul polnímu zbrojmistrovi Janu Karlu Chotkovi z Chotkova.

1755–1765 Fridrich Vilém Haugwitz (11. 12. 1702 Chróstnik, knížectví lehnické – 30. 8. 1765 Miroslavské Knínice) 1765 (19. 11.) – 1787 Jan Karel Chotek z Chotkova (29. 10. 1704 Praha – 8. 11. 1787 Vídeň) 1787–1824 Jan Rudolf Chotek z Chotkova (17. 5. 1748 Vídeň – 26. 8. 1824 Vídeň) 1824–1864 Jindřich Chotek z Chotkova (26. 5. 1802 Praha – 24. 12. 1864 Praha) 1864–1894 Rudolf Chotek z Chotkova (23. 6. 1832 Praha – 1. 10. 1894 Gaaden)

Horní Rakousy V roce 1755 udělila Marie Terezie dědičný titul Janu Karlu Chotkovi z Chotkova. Chotkové však nevlastnili v Horních Rakousích žádné statky. Po smrti Rudolfa Chotka v roce 1894 už obnovení lenního patentu nenásledovalo.

Při holdování hornorakouských stavů arcivévodovi stál nejvyšší dveřník u dveří Rytířského sálu v Linci a při příchodu a odchodu panovníka dával znamení poklepáním klíče na dveře.

1732–1743 František Adam z Pollheim-Wartenburgu 1755 (16. 1.) – 1787 Jan Karel Chotek z Chotkova (29. 10. 1704 Praha – 8. 11. 1787 Vídeň) 1787–1824 Jan Rudolf Chotek z Chotkova (17. 5. 1748 Vídeň – 26. 8. 1824 Vídeň) 1824–1864 Jindřich Chotek z Chotkova (26. 5. 1802 Praha – 24. 12. 1864 Praha) 1864–1894 Rudolf Chotek z Chotkova (23. 6. 1832 Praha – 1. 10. 1894 Gaaden)

Uherské království V Uhrách, resp. v Maďarsku je úřad nejvyššího dveřníka ( királyi (fő)ajtónállómester, Janitorum regalium magister) doložen od počátku 11. století do roku 1945.

1519–1526 Petr Korláthkeöy 1526–1537 Imrich Országh de Gúth … 1539–1556 Imrich Tharnóczi 1556–1573 Ladislav Bánffy 1574–1576 Jan Balassa 1577–1587 Michal Révai 1587–1598 František Révai 1599–1615 Mikuláš Istvánffy 1615–1617 Ladislav Pethe de Hethes 1618–1625 Melichar Alaghy 1625–1631 Pavel Rákoczi 1631–1643 Štěpán Nyáry de Bedegh 1643–1649 Ladislav Csáky 1649–1650 Gabriel Erdödy 1650–1662 Mikuláš Pálffy 1662–1681 Mikuláš Drasskovich 1681–1690 Štěpán Zichy … 1692–1728 Markus Czobor de Szentmihály 1729–1735 Jiří Esterházy de Galantha 1735–1774 Karel Pállfy … 1777–1799 Leopold Pálffy 1799–1806 Josef Erdödy 1806–1826 Michal Nádasdy 1827–1830 Josef Esterházy de Galantha 1830–1834 Antonín Amade de Várkony 1835–1837 Jan Nepomuk Malonyay de Vicsap 1838–1848 František Zichy … (určitě 1866) František Zichy (určitě 1874, 1877, 1880) Jiří Almásy von Zsadány und Török-Szent-Miklós ?–1883 (4. 10.) Antonín (Antal) Szapáry von Mura-Szombat (27. 8. 1802 Prešpurk – 4. 10. 1883 Budapešť) (určitě 1886, 1890, 1893, 1896) Julius Széchényi z Sárváru a Felsővidéku (určitě 1899, 1902, 1905, 1908, 1911, 1915, 1918) Jiří Bánffy z Losoncze

Odkazy Poznámky

Reference Allgemeines Staats- und Adress-Handbuch für 1809, s. 439

Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 47

Modrá krev, s. 119

Literatura

Související články Dvorský úřad Zemský úřad

Kategorie:Dějiny správy v Česku Kategorie:Zaniklé úřady